Demokratura (B. J. Mrkos)

A věříme, že žijeme v demokratickém systému. Ale je tomu skutečně tak?

Chodíme k volbám a volíme. Je to hodně demokratické? Ano je to prvek demokracie. A jak to vypadá dál ……….?

Zvolení politici jako by zapomněli, kdo je zvolil. Slibovali věrnost České republice. Slibovali zachovávat Ústavu a zákony. Slibovali na svou čest, že svůj mandát budou vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Jenže v Parlamentu je více poradců, lobbistů a asistentů než poslanců samotných.

Ti nám sice nic neslibovali, ale my je platíme z našich daní. Poslanci je potřebují, protože většina z nich o věcech, o kterých se jedná, nemá ani ponětí. Schází se sice v různých výborech a snaží se vyvolat dojem, jak usilovně pracují, ale jedinému, čemu rozumí dobře, je každoroční zvyšování svých platů.

Kdo tedy vládne v České republice? Můžeme říci, že máme demokracii? Odpověď je snadná.

Mohou placení lobbisté a poradci námi zvolených poslanců bez ohledu hájit zájmy lidu, naše zájmy? Nejsou pro ně zájmy různých politických neziskovek rozhodující a také zájmy nadnárodních korporací? A to na všech úrovních vládnoucí hierarchie?

A tak se bez ohledu na finance a potřebu státu objedná v USA nějaká hodně drahá vojenská technika, čímž si může zajistit dotyčný oligarcha do budoucna otevřené dveře k zakázkám, které mohou být spíše v jeho zájmu, než v našem. To, co máme za armádu, působí více jako skupina dobrodruhů, kteří bojují za zájmy našich spojenců. A navíc se vyzbrojují z našich peněz. Vše velmi pietně natřeno vlastenectvím, abychom mohli zaslzet při pohřbu padlého vojáka.

Námi zvolení politici nás ženou do obrovských dluhů. Dnes je každý z nás, ať chce nebo ne, zadlužen podílem na státním dluhu. Ten dluh nikdo z nás neudělal, nikdo jej nechtěl a ani s velkou fantazií si nedovedeme představit, jaký prospěch bychom z toho mohli mít.

Takže jak je to s tím jednáním v zájmu lidu?

Náš stát je veden jako firma. Určitě. Ty dluhy tomu odpovídají. Když je dostatečný cashflow = tok peněz, můžete produkovat dluhů kolik chcete. Náš premiér je profesionál, radikálně zlepšil cash flow a nyní se dluhy dělají snadněji ……..

Mimochodem tohle řešení dříve zvolil i nynější prezident USA. Ve své dřívější kariéře jako realitní magnát měl cashflow dobře prezentovanou. Později se cashflow trochu zpomalila, ale on ze setrvačnosti měl tak velké dluhy, že ho věřitelské banky nemohly poslat do konkurzu, aniž by v něm neskončily sami.

Vysoká škola kapitalismu: o úspory v bankách přišli lidé, co spořili.

Jak je možné, že vláda neřeší aktuální problémy společnosti, jako např. sociální bydlení, a soudci v Praze bydlí v cenově výhodných bytech? Že zatlouká pravdu o stavu ilegálních uprchlíků v zemi a na oko se staví proti přerozdělování uprchlíků v EU, ačkoliv jiné ukazatele potvrzují opak. Většina podobných ukazatelů však dosvědčuje poněkud jiný způsob systému, který vládne v naší zemi. Podle všech ukazatelů vládne u nás DEMOKRATURA. Slovo složené ze dvou slov – demokracie a diktatura.
Herbert Marcuse, francouzský spisovatel a filosof, napsal v roce 1964: Svoboda může posloužit jako mimořádný nástroj k podmanění, protože svobodná volba otrokářů neruší ani otrokáře ani otroky.

Švédský spisovatel Vilhelm Moberg napsal v roce 1965: V demokratuře jsou zachovány obecné volby, svoboda slova je sice také formálně zachována, ale politika a média jsou ovládána systémem, který má zařídit, aby pouze určité názory byly veřejně diskutovány. Důsledkem je, že občané žijí ve společnosti ovlivněné neobjektivními obrazy skutečnosti. Útlak nevhodných názorů je dobře skrytý, volná debata zaškrcená. Nicméně nutno dodat, že společným rysem všech demokratur je skutečnost, že většina lidí se v takovém státě nedomnívá, že by žila v demokratuře.

BJM, 26. 6. 2020

Břetislav. J. Mrkos je čechošvýcar, který emigroval do Švýcarska v roce 1968. Je autorem knihy Vládnou je umění, která byla poprvé vydána ve Švýcarsku v roce 1994.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *