Obchodní dohoda mezi Bruselem a Londýnem obsahuje mnoho, co zní dobře švýcarským uším. Švýcarská bilaterální (dvoustranná) cesta se však řídí jinou logikou než britský model, píše Neue Zürcher Zeitung.
Také Švýcarsko vzrušeně sledovalo jednání mezi Británií a EU. Otázkou bylo, zda by větší země mohla z Bruselu „vyždímat“ víc, než dosud dokázali švýcarští vyjednavači.
Toto je první pohled na britskou dohodu o volném obchodu ze švýcarské perspektivy.
Dosáhl tedy předseda vlády Boris Johnson něčeho, co by zajímalo také Švýcarsko? Na první pohled se zdá, že tomu tak je.
Velká Británie a EU se shodly na dohodě o volném obchodu způsobem, který nedávají žádnou roli Evropskému soudnímu dvoru. Kromě toho Londýn nebude muset dodržovat žádné právní předpisy EU a nebude muset dodržovat pravidla EU o státních dotacích.
Nezávislý švýcarský Výbor pro autonomii oznámil, že dohoda o Brexitu by měla sloužit jako vzor pro Švýcarsko při jednáních s Bruselem.
Mezi britským modelem a bilaterální cestou Švýcarska však existují značné rozdíly, zejména proto, že se Velká Británie odklání od EU a od jejího jednotného trhu.
Bern podepsal s Bruselem dohodu o volném obchodu již v roce 1972. Ta mimo jiné zrušila cla a omezení množství průmyslového zboží. Dodnes tvoří základ bilaterálního vztahu.
Britská dohoda je zhruba srovnatelná s touto dohodou, ale týká se i jiných oblastí, protože od roku 1972 se čas nezastavil.
Poté, co Švýcarsko v roce 1992 řeklo „ne“ Evropskému hospodářskému prostoru, stále více se přibližovalo EU a jejímu vnitřnímu trhu. V rámci bilaterálních (dvoustranných) dohod se na tomto trhu podílí – a v některých případech také přijímá právní předpisy EU.
Jde tedy o jiný model, který se řídí jinou logikou. Bern a Londýn sledují stejný cíl: oba chtějí mít dobrou výchozí pozici ve vztahu k nejatraktivnějšímu domácímu trhu na světě. Ale čím bližší je přístup na tento trh, tím bližší je nutnost harmonizace právních předpisů.
Autonomie nebo přístup na trh?
Brusel trval na tom, aby prostřednictvím dohody o volném obchodu nedošlo k účasti na vnitřním trhu. Velká Británie má tedy horší přístup na tento trh než Švýcarsko – ale také nepřijímá žádnou legislativu EU.
Je tedy třeba zdůraznit, že Evropský soudní dvůr nehraje žádnou roli, jak požadoval Johnson. Obchodní dohoda mezi Bruselem a Londýnem stanovuje, že v případě sporu se strany mohou za určitých podmínek obrátit na rozhodčí soud.
Rozhodčí soud je rovněž stanoven v návrhu nové rámcové dohody mezi Bernem a Bruselem. Pokud jde o výklad práva EU, musí však konzultovat Evropský soudní dvůr. Švýcarsko má v úmyslu se těsněji svázat s EU a uzavřít nové dohody o přístupu na trh.
Tím se rovněž zvyšuje význam práva EU. Evropský soudní dvůr však trvá na tom, že pouze on to může toto právo jednoznačně interpretovat. Proto Brusel bude v této oblasti stěží schopen dělat ústupky.
Britská cesta by byla v zásadě otevřená i pro Švýcarsko. To by však znamenalo omezení přístupu na trh, což by znamenalo zrušení dvoustranných dohod.
Například co se týká Schengenské smlouvy Bern spolupracuje s Bruselem těsněji než spolupracovala Británie jako člen EU. V roce 2015 se švýcarská Vláda zabývala otázkou, zda by dohoda o volném obchodu byla alternativou k dvoustranným dohodám.
V reakci na výrok tehdejší senátorky Karin Keller-Sutterové (FDP) napsala, že ani při modernizované dohodě o volném obchodu nebudou potřeby švýcarské ekonomiky dostatečně zohledněny.
Dvoustranná dohoda umožňuje švýcarským společnostem účastnit se vnitřního trhu v mnoha oblastech, srovnatelně s konkurencí z EU.
To však v budoucnu nebude platit pro britské společnosti. Spíše se objeví nové obchodní bariéry.
Například dohoda o brexitu neobsahuje dohodu o vzájemném uznávání požadavků na zboží a služby (conformity assessment), která by odstranila necelní obchodní překážky. Naopak Švýcarsko takovou dohodu s EU má.
Velká Británie obětuje lepší přístup na vnitřní trh EU ve prospěch větší suverenity. Co je lepší, je otázkou. Zda by se Švýcarsko mělo vydat stejnou cestou, je otázkou druhou.
V roce 2015 švýcarská Vláda zdůraznila, že Švýcarsko pravděpodobně bude i bez závazků dodržovat více pravidel EU, protože to bude v jeho hospodářském zájmu. V některých případech je tomu tak již dnes.
Přísnější režim státních dotací
Pokud jde o státní dotace, EU upustila od maximálního požadavku, aby Velká Británie musela v tomto dodržovat právní předpisy EU.
Londýn se však zavazuje v budoucnu stanovovat dotace podle principů definovaných EU. A dohoda o Brexitu naopak umožňuje EU použít protiopatření, pokud budou dotace na druhé straně kanálu příliš velkorysé.
Rámcová dohoda stanoví přísnější režim pomoci, než jaký doposud vidělo Švýcarsko. Zpočátku to bude platit pouze pro dohodu o letectví, která již taková pravidla obsahuje.
Nový režim by se však vztahoval i na budoucí dohody o přístupu na trh, například pro elektřinu. V této oblasti však ještě nebylo vysloveno poslední slovo. Státní dotace jsou jednou z oblastí, u nichž švýcarská Vláda požaduje, aby je EU vylepšila.
Švýcarsko se stále snaží uzavřít rámcovou dohodu s EU. Jednání s Bruselem o vylepšeních byla odložena a pravděpodobně se uskuteční až v roce 2021. Vláda se poté bude muset rozhodnout, zda dohodu podepíše a předloží ji parlamentu.
I přes odlišnou logiku existují paralely s Británií. Londýn se chce jako třetí země účastnit nového výzkumného programu EU Horizon Europe. Stejné podmínky by měly platit i pro Švýcarsko.
Britské finanční služby navíc nejsou zahrnuty v obchodní dohodě s EU. Brusel jednostranně rozhodne, zda jsou britské regulace rovnocenné s regulacemi EU – nebo může rovnocennost odmítnout v závislosti na politické náladě, stejně jako tomu bylo u švýcarské burzy.
Zdroj: thelocal.ch 31.12.2020