Povinnost hospodařit s vyrovnaným rozpočtem – 9 řádků, kterým se politici vyhýbají

V české ústavě chybí povinnost státu hospodařit s vyrovnaným rozpočtem. Pouze devět států na světě si dalo do ústavy pravidla týkající se hospodaření státu. Jen úroky ze státního dluhu dnes činí 46 mld. Kč, tj. cca 4500 Kč na obyvatele. To je na čtyřčlennou rodinu v přepočtu jedna dovolená. Dovolená, na kterou nepojedete.

Zatímco růst státního dluhu v období války nebo hospodářské krize lze pochopit a obhájit, růst státního dluhu v období hospodářkého růstu obhájit nelze. Připomeňme si, že poměr státního dluhu USA k HDP dnes dosahuje válečných hodnot z období 2. světové války.

Vývoj poměru státního dluhu USA k HDP.


Trend bezdůvodného zadlužování lze nalézt v devadesátých letech. Absudně vysokým zadlužením prošla například Belgie. Vysvětlením tohoto jevu může být, že politici si nadměrnými výdaji na dluh kupují hlasy voličů.

Poměry státních dluhů k HDP: Sweden – Švédsko, Netherlands – Nizozemsko, Austria – Rakousko, Australia – Austrálie, Belgium – Belgie, Denmark – Dánsko. Zdroj: admin.ch


Vlnou zadlužování v devadesátých letech prošlo i Švýcarsko. Švýcarští politici však byli natolik osvícení, že sami navrhli změnu ústavy. Vytvořili systém takzvané dluhové brzdy, který má v podstatě zajistit, že země v období hospodářkého růstu splácí dluh, zatímco v případě nouze se může zadlužit.

Změna ústavy ve Švýcarsku musí být předložena ke schválení voličům (na rozdíl od naší země). Švýcaři návrh dluhové brzdy schválili v roce 2001 převahou 85% hlasů.

Poměr státního dluhu Švýcarska k HDP.


S vyrovnaným rozpočtem začalo Švýcarsko hospodařit v roce 2003. V krizových letech následujících po roce 2007 dokonce hospodařilo s rekordními přebytky rozpočtu.

Švýcarský státní rozpočet 1990 – 2015 (červeně deficit, modře přebytek). V milionech franků. Zdroj: swissinfo.ch


Níže přikládáme článek švýcarské ústavy o vyrovnaném rozpočtu. Myslíte si, že je tak složitý, že za 27 let existence naší země jej politici nebyli schopni napsat a přidat do naší ústavy?




STANOVISKO HNUTÍ ŠVÝCARSKÁ DEMOKRACIE:

Spousta občanů nahlíží na státní dluh tak, že jsou to peníze, které nebudou nikdy splaceny, takže na výši státního dluhu de facto nezáleží. Pokud pomineme samotné úroky, je potřeba si uvědomit, že státní dluh, pokud nebude splacen, je forma přerozdělování bohatství a majetku. S ohledem na aktuální výši našeho státního dluhu tedy prozatím někdo dostal majetek ve výši 2050 miliard korun. To je obří suma a obří nespravedlivost. Stát zde má být proto, aby občany před jakoukoli obří nespravedlností chránil, ne aby ji sám vytvářel.

Stát má také zajišťovat stabilitu a bezpečí pro své občany. Zadlužování v době hospodářského růstu znamená znásobení problémů v období hospodářské krize či v případě demografického poklesu (snižování počtu obyvatel státu vlivem nižší porodnosti).

Život na dluh znamená také život na úkor budoucích generací, které budou muset dluh splatit, nebo na úkor měny, která bude tištěním peněz k uhrazení dluhu zničena, jako v případě Německa po 1. světové válce.

Náš stát a mnohé další státy světa neplní své základní funkce, které od nich občan očekává.

Myslíte si, že bychom se bezodkladně měli vydat švýcarskou cestou a zavést ústavní povinnost politiků hospodařit s vyrovnaným rozpočtem? My si myslíme, že ano, a to je i náš cíl.

3 komentáře u „Povinnost hospodařit s vyrovnaným rozpočtem – 9 řádků, kterým se politici vyhýbají“

  1. U nás to většinu politiků netíží, vyjímky jsou v médiích ,tiskovkách a v předvolební kampani.
    Podle nich je vložena na bedra daňových poplatníků.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *