Bilaterální smlouvy – dle švýcarské Vlády lepší varianta než členství v EU

Dle posudku „Zhodnocení vztahů s EU“ z roku 2022, jehož zhotovení zadala švýcarská Federální rada (Vláda), jsou bilaterální smlouvy pro Švýcarsko nejvýhodnějším řešením vztahů s EU.

Možnosti Švýcarska ve vztahu k EU byly posuzovány na základě čtyř kritérií:
– přístup na jednotný trh
– možnosti spolupráce
– prostor k politickému manévrování
– realizovatelnost vlastní zahraniční politiky

Posudek zkoumal všechny možnosti, které jsou k dispozici:

– vztahy na základě smluv o volném obchodu (mimo smlouvy s EU a členství v EFTA, která zprostředkovává volný obchod pro Švýcarsko s řadou zemí, má Švýcarsko dalších 33 samostatných smluv s celkem 43 státy světa, např. bilaterální smlouvy s Japonskem a Čínou, nyní nově i s Británií)

– pokračování cestou bilaterálních smluv (nejen v oblasti volného obchodu, ale i v jiných oblastech upravují vztah mezi EU a Švýcarskem individuální smlouvy na míru, např. v oblastech výzkumu, podpory kultury, statistik, životního prostředí atd.)

– připojení k Evropskému hospodářskému prostoru EEA (regulace vyplývající z členství se týkají jen přístupu na jednotný trh, ne hospodářské a politické unie, platí dle různých odhadů 10-30% regulací EU, členy jsou země EU + Island, Norsko a Lichtenštejnsko, Švýcarsko má k tomuto prostoru přístup na základě bilaterálních smluv)

– členství v EU (platí regulace týkající se nejen jednotného trhu, ale i hospodářské a politické unie, platí 100% regulací EU, např. kvóty na přerozdělování uprchlíků, regulace týkající se bankovnictví či justice, zákaz ochrany vlastního zemědělského sektoru, sankce proti Rusku, zákaz prodeje žárovek atd.)

Závěr posudku je, že bilaterální cesta zůstává nejlepší možností.

V roce 2021 Švýcarsko jednostranně přerušilo jednání s EU o tzv. rámcové dohodě (jedné nové smlouvě, která by nahradila více než 120 stávajících bilaterálních smluv). To vedlo ke zhoršení vztahů mezi Bernem a Bruselem. Následné snahy prolomit tuto diplomatickou patovou situaci se nezdařily.

Švýcarská Vláda od jednání odstoupila, jelikož dle veřejného mínění by Švýcaři s největší pravděpodobností přistoupení k této smlouvě zrušili v referendu. Na oplátku EU omezila účast Švýcarska ve studentských výměnných programech.


Bilaterální smlouvy Švýcarsko – EU

Bilaterální smlouvy Švýcarska s EU lze rozdělit do 4 základních skupin:
1) Bilaterální smlouvy před rokem 1999
2) Bilaterální smlouvy I z roku 1999
3) Bilaterální smlouvy II z roku 2004
4) Bilaterální smlouvy a spolupráce po roce 2004


Bilaterální smlouvy před rokem 1999 řeší 3 oblasti:
– smlouva z roku 1972 umožňuje volný obchod s průmyslovými produkty a upravuje obchod se zpracovanými zemědělskými produkty
– smlouva z roku 1989 otvírá vzájemně přístup na trhy s pojištěním
– smlouva z roku 1990 upravuje kontroly a formality vztahující se na přepravu zboží

Bilaterální smlouvy I z roku 1999 řeší 7 oblastí:
– volný pohyb osob, vzájemný přístup na trhy práce
– technické překážky obchodu, soulad požadavků na průmyslové produkty
– trhy veřejných zakázek, vzájemný přístup na trhy veřejných zakázek
– zemědělství, snižování cel a necelních překážek
– výzkum, přístup k programům výzkumu a inovací
– civilní letectví, přístup švýcarských leteckých společností na EU letecký trh
– pozemní dopravu, vzájemné otevření trhů silniční a železniční dopravy

Bilaterální smlouvy II z roku 2004 řeší 9 oblastí:
– Schengen/Dublin, dohoda o volném pohybu osob
– automatická výměna informací, zamezení mezistátnímu vyhýbání se daní
– boj proti podvodům, v oblastech pašování a vyhýbání se daní
– zpracované zemědělské produkty, vzájemné omezení dotací a cel na produkty jako káva a čokoláda
– kreativní Evropa, podpora kultury a kreativity a audiovizuální produkce
– životní prostředí, spolupráce s Evropskou agenturou životního prostředí
– statistika, spolupráce při vytváření statistických dat
– důchody, zamezení dvojího zdanění zaměstnanců
– vzdělání, odborná příprava, mládež, účast na studentských programech

Bilaterální smlouvy a spolupráce po roce 2004 řeší 12 oblastí:
– Europol, policejní spolupráce proti organizovanému mezinárodnímu zločinu a terorismu
– Eurojust, spolupráce s evropskou justicí s cílem bojovat proti závážným zločinům
– spolupráce s Evropskou obrannou agenturou (EDA), právně nezávazná spolupráce v oblasti výzkumu, vývoje, zbrojení, vzdělávání a tréninku
– spolupráce mezi úřady hospodářské soutěže, odstraňování překážek mezistátní hospodářské soutěže
– satelitní navigace (Galileo a EGNOS), účast Švýcarska na satelitních programech
– Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO), podporuje mezistátní spolupráci v oblastech poskytování azylu
– zdanění firem, odstraňování kontroverzní pozice Švýcarska jako daňového ráje
– chemická bezpečnost / REACH, soulad regulací chemického průmyslu
– spolupráce v oblasti drog a drogových závislostí, navázání bližší spolupráce
– obchodování s emisemi
– policejní spolupráce (Prümské rozhodnutí), zlepšení mezistátní spolupráce policie
– Eurodac, databáze otisků prstů žadatelů o azyl

Zdroje: swissinfo.ch 9.12.2022, admin.ch 13.4.2023



STANOVISKO HNUTÍ ŠVÝCARSKÁ DEMOKRACIE

K našemu členství v EU je možné mít mnoho výhrad. V prvé řadě ke zmanipulovanému referendu o vstupu do EU. Naše vláda (ČSSD s podporou KDU-ČSL) dala 200 mil. korun na kampaň, ve které byli občané informováni pouze o výhodách členství, nevýhody byly zamlčeny. V poměru k velikosti státního rozpočtu by tato částka dnes odpovídala zhruba 500 mil. korun. To je víc, než kolik dohromady vydaly na volby v roce 2021 současné parlamentní strany!

Když v roce 1992 rozhodovali Švýcaři o vstupu do Evropského hospodářského prostoru (předchůdce EU), dostal každý Švýcar brožurku k referendu, kde byly na několika stranách uvedeny jak výhody, tak nevýhody členství. Na základě toho se Švýcaři rozhodli nevstoupit.

Jak bylo uvedeno výše, členství v EU s sebou přináší řadu omezení a problémů. Zákazy na igelitové tašky a brčka mohou být úsměvné. Nařízení jako ochrana osobních údajů GDPR mohou být zbytečné a otravné. Zákazy na žárovky a omezování výkonu vysavačů mohou být diskutabilní. Stejně tak sankce na Rusko (zajímavé, že EU neuvalila sankce na USA za bombardování Jugoslávie, kdy bylo zabito okolo 500 civilistů, 1000 vojáků a způsobeny škody za 30 mld. dolarů, o rozvrácení celé Libye nemluvě).

Varováním by měla být záplava legislativy z EU, kdy V. Klaus starší po vstupu do EU hovořil o tom, že až 80% legislativy přejímáme z EU a později V. Klaus mladší hovořil o 57%. Podobná čísla zmiňoval v ČT i Petr Fiala.

Stejně tak by měla být varováním nedemokratičnost EU, kdy většina rozhodnutí je tvořena nevolenou Evropskou komisí. Volení poslanci Evropského parlamentu samotní naopak nemají právo cokoli navrhnout (stejně to má na světě nastaveno už jen Severní Korea!).

Vážným varováním by měly být kvóty na přerozdělování uprchlíků a žaloba na ČR za jejich nepřijímání. Stejně tak žaloba na Polsko a pokuta milion euro denně za to, jakým způsobem má Polsko nastaveno fungování justice. Věděli jste, že Švýcaři mají dáno přímo ústavou, že nesmí být přijaty žádné mezinárodní smlouvy, které by Švýcarsko omezovaly v kontrole imigrace?

S EU se samozřejmě pojí dotace. Ty nejen že v zásadě pokřivují trh, ale jsou v podstatě vypláceny na úkor státních dluhů největších přispěvatelů. Německo má státní dluh 70% HDP, vystoupivší Británie 100% HDP, Francie 110%, Itálie 150%. Tyto země pak dotují státy s ještě vyšším zadlužením jako např. Řecko se 170% HDP. Průměrné zadlužení zemí EU je 90%! To hovoří samo za sebe.

To, že nadpůměrně bohaté Lucembursko s půl milionem obyvatel a státním dluhem pouhých 20% HDP dostalo v roce 2018 na dotacích zhruba tolik, jako desetimilionová příjmově podprůměrná ČR, hovoří také samo za zebe. To, že se z dotací EU financují zbytečné či života neschopné projekty je jen hořkou třešničkou na dortu, viz zkrachovalý technologický park Nupharo, na který EU přispěla 300 mil. Kč.

Každý chápe, že chceme a potřebujeme obchodovat s ostatními zeměmi. Proto chceme mít přístup na jednotný trh. Stejně tak chceme volně cestovat a mít možnost pracovat v zahraničí. Nepochybujeme o potřebě mezistátní spolupráce policie. To vše si ovšem můžeme zajistit bilaterálními smlouvami a členstvím v EFTA. Nadměrné regulace a podmínky šité na míru jiným zemím nás však budou svazovat a neumožní nám hospodářký růst a šanci dohnat či předehnat Západ. To je v podstatě současný stav, kdy máme jistotu, že západ nedoženeme.

Bilaterální smlouvy s EU dopředu stanovují jasné podmínky na předem stanovené období. Členství v EU znamená neustálý příliv regulací a neznámou budoucnost.

Myslíte si, že by se mělo opakovat zmanipulované referendum? Myslíte si, že potřebujeme méně regulací a podmínky šité nám na míru, abychom mohli dohnat a předehnat západní země? Myslíte si, že bilaterální cesta a členství v EFTA je nejen pro Švýcarsko, ale i pro nás nejlepší cesta? My si myslíme, že ano, a prosazovat ji, je náš cíl.