Švýcarsko směřuje k bankrotu

Zatímco se eurozóna snaží zvládnout schodky veřejných financí, Švýcarsko hospodaří s přebytkovým rozpočtem. Keystone


„Švýcarsko směřuje k bankrotu“, prohlásil v roce 1997 švýcarský týdeník Facts po sérii deficitů státní pokladny, které se dostaly do řádu miliard franků. O deset let později tento magazín ukončil činnost, zatímco švýcarské veřejné účty jsou dodnes v dobré kondici.

Státní dluh Švýcarska dosahuje sotva 33% hrubého domácího produktu (HDP), zatímco průměr EU je více než 85% HDP. Přesto téměř každý rok švýcarská vláda přichází s novými způsoby, jak snížit veřejné výdaje.


Finanční obezřetnost nebo spořící mánie?

Švýcarské státní účty jsou ve vynikající kondici. Spolu s Norskem – kde příjmy z ropy výrazně pomáhají státním financím – je Švýcarsko jednou z jediných dvou evropských zemí, které od začátku hospodářské a finanční krize v roce 2007 snížily státní dluh.

Navíc ani nebylo nutné, aby se Švýcarsko vzdalo budování nákladné infrastruktury jako je např. nový Gotthardský železniční tunel, který byl oficiálně otevřen 1.6.2016, a který je aktuálně nejdelším tunelem na světě.

Vývoj státních dluhů v letech 2002-2015. Hrubý státní dluh (federální, kantonální a obecní dluhy a sociální zabezpečení) v % HDP. Červeně Švýcarsko, tmavě modře EU (28 zemí) a světle modře Eurozóna (19 zemí používajících euro).


Švýcarsko zůstalo mimo Evropskou unii a patří k několika evropským zemím, které od počátku splňovaly „konvergenční kritéria“ Maastrichtské smlouvy navržená v roce 1992 s cílem zajistit, aby ekonomika členského státu byla dostatečně připravena na hospodářskou a měnovou unii, k přijetí jednotné měny eura. Aby kandidátské země přistoupily k měnové unii, musely především udržet státní dluh pod 60% HDP.

Hrubý státní dluh v % HDP.


Švýcarská ekonomika zaznamenala pokles pouze v roce 2009 a z mezinárodní ekonomické krize se rychle dostala ven: spotřeba se ustálila, vývoz se nezhroutil navzdory oslabující poptávce na trzích EU a míra nezaměstnanosti se pohybovala mezi 3% – 4%.

Skutečnou výhodou pro Švýcarsko byla skutečnost, že poměr veřejných výdajů k HDP byl tradičně nízký ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi.

Vládní výdaje v % HDP.

Rozhodujícím faktorem při zajišťování dobrého zdraví státní pokladny však byla „dluhová brzda“, mechanismus poprvé zavedený v roce 2003, který má zabránit nerovnováze ve státních financích a růstu státního dluhu, tak jak tomu bylo v 90. letech.

Švýcarský státní rozpočet 1990 – 2015 (červeně deficit, modře přebytek). V milionech franků.


Navzdory pozitivnímu trendu státních financí je fiskální politika po celá léta jedním z nejdůsledněji diskutovaných témat ve švýcarském parlamentu.

Pro některé strany – a některé ekonomy – je politika spoření nyní až přehnaná: v posledním desetiletí vláda vykázala přebytky i v letech, kdy ekonomika zpomalila.

I přes to vláda každý rok předkládá nové plány na snižování veřejných výdajů. Podle politické levice by státní finance měly být vynakládány hlavně na posilování sociálního státu, podporu ekonomiky a vytváření pracovních míst v době hospodářského útlumu. Podle těch, kteří jsou uprostřed a napravo, ekonomika nepotřebuje státní podporu, ale spíše další daňové úlevy.

Struktura švýcarských státních výdajů za rok 2015. Zleva: Sociální péče, finance a daně, doprava, vzdělání a výzkum, obrana, zahraniční politika, zemědělství a potraviny, ostatní výdaje.


Stejně jako ostatní země v Evropě musí i Švýcarsko čelit dvěma faktorům, které mohou výrazně ovlivnit veřejné výdaje: stárnoucí populaci a explozi zdravotních nákladů. V příštích 30 letech bude na pokrytí nákladů spojených s měnící se demografií zapotřebí přibližně 150 miliard CHF (3,9 bilionů korun), uvádí se ve zprávě ministerstva financí o dlouhodobých vyhlídkách veřejných financí v zemi.

Zdroj: swissinfo.ch 15.6.2016



STANOVISKO ŠVÝCARSKÉ DEMOKRACIE

Náš stát pravidelně hospodaří se schodkem státního rozpočtu i v době hospodářského růstu. V době hospodářského poklesu pak vytváří obří deficity. Může takový stát čelit výše uvedeným výzvám, aniž by zásadně poškodil životní úroveň a svobodu občanů?

My si myslíme, že nemůže. Švýcarsko je oproti naší zemi zcela odlišně uspořádaný stát. Toto uspořádání je dáno ústavou a první odlišností je, že ve Švýcarsku musí být ústava předložena ke schválení občanům. Druhou odlišností je, že občané Švýcarska mohou nařídit revizi ústavy. U nás ani jedno z uvedeného neplatí.

U nás si ústavu, dokument, který má v prvé řadě limitovat moc politiků, politici napsali a schválili sami. Myslíte si, že je čas na kompletní změnu uspořádání státu? Že je čas na revizi ústavy? Po vzoru Švýcarska? My si myslíme, že ano, a to je i náš cíl.

Jeden komentář u “Švýcarsko směřuje k bankrotu”

  1. 0% politiků=100% míru….a také vyrovnané rozpočty. Lidé si nemohou dovolit dluhy které nepomáhají k rozvoji, ale slouží ke spotřebě. Tohle dělají politici aby se udrželi u koryt. Sypou do lidí peníze, které nejsou jejich a berou je příštím generacím, od kterých se očekává (?) že je zaplatí. Švýcaři brání majetky banksterů svými životy a je logické, že jim systém dovolí mít se dobře, aby nerebelovali. Jakékoli srovnávání s kýmkoli jiným je nesmyslné.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *