Národní banka

Švýcarská ústava dává jasná a logická pravidla týkající se měny a centrálního bankovnictví.



Začněme měnou. Česká ústava paradoxně vůbec nedefinuje, kdo je odpovědný za měnu, neobsahuje slovo měna ani výraz měnová politika. Hlavním cílem České národní banky (ČNB) dle naší ústavy není “měnová politika sloužící obecným zájmům země” jak by se dalo očekávat. Hlavním cílem ČNB je cenová stabilita.



Pokud vám to zní rozumně vězte, že dle propagandistického článku České národní banky, cenová stabilita znamená neustálou inflaci. Dle Švýcarské národní banky znamená cenová stabilita inflaci pod 2% případně i deflaci.

Pro srovnání níže uvádíme inflaci u nás a ve Švýcarsku od roku 1993, zdroj tradingeconomics.com. Zatímco ve Švýcarsku byla průměrná inflace pod 1%, v naší zemi byla přes 4%. Švýcaři zažili nejvyšší inflaci 4%, my 22%.



Další, čím se naše ústava odlišuje od Švýcarské, je povinnost tvořit zlaté rezervy. Česká ústava na zlaté rezervy nedbá. Nechvalně známým počinem ČNB byl prodej zlatých rezerv. Po rozdělení Československa nám připadlo 70 tun zlata, z nichž dodnes nám zůstalo 8 tun. Švýcarsko má aktuálně 1040 tun zlata (7. nejvyšší zlaté rezervy na světě). ČNB většinu našeho zlata prodala koncem devadesátých let. Od té doby vzrostla cena zlata zhruba šestinásobně. Argumentem pro prodej bylo, že zlato nenese úrok. To je obzvláště směšný argument v dnešní době negativních úroků. Centrální bankéři prokázali, že se tragicky mýlí. Zlato prokázalo, že je nejlepší rezervou. Níže graf ceny zlata, zdroj tradingeconomics.com.

Aktualizace 15. 7. 2020: V červnu 2020, kdy cena zlata dosahuje historického maxima 1800 USD, ČNB přikoupila 1,2 tuny zlata do našich rezerv.



Švýcarská ústava dále dává za povinnost rozdělovat zisk národní banky. Česká ústava nic takového nezná. Švýcarská národní banka je akciovou společností. Část jejího zisku (max. do hodnoty 6% základního jmění, obvykle 15 franků na akcii) se rozděluje soukromým vlastníkům akcií a zbytek se dělí mezi federální vládu a jednotlivé kantony (min. 2/3 tj. 67% čistého zisku). Kantonům a občanům se tak částečně vrací ztráty způsobené operacemi centrální banky. Očekávaný zisk SNB za rok 2019 je 49 mld. franků (cca 1,2 bilionu korun).

Mezi další rozdíly mezi naší a švýcarskou národní/centrální bankou patří způsob volby jejích nejvyšších představitelů. Bankovní radu tvoří u nás 7 členů, ve Švýcarsku 11 členů. U nás jsou všichni členové jmenováni prezidentem na období 6 let. Ve Švýcarsku 6 členů jmenuje vláda, 5 jich volí valná hromada akcionářů a jsou jmenováni/voleni na období 4 let.

O centrálním bankovnictví naší země by se toho dalo napsat mnoho. Zjednodušeně lze říct, že napáchalo v naší zemi obrovské škody. Od neschopnosti dohlížet nad finančními trhy a ochránit občany v devadesátých letech, přes prodej zlatých rezerv, inflaci až po devizové intervence.

Myslíte si, že se máme od Švýcarů co učit? Myslíte si, že by nám prospělo převzít švýcarkou legislativu týkající se centrálního bankovnictví počínaje ústavou? My si myslíme, že ano, a to je náš cíl.

Jeden komentář u “Národní banka”

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *