Náš vzor státního zřízení

Při svém rozpadu v roce 1918 bylo Rakousko-Uhersko tvořeno mnoha územími a státy. Mezi nimi bylo budoucí Československo a Lichtenštejnsko.

https://i.imgur.com/5hWovH8.jpg
Historická mapa Evropy zobrazující Rakousko-Uhersko.



Obě tyto země byly po rozpadu Rakouska-Uherska v hospodářských problémech, lze říci, že byly chudé. Lichtenštejnsko bylo možná ještě chudší než Československo. V roce 1909 Sitenského Hospodářský naučný slovník uvádí, že kníže musel financovat Lichtenštejnský stát ze svých statků v Čechách a na Moravě. Československo si po rozpadu Rakouska-Uherska vzalo za svůj vzor Francii a USA.



Lichtenštejnsko si vzalo za vzor Švýcarsko. Jak jsou na tom hospodářsky všechny tyto země dnes, o století později?

HDP na obyvatele
Česká republika ……….. 23 000 amerických dolarů
Francie …………………….. 41 000 amerických dolarů
USA ………………………….. 63 000 amerických dolarů
Švýcarsko ………………… 83 000 amerických dolarů
Lichtenštejnsko ……… 165 000 amerických dolarů
(zdroj: Světová banka prostřednictvím google.com, rok 2020)

Od HDP se samozřejmě odvíjí výše platů a životní úroveň občanů. Všichni dnes mluví o důležitosti vzdělání. Myslíte si, že se máme od Lichtenštejnců a Švýcarů co učit? Myslíte si, že bychom měli přehodnotit, která země by měla být naším vzorem? My si myslíme, že ano, a to je náš cíl.

3 komentáře u „Náš vzor státního zřízení“

  1. Dobrý den,

    prosím o odpověď, jakým způsobem by řešil Váš vzor státního zřízení otázku národnostních menšin ve Slezsku v dnešní ČR. Například zde existuje ještě stále na historickém území části tzv. Těšínského Slezska polská menšina. Jakým způsobem byste řešili z historického pohledu situaci na Těšínsku po vzniku ČSR 1918 – 1921? Odkaz historických chyb a nevybíravé dobové národovecké politiky ovlivňují volební rozhodování polské menšiny dodnes. Měli byste zájem o zastupování a spolupráci se zástupci polské menšiny? Děkuji za odpověď.

    G. L.

    1. Dobrý den,

      děkujeme za dotaz. Konkrétní odpovědí může být popis situace, která nastala v kantonu Bern po 2. světové válce. V dvoujazyčném kantonu Bern se naplno rozhořely snahy o odtržení severní, francouzsky mluvící, části. Docházelo k násilnostem a žhářským útokům. V roce 1967 vláda kantonu Bern založila speciální komisi určenou k řešení tohoto problému. V roce 1974 bylo uspořádáno referendum všech švýcarských kantonů, ve kterém umožnily vznik nového kantonu, čili umožnily legální odtržení a samosprávu francouzsky mluvící části kantonu Bern. O rok později bylo uspořádáno referendum, ve kterém se jednotlivé okresy kantonu Bern vyjádřily, ke kterému kantonu chtějí patřit. Pro odloučení od Bernu hlasovaly tři okresy. Pro zajímavost okres Laufon hlasoval pro setrvání v kantonu Bern, čímž se stal enklávou. Tuto situaci následně vyřešil v roce 1989 referendem, kterým se připojil ke kantonu Basilej-venkov. V roce 1977 si nově vzniklé území schválilo svou ústavu. Poté bylo vyhlášeno celonárodní referendum, kde dvojí většinou občanů a kantonů byl ke dni 1.1.1979 schválen vznik nového švýcarského kantonu Jura.

      https://en.wikipedia.org/wiki/Jurassic_separatism

      Výhodou švýcarského systému je velká míra samosprávy, která umožňuje seberealizaci menšin. Zároveň je švýcarský senát nastaven tak, že má za úkol nejen reprezentovat kantony, ale i vyvažovat postavení malých kantonů. Například kanton Appenzell-Innerrhoden tvoří pouhé 0,2% švýcarské populace, ale má jednoho senátora z celkového počtu čtyřicetišesti, t.j. má 2,2% zastoupení v senátu. Největší kanton Curych naopak tvoří 17% populace, ale má jen dva senátory, t.j. má 4,4% zastoupení v senátu.

      Pokud se shodneme na principech švýcarské demokracie popsaných na těchto stránkách, tak budeme rádi spolupracovat se zástupci polské menšiny a reprezentovat jejich zájmy.

      Pěkný den
      Tomáš Raždík

Napsat komentář: Ing. Tomáš Raždík Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *