Justice

Zatímco justice je jednou z nejdůležitějších složek státu a zásadním způsobem ovlivňuje celé hospodářství, občan dnes nemá mnoho nástrojů nebo měřítek, jak ohodnotit její kvalitu. Ani organizace OECD, která obvykle nabízí velké množství kvalitních studií v tomto případě obecné srovnání nenabízí. Níže přikládáme obrázek spokojenosti občanů s justicí publikovaný organizací OECD, data pochází z průzkum organizace Gallup z roku 2018.

Image



Z žebříčku vyplývá, že naše země se nachází pod průměrem zemí OECD, a že například občané Indonésie nebo Indie jsou více spokojení se svou justicí než občané naší země. Švýcarsko vidíme na špičce žebříčku zemí OECD.

Jiný žebříček hodnocení justice přináší organizace Heritage foundation (viz. obrázek níže), která se snaží o komplexní hodnocení všech zemí světa na základě několika desítek faktorů. Dle jejich aktuálního žebříčku se nejefektivnější justicí pyšní Singapur, zatímco naše země není ani v první padesátce z počtu 127 obsazených příček.



I zde je Švýcarsko na špičce a nás poráží mnoho zemí. Nejen Indonésie a Indie, ale třeba Tadžikistán, Kazachstán nebo Rumunsko. Srovnejme si naši zemi a okolní státy dle HDP na obyvatele a efektivity justice (skóre dle žebříčku organizace Heritage foundation).

Polsko 13 800 USD (2017) ……………………… 42,8 bodů
Slovensko 17 600 USD (2017)………………… 41,7 bodů
Česká republika 20 400 USD (2017) ……… 49,9 bodů
Německo 44 500 USD (2017) ………………… 74,3 bodů
Rakousko 47 300 USD (2017) ………………… 73,2 bodů
Švýcarsko 80 200 USD (2017) ……………….. 81,5 bodů
Zdroje: Světová banka prostřednictvím google.com, heritage.org

Vidíme skokový rozdíl v HDP na obyvatele mezi námi a sousedním Německem a Rakouskem. Ne náhodou stejný skokový rozdíl vidíme i v efektivitě justice. Fungující justice a vymahatelnost práva je nezbytná pro dobře fungující hospodářství. Dle zprávy organizace OEDC lepší justice přináší růst investic, konkurenceschopnosti, inovací a celého hospodářství.

Jaké jsou základní rozdíly mezi naší a švýcarskou justicí? Pokud začneme od nejvyšších soudů, v naší zemi je nejvyšším soudem Ústavní soud. Soudci Ústavního soudu jsou nominováni a (se souhlasem Senátu) jmenováni prezidentem republiky na funkční období 10 let. Ve Švýcarsku je nejvyšším soudem Nejvyšší federální soud. Soudci Nejvyššího federálního soudu jsou nominováni parlamentními politickými stranami a voleni celým parlamentem na funkční období 6 let. V naší zemi mohou soudci vykonávat činnost do věku 70 let. Ve Švýcarsku do věku 68 let.

Dle naší ústavy je Ústavní soud soudním orgánem chrany ústavnosti, tj. chrání neporušování ústavního řádu naší země. To však očividně neznamená, že chrání spravedlnost a zájmy občanů. Příkladem je třeba naše referendum o vstupu do EU, kdy vrcholní politici jednostranně manipulovali občany, aby hlasovali pro vstup do EU. Ústavní soud nezasáhnul. Ve Švýcarsku Nejvyšší federální soud v roce 2019 zrušil platnost referenda, protože se prokázalo, že Vláda neúplně informovala voliče.



Jak je to ostatními soudy? V naší zemi jsou soudci na nižší úrovni nominováni převážně procesem výběrových řízení pořádaných krajskými soudy a následně jsou jmenováni prezidentem na časově neomezené období. Švýcarští kantonální soudci jsou nominován specializovanou komisí či kantonálním parlamentem a jsou voleni buď kantonálním parlamentem nebo přímo lidem na období čtyř až šesti let. V kantonu Appenzell-Innerrhoden je délka mandátu soudce 1 rok, v kantonu Ticino 10 let a v kanton Fribourg je, stejně jako u nás, časově neomezena, zdroj Juditial independence in transition.



Přímá volba soudců je běžná v USA. Mimo soudce Nejvyššího soudu a soudce federální je tam takto voleno minimálně 90% soudců. Všimněte si vysoké efektivity americké justice v žebříčku Heritage foundation.

Další rozdíly vidíme i ve Státních zastupitelstvích, které tvoří důležitou součást justice (ačkoli dle naší ústavy je státní zastupitelství součástí moci výkonné). U nás nejvyššího státního zástupce jmenuje vláda na návrh ministra spravedlnosti a je jmenován na dobu časově neurčitou. Ve Švýcarsku je nejvyšší státní zástupce nominován parlamentní Justiční komisí a je volen celým parlamentem na funkční období čtyř let.

Podívejme se ještě na počet profesionálních soudců. K dispozici jsou data Organizace spojených národů (Úřadu pro drogy a kriminalitu) z roku 2013. Ukazují počet profesionálních soudců na sto tisíc obyvatel. Zatímco u nás byl počet profesionálních soudců 28,5, Švýcaři si vystačili s počtem 15,9, viz. obrázek níže.



Jaký je závěr? Ve Švýcarsku jsou vrcholní představitelé justice voleni viditelně demokratičtějšími procesy a délky jejich mandátů jsou výrazně kratší. S nižším počtem soudců dosahují výrazně lepších výsledků než naše “nezávislá” justice. Naše justice hluboce zaostává za “západními” zeměmi.

Myslíte si, že naše justice má prostor ke zlepšení? Myslíte si, že převzetí švýcarského modelu soudnictví by nám pomohlo posunout se ve světovém žebříčku nahoru nejen co se týká kvality justice, ale pomohlo by i celému hospodářství naší země? My si myslíme, že ano, a to je náš cíl.

Jeden komentář u “Justice”

  1. Česká justice je závislá na EU ještě možná víc, než komunistická Ústava na Ústavě SSSR z roku 1936.
    Dále zohledňuje postavení, bohatství a osobnost žalující a žalované strany s co nejvyšším honorářem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *