Rubrika: Politické principy

Osmimiliónové Švýcarsko není jedním centralizovaným státem. Je složeno z 26 „ministátů“ nazývaných kantony, které jsou spojeny do federace. Švýcarsko je federací stejně jako Německo, Rakousko nebo Spojené státy americké. Každý kanton má svou ústavu, svůj parlament, své soudy, vybírá si vlastní daně a stanovuje si vlastní zákony. Ačkoli je Švýcarsko federací, v názvu používá původní historický název konfederace (Švýcarská konfederace).

Federativní uspořádání zavedli Švýcaři přijetím federální ústavy dne 12. září 1848 v reakci na 27-denní občanskou válku. Vzorem pro federativní uspořádání státu jim byly Spojené státy americké!

Federativní uspořádání a jednotlivé kantony jsou pro Švýcary tak důležité, že je v ústavě staví na úroveň lidu.

Od jiných federativních států Švýcarsko odlišují dva rozdíly.

Prvním je velmi malá velikost jednotlivých států. Největším státem Švýcarské konfederace je kanton Curych s 1,48 miliony obyvatel. Nejmenším státem je Appenzell-Innerrhoden s pouhými 16 tisíci obyvatel.

Druhým je velmi vysoká úroveň práv a samosprávy jednotlivých členských států. Švýcarská ústava mnohokrát zmiňuje práva kantonů, jejich samostatnost, povinnost konfederace konzultovat s nimi své záměry či nutnost jejich hlasu při schvalování změn federální ústavy. Slovo kanton nebo jeho tvar je ve švýcarské ústavě zmíněno 260x.

Díky tomu, že je rozčleněno na velmi malé jednotky s velmi vysokými pravomocemi, je celé Švýcarsko obtížněji manipulovatelné a zkorumpovatelné než jiné federace nebo centralizované státy. Vysoký stupeň rozčlenění a vysoké pravomoce kantonů umožňují také lépe přizpůsobit právní předpisy místním podmínkám a rychleji a pružněji jednat v případě obtíží.

Česká republika, Polsko a Slovensko jsou centralizované (unitární) státy. Naopak Německo, Rakousko a Švýcarsko jsou federativní státy. Srovnejme si, pro informaci, třeba HDP na obyvatele v těchto zemích:

Polsko ………………… 13 800 amerických dolarů
Slovensko ………….. 17 600 amerických dolarů
Česká republika …. 20 400 amerických dolarů
Německo ……………. 44 500 amerických dolarů
Rakousko …………… 47 300 amerických dolarů
Švýcarsko …………… 80 200 amerických dolarů
(zdroj: Světová banka prostřednictvím google.com, rok 2017)



STANOVISKO ŠVÝCARSKÉ DEMOKRACIE

Může Český národ zvládnout přechod na federativní uspořádání státu?

Zvládli jsme rozdělení Rakouska-Uherska v roce 1918. Zvládli jsme rozdělení Československa při zavedení protektorátu v roce 1939. Zvládli jsme oddělení Podkarpatské Rusi v roce 1945. Zvládli jsme zavedení federativního uspořádání státu v roce 1969. Zvládli jsme rozdělení ČSFR v roce 1993. Zvládli jsme rozdělení sedmi velkých územních krajů na 14 menších samosprávných krajů, zavedení krajských voleb a vznik krajských zastupitelstev v roce 2000.

Můžeme zvládnout zavedení vysoce decentralizované federativní republiky po vzoru Švýcarska – například dle hranic stávajících krajů? A pomohlo by to naší zemi zbavit se korupce a pružněji a rychleji jednat? My si myslíme, že ano, a to je i náš cíl.

Švýcaři se při vzniku Švýcarska jako moderního státu v roce 1848 inspirovali Spojenými státy americkými. Nicméně měli obavu vložit do rukou jednoho člověka příliš mnoho moci. Mohl by ji zneužít. Nahradili proto jednu osobu ve funkci hlavy státu hned sedmi lidmi – celou Vládou.

Švýcarský parlament sice volí každý rok z členů Vlády Bundespräsidenta, nicméně v jazycích, kterými se ve Švýcarsku hovoří, má slovo prezident význam také předseda, a to je také nejbližší popisu jeho funkce.

Předsedá Vládě a jeho pozice je popisována výrazem „primus inter pares“ – „první mezi rovnými“. Nemá například, na rozdíl od českého prezidenta, pravomoc rozpustit parlament, není vrchním velitelem ozbrojených sil (v případě války volí na společném zasedání celý švýcarský parlament Generála), nejmenuje soudce ani členy vlády (ministry), nepodepisuje sám zákony ani nemá pravomoc udělovat amnestie (v česku tradičně obří, podmíněné pouze souhlasem Vlády).

Zatímco naše ústava věnuje prezidentovi jednu celou kapitolu se třinácti články, německá ústava věnuje prezidentovi jednu kapitolu s osmi články a rakouská ústava jednu kapitolu s deseti články, švýcarská ústava nevěnuje prezidentovi žádnou kapitolu. Bundespräsident je zmíněn pouze v jediném článku č. 176 nazvaném Předsednictví (v kapitole Vláda a Federální správa), kde je uvedeno, že předsedá Vládě. Postava švýcarského Bundespräsidenta je významově očividně pouze postavou předsedy Vlády.

Mezi jeho kompetence patří, že pokud při hlasování členů Vlády dojde k rovnosti hlasů, rozhoduje jeho hlas, pronáší řeč k národu na Nový rok a na národní den Švýcarska (1. srpna), v naléhavých situacích může nařídit preventivní opatření a v nepravděpodobném případě, že poslanecká sněmovna nebude schopna svolat řádnou nebo mimořádnou schůzi, může přijmout jednostranné rozhodnutí.

Protože není hlavou státu, nevyjíždí do zahraničí na státní návštěvy. Pokud vyjede do zahraničí, má právo hovořit pouze jménem jemu přiděleného ministerstva nebo na základě pověření celé Vlády. Cizí diplomaty může přijmout, ale státní návštěvy přijímá celá sedmičlenná Vláda.

Hlava státu bez odpovědnosti?

Schválili byste dobrovolně následující ustanovení naší ústavy? „Prezident není z výkonu své funkce odpovědný“ a zároveň „prezident je vrchním velitelem ozbrojených sil“.

Pojistka proti tomu, aby lidé výše uvedené odmítnuli, leží v samotné ústavě. Narozdíl od ústavy Švýcarska naše ústava nevyžaduje schválení lidem v referendu. Ústavu, dokument, jehož jedním z hlavních poslání je limitovat moc politiků, si u nás politici napsali a schválili sami.

Mimochodem náš prezident ve skutečnosti není vrchním velitelem ozbrojených sil. Ústavní pořádek České republiky tvoří ústava, listina základních práv a svobod a ústavní zákony. Ústavní zákon o bezpečnosti ČR pak říká, že obrana je v kompetenci parlamentu a vlády. Kdo je vrchním velitelem ozbrojených sil ČR není jasně dáno.

Vzorem moderních republik, obzvláště pak USA, je římská republika, která existovala v letech 509 př.n.l. – 27 př.n.l. S ohledem na to je třeba se ptát, jak měli Římané vyřešenu problematiku „hlavy státu“. Česká wikipedie k tomu říká následují:

„Každoročně (princip annuity) byli voleni dva konzulové (princip kolegiality), kteří mohli uplatnit právo veta vůči jakémukoliv rozhodnutí svého kolegy.“

Římané tedy neměli jednu hlavu státu. Měli de facto dva prezidenty. Ti měli právo si navzájem vetovat svá rozhodnutí, čili museli rozhodovat společně (kolegiálně). Navíc byli voleni na období pouhého jednoho roku.



STANOVISKO HNUTÍ ŠVÝCARSKÁ DEMOKRACIE

Myslíte si, že osoby prezidentů doposud české občany spíše spojovaly nebo spíše rozdělovaly? Co prezident Beneš, který podlehl tlaku v roce 1938 i 1948? Co prezident Havel, který je mnohými občany vnímám jako přisluhovač Západu? Viz umístění Havlovy busty v americkém parlamentu. Co prezident Klaus a jeho amnestie? Co prezident Zeman, který je mnohými občany vnímám jako přisluhovač Východu? Jako jediný prezident ze zemí západní Evropy se např. účastnil přehlídky armády Čínské lidové republiky.

Myslíte si, že by naší zemi prospělo přejít raději na švýcarský „bezprezidentský“ systém? My si myslíme, že ano, a to je i náš cíl.

Švýcarská ústava stanovuje strop DPH na 6,5% a dočasně, do roku 2027, ho za účelem financování demografického poklesu a výstavby železnic zvyšuje na 7,7%.

Česká ústava oproti tomu žádné stropy zdanění neuvádí a stává se tak “bianko šekem” pro politiky. Navíc, díky našemu členství v EU, máme nařízeno trvalé minimum DPH 15%.

Na obrázku výše je pozoruhodný výrok zdánlivě směřujícímu k zachování volného tržního hospodářství: “Minimální základní sazba zabrání tomu, aby se sazby … příliš lišily. Tím se předejde … narušení hospodářské soutěže …”.

Hospodářská soutěž je důležitá, nicméně i ta má své limity. Švýcaři si například nenechali zničit své zemědělství levným dovozem ze zahraničí. Na některé druhy masa, zeleniny a mléčných výrobků platí dovozní cla vyšší než 100%.

To hlavní, co se za jednotnou sazbou DPH skrývá, je odstranění daňové hospodářské soutěže. Daňová konkurence je odstraněna a vzniká daňový kartel. Podívejme se, co o hospodářské soutěži říká wikipedie.

Co se týká cen, platí i pro daně. Z daňové konkurence těží občané, neboť vyvíjí tlak na politiky hospodařit efektivně. Proto se politici na EU trhu dohodli na vzájemném zvýšení daní. To jim zvýší výnosy. A odstraní nutnost hospodařit co nejefektivněji. Dvě mouchy jednou ranou. Součástí hospodářské soutěže je nejen cenová, ale nepochybně i daňová konkurence. Nastavením limitu DPH samotná EU narušuje hospodářskou soutěž.



STANOVISKO HNUTÍ ŠVÝCARSKÁ DEMOKRACIE

To, že si naši politici nastavili DPH na velkorysých 21%, není třeba komentovat. Myslíte si, že by naší zemi lépe vyhovovalo DPH 7,7% nebo dokonce 6,5%? My si myslíme, že ano, a to je i náš cíl.

Podepsali byste dobrovolně smlouvu, kterou byste se zavázali platit po celý život podstatnou část svých příjmů, aniž by bylo předem dáno kolik? Vypsali byste někomu “bianko šek”? A víte, že takovou smlouvou je česká ústava?

Zatímco česká ústava neobsahuje žádný strop zdanění občanů a pouze jedinkrát zmiňuje slovo daň, švýcarská ústava zmiňuje slovo daň nebo jeho tvar více jak 80x a zdanění věnuje několik článků s jasně definovanými pravidly a daňovými maximy.

Švýcarská ústava stanovuje strop DPH na 6,5% a dočasně, do roku 2027, ho za účelem financování demografického poklesu a výstavby železnic zvyšuje na 7,7%. Nižší DPH než Švýcarsko má ze zemí OECD pouze Kanada, viz. obrázek níže.

STANOVISKO HNUTÍ ŠVÝCARSKÁ DEMOKRACIE

Myslíte si, že by česká ústava měla obsahovat jasná daňová pravidla a jasné stropy daní, aby politici nemohli občany neomezeně danit a občané věděli, s čím mohou počítat? Myslíte si, že by naší zemi lépe vyhovovalo DPH 7,7% nebo dokonce 6,5%? My si myslíme, že ano, a zavedení jasných daňových stropů je náš cíl.



ČR má nařízeno minimum DPH 15%

Povinnost hospodařit s vyrovnaným rozpočtem – 9 řádků, kterým se politici vyhýbají

Švýcarská konfederace má ústavní povinnost podporovat zrychlování a zlevňování výstavby bydlení a podporovat, aby lidé bydleli ve svém. Česká ústava nic takového nezmiňuje.

Zdá se, že náš stát dělá přesný opak. K už tak složitému a pomalému povolování staveb se dále přidává zvyšování daně z převodu nemovitosti, zvyšování poplatku za vklad do katastru, zavádění energetických štítků atd. Podle Světové banky jsme na 157. místě ze 190 sledovaných zemí ve snadnosti získání stavebního povolení.

Myslíte si, že by i česká ústava měla politikům přikazovat, aby také podporovali zrychlování a zlevňování výstavby bydlení? My si myslíme, že ano, a to je i naš cíl.

V červnu 2012 vydala švýcarská banka Credit Suisse buletin, jehož součástí je několikastránkový inspirativní článek. Tento článek srovnává rozdíly mezi Německem a Švýcarskem a popisuje sedm principů, díky kterým je Švýcarsko tak úspěšné. Autorem článku je Gerd Habermann, čestný profesor univerzity v německé Postupimi.

Myslíte si, že by tyto principy pomohly k úspěchu i naší zemi? My si myslíme, že ano, a proto níže přikládáme překlad článku do češtiny. Odkaz na originální článek v angličtině zde.

Zatímco švýcarská ústava ukládá hned několikrát povinnost chránit nezávislost a neutralitu země, česká ústava na potřebu nezávislosti či neutrality vůbec nedbá. Zmiňuje pouze nezávislost soudů, soudců nebo Nejvyššího kontrolního úřadu. Slovo neutralita nezmiňuje vůbec.

V průzkumech veřejného mínění prováděných bankou Credit Suisse ve Švýcarsku (Worry Barometer) je neutralita pravidelně hodnocena jako jedna z nejdůležitějších předností Švýcarska.

STANOVISKO HNUTÍ ŠVÝCARSKÁ DEMOKRACIE

Oficiálně je Švýcarsko neutrální od Vídeňského kongresu konaného v roce 1815. Dle wikipedie dnes v Evropě deklaruje neutralitu řada zemí: Švýcarsko, Rakousko, Irsko, Švédsko, Finsko, Malta, Srbsko, San Marino a Moldavsko. Dva ministáty jsou neutrální, ale de facto pod ochranou Švýcarska – Lichtenštejnsko a Vatikán.

V roce 1938 nás zradil Západ (Mnichovská dohoda), roce 1968 nás zradil Východ (Varšavská smlouva). Není čas začít se spoléhat sami na sebe? Není čas stát se sebevědomou samostatnou zemí, která si v prvé řadě hledí svého? My si myslíme, že ano, a to je i náš cíl.

V české ústavě chybí povinnost státu hospodařit s vyrovnaným rozpočtem. Pouze devět států na světě si dalo do ústavy pravidla týkající se hospodaření státu. Jen úroky ze státního dluhu dnes činí 46 mld. Kč, tj. cca 4500 Kč na obyvatele. To je na čtyřčlennou rodinu v přepočtu jedna dovolená. Dovolená, na kterou nepojedete.

Zatímco růst státního dluhu v období války nebo hospodářské krize lze pochopit a obhájit, růst státního dluhu v období hospodářkého růstu obhájit nelze. Připomeňme si, že poměr státního dluhu USA k HDP dnes dosahuje válečných hodnot z období 2. světové války.

Trend bezdůvodného zadlužování lze nalézt v devadesátých letech. Absudně vysokým zadlužením prošla například Belgie. Vysvětlením tohoto jevu může být, že politici si nadměrnými výdaji na dluh kupují hlasy voličů.

Vlnou zadlužování v devadesátých letech prošlo i Švýcarsko. Švýcarští politici však byli natolik osvícení, že sami navrhli změnu ústavy. Vytvořili systém takzvané dluhové brzdy, který má v podstatě zajistit, že země v období hospodářkého růstu splácí dluh, zatímco v případě nouze se může zadlužit.

Změna ústavy ve Švýcarsku musí být předložena ke schválení voličům (na rozdíl od naší země). Švýcaři návrh dluhové brzdy schválili v roce 2001 převahou 85% hlasů.

S vyrovnaným rozpočtem začalo Švýcarsko hospodařit v roce 2003. V krizových letech následujících po roce 2007 dokonce hospodařilo s rekordními přebytky rozpočtu.

Níže přikládáme článek švýcarské ústavy o vyrovnaném rozpočtu. Myslíte si, že je tak složitý, že za 27 let existence naší země jej politici nebyli schopni napsat a přidat do naší ústavy?

STANOVISKO HNUTÍ ŠVÝCARSKÁ DEMOKRACIE:

Spousta občanů nahlíží na státní dluh tak, že jsou to peníze, které nebudou nikdy splaceny, takže na výši státního dluhu de facto nezáleží. Pokud pomineme samotné úroky, je potřeba si uvědomit, že státní dluh, pokud nebude splacen, je forma přerozdělování bohatství a majetku. S ohledem na aktuální výši našeho státního dluhu tedy prozatím někdo dostal majetek ve výši 2050 miliard korun. To je obří suma a obří nespravedlivost. Stát zde má být proto, aby občany před jakoukoli obří nespravedlností chránil, ne aby ji sám vytvářel.

Stát má také zajišťovat stabilitu a bezpečí pro své občany. Zadlužování v době hospodářského růstu znamená znásobení problémů v období hospodářské krize či v případě demografického poklesu (snižování počtu obyvatel státu vlivem nižší porodnosti).

Život na dluh znamená také život na úkor budoucích generací, které budou muset dluh splatit, nebo na úkor měny, která bude tištěním peněz k uhrazení dluhu zničena, jako v případě Německa po 1. světové válce.

Náš stát a mnohé další státy světa neplní své základní funkce, které od nich občan očekává.

Myslíte si, že bychom se bezodkladně měli vydat švýcarskou cestou a zavést ústavní povinnost politiků hospodařit s vyrovnaným rozpočtem? My si myslíme, že ano, a to je i náš cíl.