Švýcarská národní banka očekává zisk 49 miliard franků (1,18 bilionu korun)

Švýcarská národní banka vydělala na svých pozicích v cizích měnách přibližně 40 miliard franků (960 miliard korun), na zhodnocení zlatých rezerv pak vydělala 6,9 miliard franků (165 miliard korun).


Švýcarská národní banka (SNB) očekává, že za rok 2019 vykáže zisk 49 miliard franků (1,18 bilionu korun). To uvedla ve čtvrtek 9.1.2020 s odvoláním na velké zisky ze zahraničních dluhopisů a akcií nakoupených za účelem snižování hodnoty švýcarského franku. Jeho cenu zvyšuje zájem investorů. Ti v něm vidí „bezpečný přístav“ pro své peníze.

Zisk, po ztrátě 15 miliard franků za rok 2018, znamená, že centrální banka vyplatí švýcarské vládě a kantonům za rok 2019 dvě miliardy franků a povede s ministerstvem financí diskuzi o případném dalším dělení zisku v letech 2019 a 2020.

Dle tiskové zprávy SNB předběžně vydělala na svých pozicích v cizích měnách přibližně 40 miliard franků (960 miliard korun) a dalších 6,9 miliardy franků (165 miliard korun) vydělala na zhodnocení svých zlatých rezerv.

SNB navrhla vyplatit dividendu v nezměněné výši 15 franků na akcii, konečné údaje zveřejní 2.3.2020.

Podíl na zisku

Rozdělení zisku upravuje úmluva mezi ministerstvem financí a SNB. Podle úmluvy musí být v období 2016–2020 kantonům a vládě v případě kladných výsledků hospodaření SNB vyplacena nejméně 1 miliarda franků (24 miliard korun).

V případě, že zisk přesáhne 20 miliard franků (48 miliard korun), zvyšuje se platba na 2 miliardy franků (4,8 miliardy korun). To bude i výše platby za rok 2019. Další platby – jako jsou ty, o nichž se v současnosti diskutuje – jsou částečně ovlivněny rostoucím tlakem na SNB, aby se více dělila o své bohatství.

Ve čtvrtek 19.1.2020 proběhla i výroční konference Švýcarské federace odborových svazů, která vyzvala SNB, aby přerozdělila část svého zisku do „neduživého“ státního důchodového systému. Guvernér SNB Thoma J. Jordan však před několika týdny řekl, že by bylo nebezpečné „míchat měnovou a sociální politiku“.

Zisky SNB se od roku 2008 drasticky zvýšily, což lze vysvětlit také zvýšenou aktivitou SNB na měnových a mezinárodních trzích. Zároveň však v letech, kdy SNB zaznamenala ztráty, byly tyto ztráty větší než dříve.

Od té doby jediným příkladem, kdy kantony neobdržely žádnou výplatu, byl rok 2013, kdy SNB deklarovala ztrátu ve výši 23,25 miliardy franků (560 miliard korun).

Dosahování zisku však není součástí mandátu SNB, tím je cenová stabilita a zároveň obecná podpora švýcarské ekonomiky.

V rámci tohoto cíle prováděla centrální banka dlouhou dobu intervence na snížení hodnoty franku, který investoři vyhledávají v dobách geopolitické nejistoty. Silný frank však zárověň brzdí švýcarskou ekonomiku závislou na exportu.

Zisk SNB tvoří zisky ze zhodnocení stávajích investic a dividendy a úroky z obrovské zásoby akcií a dluhopisů, které SNB nakoupila, aby oslabila frank.

Ke konci roku 2019 měly investice SNB v cizích měnách hodnotu více než 804 miliard franků (19,3 bilionu korun), což je více než hrubý domácí produkt celého Švýcarska (HDP ČR za rok 2019 bylo 5,6 bilionu korun).

Zdroj: swissinfo.ch 9.1.2020

POZN.: Více infomací o Švýcarské národní bance naleznete v příspěvku Švýcarská národní banka – čtvrtinová inflace oproti ČR. Více o Švýcarském franku naleznete v příspěvku Švýcarský frank – nejstabilnější měna.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *