Švýcarsko nemá prezidenta

Švýcaři se při změně ústavy v roce 1848 inspirovali Spojenými státy americkými. Nicméně měli obavu vložit do rukou jednoho člověka příliš mnoho moci. Mohl by ji zneužít.

Nahradili proto jednu osobu ve funkci prezidenta hned sedmi lidmi – celou Vládou. Švýcarský parlament sice volí každý rok z členů Vlády prezidenta konfederace (Bundespräsident), nicméně v jazycích, kterými se ve Švýcarsku hovoří, má slovo prezident význam také předseda, a to je také nejbližší popisu jeho funkce.

Předsedá vládě a jeho pozice je popisována výrazem “první mezi rovnými”. Nemá například, narozdíl od českého prezidenta, pravomoc rozpustit parlament, není vrchním velitelem ozbrojených sil, nejmenuje soudce, nepodepisuje zákony ani nemá pravomoc udělovat amnestie (v česku tradičně obří, se souhlasem Vlády). Pokud při hlasování členů Vlády dojde k rovnosti hlasů, rozhoduje jeho hlas.



Protože Švýcarsko nemá prezidenta, jeho prezident nevyjíždí z vlastní vůle do zahraničí na státní návštěvy. Pokud předseda konfederace vyjede do zahraničí, má právo hovořit pouze jménem jemu přiděleného ministerstva nebo na základě pověření celé Vlády. Cizí státní návštěvy jsou přijímány celou sedmičlennou Vládou.

Níže přikládáme výstřižek z německé wikipedie. Na stránce o Švýcarsku, v kolonce hlava státu, se tam doslova dočteme, že “Der Bundesrat bildet de facto das kollektive Staatsoberhaupt”. Přeloženo: “Vláda tvoří de facto kolektivní hlavu státu” a dále je vyjmenováno sedm osob. Přirovnání “sedmihlavý prezident” není daleko od pravdy.

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je image-49.png.



Schválili byste dobrovolně následující ustanovení naší ústavy? “Prezident není z výkonu své funkce odpovědný” a zároveň “prezident je vrchním velitelem ozbrojených sil”.



Vzorem moderních republik, obzvláště pak USA, je římská republika, která existovala v letech 509 př.n.l. – 27 př.n.l. S ohledem na to je třeba se ptát, jak měli římané vyřešenu problematiku “hlavy státu”. Česká wikipedie k tomu říká následují:

“Každoročně (princip annuity) byli voleni dva konzulové (princip kolegiality), kteří mohli uplatnit právo veta vůči jakémukoliv rozhodnutí svého kolegy.”

Římané tedy neměli jednu hlavu státu. Měli de facto dva prezidenty. Ti měli právo si navzájem vetovat svá rozhodnutí, čili museli rozhodovat společně (kolegiálně). Navíc byli voleni na období pouhého jednoho roku.

Myslíte si, že osoby prezidentů doposud české občany spíše spojovaly nebo spíše rozdělovaly? A co jejich zahraniční cesty? A jak se vám líbily prezidentské amnestie? Co prezident Beneš, který podlehl tlaku v roce 1938 i 1948? Myslíte si, že by naší zemi prospělo přejít raději na švýcarský “bezprezidentský” systém? My si myslíme, že ano, a to je i náš cíl.

Jeden komentář u “Švýcarsko nemá prezidenta”

  1. To je otázka referenda v případě,že lidé budou chtít Prezidenta, tak pouze přímá volba a reprezentace země.

Napsat komentář: Prezident a jeho pravomoci Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *