Volební systém – žádný limit 5 % hlasů pro vstup do Poslanecké sněmovny

Ačkoli se naše ústava snaží vyvolat dojem, že chrání menšiny, minimálně při volbách je opak pravdou.

Výňatky týkající se menšin z Listiny základních práv a svobod České republiky.


Naše listina základních lidských práv a svobod sice říká, že příslušnost ke kterékoli národnostní či etnické menšině nesmí být nikomu na újmu, to však zcela popírají naše zákony.

Ty nedovolují menšinám, které ve volbách získají pod 5 % hlasů, prezentovat své politické názory ať už v Poslanecké sněmovně, Evropském parlamentu či v obecních a krajských zastupitelstvech. Kdo získá méně než 5 % hlasů je vyloučen ze skrutinia (z rozdělování mandátů), ačkoli matematicky třeba na zisk jednoho poslaneckého mandátu stačí jen 0,5 % hlasů.


Nejenže není dodržována listina základních práv a svobod státem samotným, také jsme zjistili, že Ústavní soud není schopen kompetentně rozhodovat. Nejen tím, že v roce 2021 odsouhlasil to, co o dvacet let dříve popíral, ale opět ignoroval nelogický a nedemokratický 5 % limit.

Ve Švýcarsku je logickým limitem pro získání poslance dostatek hlasů pro jeden mandát z 200, čili 0,5 % hlasů.

Ve švýcarské Poslanecké sněmovně je zastoupeno 11 různých politických subjektů.



V současné době jsou ve švýcarské Poslanecké sněmovně zastoupeny čtyři strany jedním poslancem a jedna strana třemi poslanci. U nás by si díky limitu 5 % rozdělily tyto mandáty ostatní strany.


Navíc má každý kanton nárok na alespoň jednoho poslance. Kanton Appenzell-Innerhoden s populací 16 000 obyvatel tak může prezentovat své názory ve sněmovně proti nedalekému kantonu Curych s populací 1,5 mil. obyvatel.

V našem volebním systému populace šestnácti tisíc občanů nemá šanci získat poslance ani při své stoprocentní účasti ve volbách.



STANOVISKO ŠVÝCARSKÉ DEMOKRACIE

Účelem limitu 5 % (tzv. volební klauzule) je údajně „zabránit přílišnému štěpení politických sil v parlamentu a z toho případně plynoucí politické nestabilitě“. Švýcarsko žádný takový limit nemá a je dlouhodobě vyhlášeno svou politickou stabilitou.

Nezapomeňme, že stát politickým stranám vyplácí také nezanedbatelné peníze. Za rok 2019 to bylo 560 mil. Kč. Nárok na podíl z těchto peněz vzniká od volebního zisku 3%. Toho však žádná z podlimitních stran nedosáhla.

Díky limitu 5 % bylo ve sněmovních volbách v roce 2017 ignorováno celkem 316 359 hlasů (pro srovnání třetí největší město v ČR, Ostrava, má aktuálně 284 000 obyvatel) a nadlimitní strany si rozdělily navíc zhruba 35 mil. korun.

Ve Švýcarsku je naopak malým politickým jednotkám tradičně přidělována větší politická váha než velkým. Nadpoloviční většinu senátorů ve švýcarském Senátu drží pouhých 21 % populace žijící v nejmenších kantonech, viz článek Senát není pojistkou demokracie.

Zdá se, že nás naši politici opět „utáhli na vařené nudli“. Myslíte si, že je nejvyšší čas přejít na švýcarský politický systém a začít u nás zavádět osvědčené švýcarské principy? Více rozhodování do rukou malých? Více rozhodování do rukou lidu? My si myslíme, že ano, a to je náš cíl.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *