Proč americká federace upadá, zatímco švýcarská federace prosperuje

Kdyby byl americký federalismus stejný jako švýcarský federalismus, existovalo by v USA 1 300 států a americký Kongres (parlament) by měl 10 000 členů.

Zatímco Švýcarsko, země bez nerostného bohatství, jehož jednu třetinu tvoří holá skála, láme rekordy v HDP na obyvatele, ve výši platů, svobodě podnikání, kvalitě života či vztahu k životnímu prostředí, Spojené státy ve většině žebříčků dlouhodobě upadají.

Švýcarsko, podobně jako Německo, Rakousko nebo USA je federací více států. Švýcarský federalismus je částečně inspirován americkým federalismem 19. století.

Švýcarsko je tvořeno 26ti kantony, které jsou obdobou 50ti amerických států. Švýcarský federální parlament je obdobou amerického Kongresu.


V čem se liší

To hlavní v čem se však liší, je velikost politických jednotek a poměr politického zastoupení občanů. Ve Švýcarsku jsou jednotlivé státy mnohem menší než v USA a občané v nich naopak mají mnohem větší demokratické zastoupení.

Spojené státy mají výjimečně nízký poměr počtu politiků k počtu obyvatel. Kdyby měly USA podobně vysoký poměr politického zastoupení jako má Švýcarsko, americký Kongres by měl okolo 10 000 členů.

Nízký poměr znamená, že se politická moc koncentruje v méně rukou.

Americký Kongres (obě komory) tvoří 535 členů, kteří zastupují 320 mil. obyvatel. To znamená, že na jednoho člena Kongresu připadá 598 000 obyvatel. V Německu na jednoho člena národního zákonodárného sboru připadá 130 000 obyvatel. V Kanadě je tento počet 99 000. Ve Švýcarsku je to 33 000. USA jsou tak zcela mimo měřítko. Z toho důvodu nejsou v níže uvedeném grafu zázorněny.

Počet obyvatel na jednoho jejich zástupce v národním parlamentu.


Pro srovnání v roce 1790 zastupoval jeden člen Kongresu v průměru 37 000 obyvatel.

Pokud srovnáme poměr zastoupení občanů v parlamentech jednotlivých amerických států a švýcarských kantonů zjistíme, že se také zásadně liší.

Počet voličů připadajících na jednoho jejich zástupce v parlamentu jednotlivých států USA.

https://cdn.mises.org/swiss1.png
Počet obyvatel připadajících na jednoho jejich zástupce v kantonálním parlamentu.


Jinými slovy, ve Švýcarsku můžete očekávat, že zástupci občanů v místním parlamentu jsou obeznámeni se situací v okolí, s místní kulturou a místními problémy. Je pravděpodobné, že narazíte na svého zákonodárce na ulici. Obzvláště pak v kantonech, kde připadá jeden místní zákonodárce na pouhé dvě tisícovky občanů.


Švýcarsko má decentralizovanější politický systém

Spojené státy i Švýcarsko používají federální strukturu. V mnoha ohledech je však švýcarský politický systém mnohem decentralizovanější než americký. Švýcarsko nemá prezidenta (jeho výkonná moc se dělí mezi 7 členů Vlády) a politika je dále vysoce decentralizovaná. Kantonální vlády mají velkou kontrolu a vliv v oblastech naturalizace cizinců, kultury, veřejných financí a zdravotní péče.

Vrcholem je super-demokratická politická reprezentace občanů ve srovnání s dnešními USA. Ve Švýcarsku v mnoha případech připadá pouhých 1 500 občanů na jednoho zástupce v kantonálním parlamentu. Díky tomu mají občané Švýcarska zcela jiný vztah ke státním institucím a politikům.

Srovnání velikosti 2. největšího amerického státu Texas s Evropou a Švýcarskem.


Jak je to u nás?

Pro srovnání s naší zemí např. švýcarský kanton Zug má 127 000 obyvatel a jeho kantonální parlament má 130 členů, zatímco třeba Moravskoslezský kraj má 1,25 mil. obyvatel a jeho krajské zastupitelstvo tvoří pouhých 65 členů. Toto zastupitelstvo má navíc výrazně menší pravomoci (nestanovuje vlastní daně atd.).

Když jsou služby státní správy financovány převážně místní kantonální vládou – včetně sociálních dávek nebo příspěvků na zdravotní péči – člověk zaujímá zodpovědnější přístup ke své komunitě, než když jsou služby státní správy financovány anonymními daňovými poplatníky žijícími stovky nebo dokonce tisíce kilometrů daleko.

Ve skutečnosti se v USA ukázalo, že velikost volebního obvodu v mnoha případech koreluje s vládními výdaji, jak dokládají výzkumy Marka Thorntona, George S. Forda a Marca Ulricha.

„Důkazy nasvědčují tomu, že velikost volebního obvodu poskytuje vysvětlení … posunu vládních výdajů směrem vzhůru kvůli pevné velikosti většiny zákonodárných sborů. Teoreticky by mohly být velikosti volebních obvodů a místních vlád upraveny tak, aby si odpovídaly.“


Další faktory

Další faktory zmíněné Thorntonem a kol.:

– Velké volební obvody zvyšují náklady na vedení kampaní, a proto vedou k zapojení finančně vlivných skupina z důvodu nákupu médií a přístupu k hromadným sdělovacím prostředkům. Například náklady na celostátní kampaň v Kalifornii jsou podstatně vyšší než náklady na vedení celostátní kampaně ve Vermontu. Volební obvody rozmístěné na několika mediálních trzích jsou obzvláště nákladné.

– Volení představitelé, kteří nejsou schopni komunikovat se značnou částí svých volebních obvodů, se spoléhají na velké zájmové skupiny, které se prohlašují za zástupce volebních obvodů.

– Občané se přestávají účastnit politiky, protože si uvědomují, že jejich hlas má ve větších voličských skupinách nižší hodnotu.

– Občané se přestávají účastnit politiky, protože se nemohou s voleným kandidátem osobně setkat. Možnost naplánovat osobní schůzku se zvoleným zástupcem je ve velkém volebním obvodu mnohem obtížnější než v malém.

– Občané se přestávají účastnit politiky, protože ve větších volebních obvodech se politici méně často zaměřují na otázky místního významu či na zájmy jednotlivých občanů.

– Zvolení zastupitelé uznávají, že jednotlivý volič má ve velkém volebním obvodu minimální význam, a proto se kandidáti raději spoléhají na hromadné sdělovací prostředky než na osobní kontakt s voliči.

– Větší volební obvody jsou více nábožensky, etnicky, kulturně, ideologicky a ekonomicky různorodé. Zvolený zastupitel v takovém obvodu s velkou pravděpodobností nebude sdílet stejné hodnoty s většinou voličů.

Nic z toho samozřejmě nemůže snížit význam kulturních rozdílů mezi Švýcary a Američany. Tyto rozdíly však mohou být také zesíleny politickými institucemi. Při pohledu na nadměrně velké instituce Spojených států – ve srovnání s malými lokalizovanými politickými institucemi ve Švýcarsku – je těžké dospět k závěru, že tyto obrovské rozdíly v ústavním prostředí nehrají roli.

Zdroj: mises.org 31.10.2017



STANOVISKO ŠVÝCARSKÉ DEMOKRACIE

Myslíte si, že by zavedení švýcarského decetralizovaného politického systému, který je demokratičtější a blíže lidu, zvýšil zájem občanů o politiku a pomohl naší zemi lépe a efektivněji nakládat s veřejnými prostředky? Že by zároveň pomohl odstranit z politické scény vlivné lobistické skupiny? My si myslíme, že ano, a to je náš cíl.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *