Senát není pojistkou demokracie

Ačkoli je to oblíbené zdůvodnění funkce a existence našeho Senátu, senát není pojistkou demokracie. Proč? Pojďme se nejprve podívat, jak je na tom naše země, co se týká demokracie. Stejně jako v případě justice občan nemá mnoho nástrojů nebo měřítek, jak ohodnotit její kvalitu. Pro základní orientaci můžeme použít údaje britského časopisu The Economist.

Zpravodajské oddělení tohoto časopisu od roku 2006 hodnotí demokracii ve 167 zemích světa tzv. Indexem demokracie. Hodnocení je prováděno pomocí šedesáti indikátorů, které jsou rozděleny do pěti různých kategorií měřících volební proces a pluralismus, občanské svobody, fungování vlády, politickou spoluúčast a kulturu. Výsledky za rok 2019 uvádíme níže na obrázku.



Při bližším pohledu na Evropu (viz. obr. níže) zjišťujeme, že Česká republika je zde hodnocena jako kazová (vadná) demokracie. To principu senátu jako pojistky demokracie samozřejmě odporuje. Švýcarsko, které stejně jako my má druhou komoru parlamentu (senát), je naopak v první desítce zemí s nejkvalitnější demokracií. Kazovou demokracií jsou v tomto žebříčku označovány země, které mají svobodné volby a respektují základní lidská práva, nicméně vykazují významné chyby v demokracii.



Pokud tuto mapu Indexu demokracie porovnáme s mapou světa zobrazující státy s jednokomorovým a dvoukomorovým parlamentem (viz. obr. níže), docházíme k zajímavému zjištění. Z prvních deseti nejdemokratičtějších zemí na světě jich šest nemá druhou komoru parlamentu (senát). Mají jednokomorový parlament tj. pouze poslaneckou sněmovnu. Z prvních pěti nejdemokratičtějších zemí na světě nemá senát dokonce ani jedna! Jedná se o Norsko, Island, Švédsko, Nový Zéland a Finsko. To opět principu senátu jako pojistky demokracie odporuje.



Další agumenty proč Senát není pojistkou demokracie uvádí česká wikipedie na stránce o Senátu prvorepublikového Československa. Říká doslova: “…senát spolu se sněmovnou převedl část zákonodárné moci na vládu a prezidenta, čímž uskutečnil přechod od parlamentní demokracie k protofašistickému autoritativnímu režimu…”



Senát je druhou komorou parlamentu. Proč mají některé státy dvě komory parlamentu, zatímco jiné si vystačí s jednou? První komora parlamentu čili Poslanecká sněmovna zastupuje lid a jeho politickou vůli. Druhá komora má smysl v případě federativního uspořádání státu. V tomto případě druhá komora reprezentuje jednotlivé státy a jejich politickou vůli. Stránky švýcarského parlamentu popisují funkci druhé komory parlamentu (Rady států – senátu) stručně a jasně hned v první větě, viz. obrázek níže: “Senát reprezentuje kantony.”



Česká wikipedie na stránce hovořící o Senátu Spojených států amerických popisuje účel amerického senátu takto: “…jeho hlavním úkolem mělo být vyvažovat postavení států bez ohledu na jejich velikost.”


Také švýcarský senát je nastaven tak, že vyvažuje postavení malých kantonů. Nejmenší švýcarský kanton Appenzell-Innerrhoden tvoří pouhé 0,2% švýcarské populace, ale má nárok na jednoho senátora z celkového počtu čtyřicetišesti, t.j. má 2,2% zastoupení v senátu. Největší z kantonů, Curych, tvoří 17% populace, ale má nárok na pouhé dva senátory, t.j. má 4,4% zastoupení v senátu.



Jak jsme psali v článku Federativní uspořádání státu, federativní uspořádání má značné výhody oproti centralizovanému (unitárnímu) státu. Senátoři jsou také často voleni výrazně demokratičtějším procesem než poslanci.

Máme senát a nejsme hodnoceni jako úplná demokracie. Co je tedy opravdovou pojistkou demokracie? Není to třeba skutečně demokratická ústava, právo občanů řídit politiku přímo, právo vetovat zákony, právo navrhovat změny ústavy, právo nařídit revizi ústavy nebo povinnost politiků předkládat důležité mezinárodní smlouvy a změny ústavy ke schválení občanům v referendu? Takové principy jsou uplatňovány ve Švýcarsku.

Myslíte si, že výše popsané principy jsou lepší pojistkou demokracie než senát sám o sobě? A myslíte si, že by pro naši zemi bylo výhodnější zavést federativní uspořádání státu a tím dát senátu skutečný smysl? My si myslíme, že ano, a to je náš cíl.

2 komentáře u „Senát není pojistkou demokracie“

  1. Pro pobavení, jak je nastaven systém České republiky:

    Nejvyšší ústavní činitel – prezident republiky – Ing. Miloš Zeman, byl zvolen v roce 2018 při volební účasti 66,6% počtem 2 853 390 hlasů.
    Druhý nejvyšším ústavní činitel – předseda senátu – RNDr. Miloš Vystrčil, byl zvolen v roce 2016 při volební účasti 15% počtem 8 144 hlasů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *