Švýcaři spustili svůj „brexit“. Vláda reagovala na tlak veřejnosti a po sedmi letech ukončila jednání s EU

Švýcarská Vláda po sedmi letech vstala od stolu a ukončila jednání s EU. Foto: REUTERS



Před téměř půlrokem opustilo Spojené království definitivně Evropskou unii. Nyní hrozí, že v samém srdci starého kontinentu vznikne další „bílé místo“ s minimálními vazbami na sedmadvacítku: švýcarská Vláda minulý týden po sedmi letech ukončila rozhovory s Bruselem o budoucích vztazích s Evropskou unií.

Téměř devítimilionové Švýcarsko není členem EU. Na rozdíl od Norska, Islandu a Lichtenštejnska není Švýcarsko součástí ani Evropského hospodářského prostoru (EHP). Přesto ale Švýcarsko na Unii napojeno je, a to několika desítkami bilaterálních (dvoustranných) smluv.

Ty řeší např. obchod se zemědělskými komoditami, pozemní či leteckou dopravu, propojení energetických soustav, volný pohyb osob (Švýcarsko je součástí schengenského prostoru) či vědeckou spolupráci.


Naléhání Bruselu

Brusel ovšem naléhal, aby byly dosavadní dílčí smlouvy zahrnuty do jediné rámcové dohody. Její podstatná část už byla vyjednaná. Avšak u některých otázek byla shoda v nedohlednu, protože ani jedna ze stran nechtěla ustoupit.

„Švýcarská Vláda došla k závěru, že rozhovory s Evropskou unií nevedou ve třech oblastech ke shodě. Proto se rozhodla rozhovory ukončit,“ prohlásil předseda švýcarské Vlády Guy Parmelin.


Obavy Švýcarů – mzdy, EU normy a EU soud

Zmíněné tři oblasti se týkaly:

– ochrany stávající výše mezd ve Švýcarsku (medián švýcarské měsíční mzdy je 6 500 franků, tj. zhruba 160 000 korun)
– podmínek pro poskytování státních podpor
– práv občanů EU nárokovat si dávky ze švýcarského sociálního systému

Poslední dva body hrály kdysi roli i při jednáních o odchodu Británie z EU. Bern proto vyčkával, jak rozhovory s Brity dopadnou, a chtěl případně některé z jejich závěrů převzít.

Nová rámcová dohoda měla mimo jiné zavést automatické přizpůsobování švýcarských norem těm evropským.

Stejně tak předpokládala, že případné budoucí spory mezi oběma stranami budou řešeny arbitrážně, ovšem se zahrnutím Soudního dvora EU.

Právě to byl bod, kvůli němuž kompromis dlouhodobě odmítala nejsilnější strana ve Švýcarsku, konzervativní Švýcarská lidová strana (SVP). Její představitelé proti dohodě brojili se slovy, že prý jde o „podmaňovací smlouvu“ představující nepřípustný zásah do suverenity země.

Nakonec ale byli proti rámcové dohodě i sociální demokraté a odbory – kvůli obavám z přílivu levné pracovní síly a vyššímu tlaku na švýcarský sociální systém. Podle statistických údajů žije ve Švýcarsku 1,4 milionu občanů EU, skoro půlmilionu Švýcarů pak naopak pobývá v EU.


Švýcaři mohli smlouvu odmítnou v referendu

Švýcarská Vláda proto čelila rostoucímu tlaku, aby návrhy Bruselu odmítla. Navíc musela počítat s tím, že i kdyby na ně nakonec přistoupila, pravděpodobně by dohodu odmítli občané v referendu.


Dále bez aktualizace smluv

Současné bilaterální smlouvy Švýcarska s EU budou platit dále, avšak zřejmě již nebudou obnovovány. Časem proto může EU označit některá odvětví ve vztahu ke Švýcarsku za nedostatečně smluvně zajištěná. To by se mohlo týkat např. finančních služeb.

Dalším komplikacím mohou být vystaveny i firmy působící na vnitřním trhu EU, kam dosud směřuje až polovina veškerého švýcarského vývozu. Firmy by mohly mít časem povinnost plnit nové technické nebo hygienické předpisy, s nimiž dosavadní dvoustranné smlouvy nepočítají.

Zdroj: lidovky.cz 31.5.2021



STANOVISKO HNUTÍ ŠVÝCARSKÁ DEMOKRACIE

Švýcaři odmítli účast na projektu centrálně plánované Evropy již v roce 1992 odmítnutím členství v Evropském hospodářském prostoru. V dalších referendech v letech 1997 a 2001 pak odmítli zahájení jednání o členství v EU. Doplatili na to?

Dle organizace Heritage Foundation je Švýcarsko nejsvobodnější ekonomikou Evropy. Dle společnosti GFK se po Lichtenštejnech Švýcaři těší druhé nejvyšší kupní síle obyvatelstva v Evropě. V jiných žebříčcích vítězí Švýcarsko obecně jako nejlepší země k životu na světě.

Naše země naopak ani po třiceti letech od revoluce a všechny údajné přínosy členství v EU nedohnala hospodářsky ani naše nejbližší západní sousedy. Myslíte si, že by nám k růstu a stabilitě pomohla celková změna politického přístupu a systému po vzoru Švýcarska? My si myslíme, že ano, a to je i náš cíl.

Švýcaři vyvolali referendum s cílem udržet na uzdě vládní politiku týkající se Covid-19

„Covidový zákon“ byl schválen švýcarským parlamentem v září 2020 a od té doby byl několikrát novelizován.


Pravomoc švýcarské vlády omezovat veřejný život kvůli pandemii jde v červnu do celostátního referenda. Občané vyvolali referendum proti takzvanému „covidovému zákonu“, který začal platit loni v září.

Kampaň je poháněna obavami ze současné prominentní role národní exekutivy ve federálním a přímém demokratickém systému země. Dále pak skepticismem ohledně vládní politiky očkování.

Švýcarsko je první zemí na světě, která svým občanům poskytne hlavní slovo nad právním základem pro řešení covidové krize. Referendum týkající se covidového zákona spolu se čtyřmi dalšími otázkami je naplánováno na 13. června.


O co jde?

Loni v září schválil parlament zákon zahrnující širokou škálu opatření zaměřených na boj proti šíření pandemie Covid-19.

Zákon, který se původně sestával ze 14 samostatných článků, měl za cíl postavit pevný právní základ pro 18 rozhodnutí přijatých Vládou od poloviny března 2020 do přibližně poloviny června téhož roku – rozhodnutí přijatá bez běžného zapojení parlamentu.

Zákon byl od té doby několikrát novelizován. Rozhodnutí zahrnují přidělení finanční podpory ve výši více než 30 miliard franků (750 miliard korun) společnostem a jednotlivcům zasaženým omezeními zavedenými k omezení pandemie.

Rozhodnutí se dotýkají také dalších oblastí, zejména výdajů na zdravotní péči (poskytování hygienických masek, potenciálních vládních investic do výroby vakcín, standardizovaného očkovacího pasu), ochrany trhu práce, azylu a uzavírání hranic, kultury, sportu, jakož i práv občanů a médií.

Většina paragrafů zákona je časově omezena do konce roku 2021. Poskytuje vládě základnu pro opětovné zavedení nouzových pravidel, pokud to bude nutné, ale pouze po konzultaci s parlamentem, 26 kantonálními vládami, organizacemi zaměstnavatelů a odbory.

Pokud voliči u volebních uren vyjádří zamítavé stanovisko, zákon včetně jeho změn přestane do tří měsíců, tedy do září, platit. Dle švýcarské ústavy mají nouzové zákony, pokud nejsou schváleny občany v referendu, platnost pouze 12 měsíců.


Jaké jsou hlavní argumenty pro a proti?

Oponenti tvrdí, že zákon je nadbytečný, protože většinu opatření lze použít, aniž by vládě byly poskytnuty zvláštní pravomoci. Rovněž se obávají, že zákon by mohl vytvořit precedens pro budoucnost, což by potenciálně umožnilo vládě vládnout autoritářsky.

Kromě obecnějšího nesouhlasu panuje také zásadní skepse vůči vládní politice očkování. Organizátoři referenda obviňují úřady z ignorování potenciálních zdravotních rizik očkování.

Odpůrci také tvrdí, že omezený počet úmrtí na pandemii neospravedlňuje dočasné uzavření obchodů a restaurací, omezení svobody shromažďování nebo povinné nošení roušek.

Protesty proti opatřením vlády.


Pro příznivce je však zákon nezbytným krokem a je dle nich v souladu s doložkou zmíněnou ve švýcarském zákoně o epidemii, která stanovuje, že nouzová opatření vlády musí být předložena parlamentu k projednání do šesti měsíců.

Tvrdí, že tento proces poskytuje další demokratickou legitimitu politickému procesu a poskytuje jistotu obyvatelstvu a podnikům.

Švýcarská politická struktura se vyznačuje dělbou moci mezi výkonnou, zákonodárnou a soudní a federalistickým systémem, který dává kantonům (a do jisté míry také obcím) velkou míru nezávislosti na národní vládě.


Proč mají voliči v této věci slovo?

Několik občanských výborů, včetně Přátel ústavy, shromáždilo přes 90 000 podpisů, a vynutilo tak referendum o zákonu schváleném parlamentem v září loňského roku.

V rámci švýcarského systému přímé demokracie lze rozhodnutí parlamentu (zákon) vetovat v celostátním referendu, pokud se do 100 dnů od jeho schválení parlamentem podaří občanům shromáždit nejméně 50 000 podpisů.


Typicky švýcarské?

Švýcarsko je první zemí na světě, která předkládá koronavirovou legislativu celostátnímu referendu.

V nedávné historii Švýcarska neexistuje žádné referendum, které by bylo s tímto přímo srovnatelné.

Určitou podobnost má referendum z roku 2013 o pozměněném zákoně o epidemiích, a také návrh občanů na změnu ústavy z roku 2005 za zákaz geneticky modifikovaných organismů v zemědělství.

Politologové tvrdí, že hlasování o legislativě týkající se covidu má vysoký potenciál přilákat protivládní protestní hlasy, zejména od občanů, kterých se oficiální omezení přímo týkají.

Tato otázka bude pravděpodobně v popředí pozornosti mezi pěti otázkami, které jdou do referenda 13. června. Další z otázek se týká např. reformy zákona o CO2.


Kdo jsou odpůrci a příznivci?

Občanský výbor stojící za referendem byl zřízen teprve minulý rok. Zahájil kampaň a ve velmi krátké době shromáždil více než dost podpisů jak pro hlasování o covidovém zákonu, tak také o samostatném zákonu upravujícím preventivní zadržování podezřelých teroristů.

Úspěch výboru, který nemá jasnou politickou příslušnost, byl pro mnohé politické pozorovatele překvapením. Údajně má zhruba 2 000 členů, z nichž někteří sympatizují s ezoterickými a obskurními teoriemi.

Během parlamentní rozpravy v září loňského roku se v poslanecké sněmovně postavila proti zákonu většina Švýcarské lidové strany (SVP). Pravicovou SVP však přehlasovaly ostatní politické strany. Senát zákon schválil jednomyslně.

Žádná z hlavních politických stran nedoporučila v referendu zákon ze dne 13. června odmítnout. SVP se v této věci zdržela.

Nedávný průzkum institutu Sotomo pro švýcarskou veřejnoprávní televizi SRG zjistil, že velká většina respondentů podporuje vládní řešení covidové krize. Přibližně 30% respondentů však uvedlo, že u nich mají vládní opatření „malou“ nebo „velmi malou“ podporu.

Zdroj: swissinfo.ch 18.4.2021



STANOVISKO HNUTÍ ŠVÝCARSKÁ DEMOKRACIE

Výsledek referenda může být i navzdory průzkumům překvapením, podobně jako byl v případě zákazu výstavby minaretů.

Myslíte si, že by švýcarský systém federativního uspořádání státu, limitované centrální vlády a přímé demokracie pomohl i naší zemi k prosperitě a stabilitě? My si myslíme, že ano, a jeho zavedení je náš cíl.

Kanton Ticino a enkláva Campione d’Italia

Jarní ráno v květinové zahradě, město Lugano, kanton Ticino. Vpravo švýcarská hora Monte San Salvatore 912 m n.m. Na obrázku zhruba v jedné třetině vlevo na břehu jezera leží italská enkláva Campione d’Italia.


Ticino [čti: tyčíno], oficiálním názvem Republika a Kanton Ticino, je nejjižnějším kantonem Švýcarska. Žije zde 352 000 obyvatel a hlavním jazykem je zde italština. V roce 2013 se kanton Ticino stal prvním švýcarským kantonem, který zakázal nošení burky.

Území Ticina získalo Švýcarsko během svých výbojů na úkor Milánského vévodství mezi lety 1403 až 1512. Vznikem Helvétské republiky v roce 1798 byla oblast rozdělena na dva nové kantony Bellinzona a Lugano. Při přeměně Helvétské republiky na Švýcarskou konfederaci v roce 1803 pak byly tyto dva kantony spojeny do jediného kantonu Ticino.


Campione d’Italia

Výjimku však tvořila obec Campione, jejíž obyvatelé si v roce 1798 odhlasovali, že chtějí zůstat součástí Lombardie.

Vznikla tak italská enkláva (italské území ze všech stran obklopené územím Švýcarska) dnes nazývaná Campione d’Italia. Bez vodních ploch má rozlohu 1,6 km² a žije v ní přes 2000 obyvatel.



V roce 1800 navrhli Švýcaři výměnu své obce Indemini ležící na hranici za enklávu Campione. Tento návrh však obyvatelé Campione v referendu konaném v roce 1814 odmítli. Zanedlouho se však situace obrátila. V roce 1848 během válek za sjednocení Itálie požádala obec Campione Švýcarsko o anexi. Anexe však byla zamítnuta kvůli švýcarské touze po neutralitě.

Hlavním zdrojem příjmů Campione d’Italia byla turistika. V roce 1917 zde bylo otevřeno největší kasino v Evropě, které bylo významným zdrojem příjmů obce. Příjem z kasina byl dostatečný pro provoz celé obce bez potřeby zavedení daní nebo získání jiných příjmů. Oblast se stala bezcelní zónou a kvůli nízkému daňovému zatížení pro fyzické osoby se sem stěhovalo větší množství lidí, což vedlo k vysokým cenám nemovitostí.

Enkláva profitovala ze svého zvláštního mezinárodnímu statutu: platilo se zde švýcarským frankem, používaly se zde také švýcarské poznávací značky automobilů a telefonní předvolby.

V souvislosti se špatným hospodařením, větší konkurencí a hospodářskou krizí vzniklou v roce 2008 kasino zbankrotovalo a v roce 2018 italský soud v Como nařídil jeho uzavření pro podezření z finančních machinací. Okolo pěti set místních obyvatel přišlo o práci. V lednu 2020 se pak Campione d’Italia opět stala součástí evropského celního systému. Místní obyvatelé se obávají, že bez kasina se z obce stane „città fantasma“ – město duchů.

Zdroj: wikipedia.org 3.4.2021

Švýcarská Monte San Giorgio – nejlepší naleziště mořských zkamenělin z období triasu

Vrchol hory Monte San Gorgio (1097 m n.m.)


Zalesněná hora ve tvaru pyramidy Monte San Giorgio u jezera Lugano (kanton Ticino), je považována za nejlepší fosilní záznam mořského života z období triasu (před 245 – 230 miliony let).

Geologická sekvence zaznamenává život v prostředí tropické mořské laguny, chráněné a částečně oddělené od otevřeného moře pobřežním útesem. V této laguně vzkvétal rozmanitý mořský život zahrnující mnoho druhů plazů, ryb, mlžů, amonitů, ostnokožců a korýšů. Výsledkem je extrémně bohatý zdroj fosílií. Vzhledem k tomu, že laguna byla blízko pevniny, fosilní pozůstatky zahrnují také některé suchozemské organismy včetně plazů, hmyzu a rostlin.

V roce 2003 byla tato lokalita pro svou výjimečnost zařazena na seznam světového přírodního dědictví UNESCO.

Na vrcholu Monte San Giorgio se nachází chata, kde je možné si načerpat vodu. V nedaleké vesnici Meride se pak nachází muzeum zkamenělin.

Školní třída při návštěvě muzea v Meride v roce 2019.


Zdroj: unesco.org 28.3.2021

Helvetica – nejpoužívanější písmo na světě pochází ze Švýcarska

Dle stránek copiprintsupport.com i mnoha dalších je dnes nejpoužívanějším stylem písma Helvetica.



Helvetica je hojně používaná rodina bezpatkového písma (Sans-serif), které v roce 1957 vytvořili švýcarští designéři Max Miedinger a Eduard Hoffmann z písmolijny Haas’sche Schriftgiesserei AG. Helvetica byla navržena jako univerzální bezpatkové písmo na základě grotesků z konce 19. století.

Švýcarsko používá od svého přechodu na federální stát v roce 1848 také latinský název Confoederatio Helvetica. Nalezneme ho například na mincích. Z něj je odvozena mezinárodní zkratka Švýcarska CH, kterou můžeme nalézt v bankovní zkratce pro Švýcarský frank CHF, příponě internetových domén .ch nebo v mezinárodním značení aut CH.

Nejpoužívanější styly písem dle copiprintsupport.com



Písmo Helvetica je často využíváno pro komerční účely. Nalezneme ho v logách velkých firem jako jsou například Motorola, Kawasaki, Olympus, Skype, BMW, Jeep.

Vývoj loga Bavorského motorárenského závodu – Bayerische motoren werke – BMW.



Vývoj písma Helvetica jde stále dopředu. Od jeho vzniku bylo v dalších písmolijnách vytvořeno již několik nových verzí. Jedná se např. o Helvetica Light, Helvetica Compressed, Helvetica Textbook, Helvetica Narrow nebo Helvetica World.

Nové verze písma Helvetika.



Zdroje: blog.visionapartments.com 27.4.2017 a cs.wikipedia.org



STANOVISKO ŠVÝCARSKÉ DEMOKRACIE

Nejsme Švýcaři, ale to nám nebrání používat jejich písmo. A není to jen písmo, co se Švýcarům povedlo. Výjimečně povedený je i celý jejich politický systém.

Myslíte si, že se naše země točí v politickém bludném kruhu? Že by nám zavedení jiného politického systému a jiných politických principů pomohlo se z tohoto bludného kruhu dostat? Myslíte si, že je nejvyšší čas přejít na švýcarský politický systém? My si myslíme, že ano, a to je i náš cíl.

Koronavirus: situace ve Švýcarsku 19.3.2021

Domovy s pečovatelskou službou v kantonu Vaud v západním Švýcarsku dokončují očkování seniorů.


Švýcarsko odložilo plány na další uvolnění omezení spojených s Covid-19. Počet nových infekcí začal od konce února stoupat. Částečná omezení zůstávají v platnosti a probíhá očkování.

Počty nových infekcí. Zleva: počet nově reportovaných případů, sedmidenní průměr, změna v % oproti předchozímu týdnu.
Očkování ve Švýcarsku. Zleva: počet nakoupených vakcín, počet aplikovaných vakcín, počet naočkovaných na 100 obyvatel.


• 19. března švýcarská vláda oznámila, že odkládá plány na další uvolnění omezení, jak se všeobecně doufalo. Jako argument uvádí rostoucí počet případů koronaviru a nedostatečný pokrok v očkování. V únoru vláda potvrdila plány na zmírnění řady vnitrostátních opatření uložených v polovině ledna. Od 1. března se například znovu otevřely obchody, muzea a sportovní zařízení.

• „Bohužel budeme muset být trochu trpělivější,“ řekl ministr vnitra (pod které spadá i zdravotnictví) Alain Berset 19. března. „Situace se zhoršuje a jsme možná na začátku třetí vlny.“

• Ve Švýcarsku, které má 8,6 milionu obyvatel, zemřelo více než 9 400 lidí v souvislosti s Covid-19.

• Švýcarská vláda objednala téměř 36 milionů dávek vakcín od pěti společností. Regulátor léčiv Swissmedic povolil dvě vakcíny od společností Pfizer / BioNTech a Moderna. V celé zemi probíhají očkování, ale kvůli problémům s výrobou očkovacích látek jsou odkládána.

Hospitalizace ve Švýcarsku. Růžová – počet hospitalizovaných, hnědá – hospitalizovaní na intenzivní péči.
Denní počty úmrtí v souvislostí s Covid-19.


• Od 4. ledna (očkování začalo koncem prosince) začala vláda realizovat svůj očkovací plán. Stanovila ambiciózní cíl: naočkovat – na základě dobrovolnosti – do léta šest milionů lidí (70% populace, až 70 000 vakcín denně).

• Úřady objednaly okolo 36 milionů dávek vakcín od společností Pfizer / BioNTech, Moderna, AstraZeneca, Curevac a Novavax pro celou populaci 8,6 milionu lidí. Schváleny byly prozatím jen dvě.

Srovnání vakcín.

Viral vector vaccine – genetický materiál z viru COVID-19 je vložen do jiného druhu oslabeného živého viru (adenovirus). Oslabený virus (virový vektor) slouží jako dopravní systém. Když se virový vektor dostane do buněk, dodává genetický materiál z viru COVID-19, který dává buňkám pokyn k vytváření kopií proteinu S. Jakmile buňky zobrazí S proteiny na svých površích, imunitní systém reaguje vytvořením protilátek a obranných bílých krvinek. Pokud se tělo nakazí virem COVID-19, budou protilátky proti viru bojovat.

Messenger RNA – geneticky upravená mRNA dává buňkám pokyny, jak vyrobit neškodný kousek S proteinu nacházejícího se na povrchu viru COVID-19. Po očkování začnou imunitní buňky vytvářet kousky S proteinu a zobrazovat je na buněčných površích. To způsobí, že tělo začne vytvářet protilátky. Pokud se tělo nakazí virem COVID-19, budou tyto protilátky proti viru bojovat.



Zákazy

• Částečné zákazy byly uloženy 18. ledna, přičemž obchody nepodstatné povahy byly uzavřeny a práce na dálku začala být povinná. Tyto opatření následovaly po dřívějším nařízení o uzavření restaurací a barů z 22. prosince 2020. Lyžařské areály zůstávají otevřené, pokud splňují bezpečnostní předpisy.

• Vláda 24. února potvrdila své plány na uvolnění některých omezení, včetně opětovného otevření obchodů, muzeí, knihoven a sportovních zařízení počínaje 1. březnem. Od tohoto data jsou povolena také venkovní setkání až 15 lidí.

• Restaurace a bary však zůstávají zavřené, kulturní a sportovní akce s diváky zůstávají zakázány a bylo zachováno nařízení práce z domova.

• Od 1. února mohou lidé porušující opatření k boji proti pandemii, jako je například nenosení masky ve veřejné dopravě nebo účast na velkých soukromých shromážděních, dostat pokutu ve výši 50 až 200 franků (1250 až 5000 korun) dle rozsahu porušení předpisů.


Povinnost nosit roušku

• Cestující ve švýcarské veřejné dopravě jsou povinni nosit roušky, nařízení platí od 6. července 2020, v letadlech pak od 15. srpna 2020. Ve veřejné dopravě se požadavek na roušku vztahuje na všechny osoby ve věku od 12 let cestující ve vlacích, tramvajích, autobusech, horských železnicích, lanovkách a na lodích. Zaměstnanci Federálních železnic mohou požádat kohokoli, kdo nemá roušku, aby opustil vlak; každý, kdo odmítne, bude pokutován.

• Na všech lyžařských zařízeních, včetně sedačkových lanovek a vleků, musí cestující používat roušky. Milovníci zimních sportů musí nosit roušku nejen v uzavřených čekárnách, ale také ve frontách venku.

Koronavirus ve Švýcarsku. Červená – počet případů. Modrá – počet úmrtí.


Finacování

Ministr financí Ueli Maurer varoval, že omezení a záchranné balíčky by v roce 2020 mohly vést k deficitu až 40 miliard franků (1 bilión korun). Vláda celkem vyčlenila více než 65 miliard franků (1,6 biliónu korun) na podporu ekonomiky, protože velká část ekonomické aktivity v zemi se dočasně zastavila, včetně 40 miliard franků (1 biliónu korun) v nouzových půjčkách pro postižené společnosti. Rovněž představila plán nabídnout začínajícím firmám další půjčky v celkové výši až 154 milionů franků (3,8 mld. korun). Parlament schválil záchranný balíček ve výši několika miliard franků (desítek miliard korun).

Vláda vyčlenila rozpočet až 400 milionů franků (10 mld. korun) na nákup různých typů masek. Zajištění vlastních zásob zůstává odpovědností nemocnic, firem a domácností.

Vláda také hodila záchranné lano firmám ohroženým bankrotem. Firmy se mohou zpozdit s oznámením svých finančních obtíží soudům, přičemž menším společnostem bude poskytnut minimálně tříměsíční odklad ke splacení dluhů.


Další opatření

Dále Vláda přijala rozšířenou strategii testování spolu s koncepcí sledování osob, ve snaze zmírnit sociální distanční opatření. Obyvatelé Švýcarska si také mohou stáhnout aplikaci pro smartphony SwissCovid, systém sledování osob.

Vláda vytvořila seznam zranitelných osob s rizikem vážného průběhu onemocnění, pokud se nakazí virem. Zahrnuje osoby starší 65 let a osoby s určitými již existujícími negativními stavy nebo nemocemi, jako je cukrovka, rakovina a chronické onemocnění dýchacích cest. Seznam zahrnuje také těhotné ženy.


Zdroj: swissinfo.ch 19.3.2021

Vyjádření světových médií k zákazu burek ve Švýcarsku

Bohaté turistky z oblasti Perského zálivu nebudou mít dovoleno nosit Nikáb, v Ženevě či kdekoli jinde ve Švýcarsku.


Rozhodnutí švýcarských voličů zakázat zahalování obličeje vyvolalo v mezinárodním tisku silně rozdílné reakce. Zatímco někteří to označili za známku rostoucí islamofobie, jiní to považovali za součást širší debaty probíhající v mnoha zemích, nejen v Evropě.

„O výsledku referenda informovala média převážně věcně a vyváženě, dokonce i v muslimských zemích,“ poznamenal Nicolas Bideau, který je předsedou státní organizace Přítomnost Švýcarska prezentující Švýcarsko v zahraničí.

Noviny z velké části zdůrazňovaly těsný výsledek a skutečnost, že Švýcarsko není první, ale připojilo se k některým dalším evropským zemím, když zakázalo zahalování obličeje.

Některá média rovněž uznala neobvyklou konfiguraci politických sil, které se střetly během hlasování. „Iniciativa populistické pravice se mohla uskutečnit jen díky náhodné podpoře některých levicových voličů, kteří byli citliví na feministické argumenty,“ komentovaly výsledek referenda francouzské noviny Le Monde.

Určitého zviditelnění se dostalo i kritice Úřadu nejvyššího komisaře OSN pro lidská práva, který odsoudil výsledek švýcarského referenda jako diskriminační.


Symbolika rozhodnutí

Některá mezinárodní média zveřejnila po referendu kritické komentáře. Německý investigativní časopis Der Spiegel například uvedl, že rozhodnutí švýcarského lidu vyslalo muslimské komunitě „hořký signál“. „Populistům jedné evropské země se opět podařilo rozpoutat protimuslimskou náladu a z této nálady vyvodit nařízení, které co do obsahu mění málo, ale co do symboliky hodně,“ komentoval týdeník. Podle odhadů švýcarské vlády jen asi 30 žen nosí ve Švýcarsku nikáb.

Pákistánské noviny Dawn neváhaly v této souvislosti zmínit hrůzy při hledání „čistoty“ v některých evropských zemích v polovině 20. století, když se tam k moci dostaly fašistické síly. „Namísto podpory integrace a spoluexistence taková opatření pouze zvětší propast mezi etnickými a náboženskými většinami a menšinami v Evropě,“ bědoval deník.

Berlínský deník Taz pak popsal hlasování jako „ztrátu pro jinak otevřenou a starostlivou společnost ve Švýcarsku“. Dle deníku zákaz nikomu nepomůže. „Naopak, pouze to uškodí několika málo ženám, které nosí nikáb ve Švýcarsku, a které nyní mohou být stíhány.“

Několik sdělovacích prostředků v muslimských zemích také vylíčilo zákaz burky jako důkaz rostoucí islamofobie ve Švýcarsku. „Skandální referendum ve Švýcarsku, kde se znovu objevuje nepřátelství proti islámským hodnotám,“ zněly titulky tureckých novin Milli Gazete. Pro pákistánský deník Express Tribune se ti, kdo stojí za touto iniciativou, snažili pouze „démonizovat muslimy a přistěhovalce“.

V zahraničním tisku se však našly i pozitivní komentáře, zejména v konzervativním britském časopise The Spectator. Noviny poukázaly na to, že některé země s muslimskou většinou také zakázaly zahalování, například Čad a Tunisko, s odvoláním na sekulární hodnoty. „Je čas přestat obviňovat země jako jsou Švýcarsko a Francie z islámofobie,“ napsal The Spectator.


Poškození obrazu Švýcarska v zahraničí?

Není to poprvé, co se švýcarské rozhodnutí v otázkách souvisejících s islámem dostalo na titulní stránky novin v zahraničí.

V roce 2009 rozbouřil světový tisk švýcarský zákaz výstavby minaretů. Tento první zákaz však vyvolal větší kritiku než nedávné hlasování o zákazu burky, poznamenal ředitel organizace Přítomnost Švýcarska. „Zahraniční média považovala minaret za důležitý symbol islámu. Zahalování žen má menší symbolický rozměr,“ řekl Bideau.

Zdroj: swissinfo.ch 17.3.2021



STANOVISKO HNUTÍ ŠVÝCARSKÁ DEMOKRACIE

Z OSN opět zazněla kritika, stejně jako v případě zákazu výstavby minaretů. Na rozhodnutí Švýcarů to opět nic nezměnilo. Švýcaři jsou obecně nedůvěřiví vůči centralizaci moci a předávání své suverenity do rukou cizinců. Členy OSN se stali až v roce 2002, jedenáct let po Severní Koreji.

Švýcaři neváhají rozhodnout proti doporučení Vlády i celého parlamentu, nebojí se vzdorovat globalistickým tlakům nadnárodních organizací. Švýcaři jsou suverenní národ. Myslíte, že bychom měli následovat švýcarský vzor? Myslíte, že by nám to pomohlo ke stabilitě a properitě? My si myslíme, že ano, a to je náš cíl.

Informativní brožura k referendu, ve kterém Švýcaři zakázali výstavbu minaretů

Tina Turner – proč jsem ráda Švýcarkou

Tina Turner žije od roku 1994 v nejlidnatějším kantonu Švýcarska – v kantonu Curych. Občankou Švýcarska se stala v roce 2014.

V krátkém reklamním klipu na mobilní aplikaci IO (s českými titulky) vypráví o sobě a o Švýcarsku.


České titulky se zapínají zde.


Zdroj: youtube.com 6.8.2014



STANOVISKO HNUTÍ ŠVÝCARSKÁ DEMOKRACIE

Necítíte se občas být, stejně jako Tina Turner, spíše Švýcarkou/Švýcarem? Nechováte se už nyní „po švýcarsku“?

Myslíte si, že co se týká hospodářství i životní úrovně máme na víc? Myslíte si, že by nám ve všech ohledech pomohlo začít používat osvědčené švýcarské politické principy? My si myslíme, že ano, a to je náš cíl.

Méně zbraní, méně zločinu? Ne v Evropě

Jako dodatek k článku o vztahu vlastnictví zbraní občany a míře vražd „Latinská amerika má méně zbraní a více zločinu“ mohlo by být zajímavé podívat se na vlastnictví zbraní v Evropě.

Na rozdíl od širokého zevšeobecňování a přílišného zjednodušování, které šíří američtí zastánci kontroly zbraní ohledně kontroly zbraní v Evropě, existuje ve skutečnosti v Evropě značná rozmanitost ve vlastnictví zbraní a přísnosti v získávání zbrojních zákonů.

Vrátíme-li se k datům z průzkumu vlastnictví ručních střelných zbraní zveřejněného v roce 2018, vidíme, že vlastnictí zbraní v Evropě se pohybuje od počtu 2 zbraní na 100 obyvatel v Maďarsku až po 39 zbraní na 100 obyvatel v Srbsku:

Počet zbraní na každých 100 obyvatel v zemích Evropy.

Graf míry zbraní v populaci a míry vražd v zemích Evropy.



Míra vražd v Evropě je téměř ve všech případech nižší než 2 vraždy na 100 000 obyvatel, což je podle jakéhokoli globálního nebo historického standardu velmi nízká míra.

Jak vidíme, například v Rakousku je v populaci šestkrát více zbraní než v Anglii a Walesu, ale míra vražd je v Rakousku nižší. Podobně je ve Švýcarsku dvanáctkrát více zbraní než v Nizozemsku, i přesto však mají obě země přibližně stejnou míru vražd.

Pokusy o prokázání příčinné souvislosti mezi počtem zbraní a vražd však zcela selhávají, pokud se jedná o Rusko. V Rusku je míra vlastnictví zbraní skromných 12 zbraní na 100 obyvatel, což je zhruba polovina ve srovnání se Švýcarskem, přesto je míra vražd v zemi 10,8 na 100 000 obyvatel.


Co může vysvětlit tyto velké rozdíly?

Přinejmenším v případě Ruska nemůžeme z vysoké míry vražd vinit laxní zákony o kontrole zbraní. Vlastnictví zbraně vyžaduje registraci a licenci. Pistole a pušky s kratšími hlavněmi jsou přísně kontrolovány.

Oproti Rusku se zbraně dají snáze získat ve Švýcarsku, Finsku, Srbsku a Rakousku, i když ve většině případů i tam najdeme registrační a licenční požadavky.

Obzvláště pozoruhodná je Česká republika, která má podle evropských standardů velmi laxní zákony o zbraních. Ve skutečnosti je pozoruhodně snadné získat povolení ke skrytému nošení zbraně. Takových povolení je vydáno více než 200 000.

Česká republika se v posledních letech dostala na titulní stránky médií také díky snahám o další zmírnění pravidel pro držení zbraní.

Míra vražd v České republice je však jedna z nejnižších v Evropě, a to méně než jeden případ na 100 000 obyvatel.


Míra vlastnictví zbraní v populaci a domácnostech se může lišit

Je důležité si uvědomit, že ačkoli míra vlastnictví zbraní v zemi může být vysoká, vztaženo na domácnosti může být míra vlastnictví zbraní i přesto nízká. V takovém případě jen malý počet občanů vlastní většinu zbraní. Nejedná se však o běžný jev.

Tato nerovná situace je více pravděpodobná v chudších zemích, kde jsou náklady na vlastnictví zbraně v kombinaci legislativními požadavky vysoké a pro velkou část populace nepřiměřené. Vlastnictví zbraní tak zůstává dostupné jen pro relativně málo bohatých obyvatel. Statistiky na toto téma je však těžké najít.

Jen málo zastánců větší kontroly zbraní se však těmito podrobnostmi zabývá. Mnohým zjevně stačí závěr, že „více zbraní = více zločinu“, přestože čísla nevykazují mnoho souvislostí.

Zdroj: mises.org 28.11.2018



STANOVISKO ŠVÝCARSKÉ DEMOKRACIE

S ohledem na výše uvedené informace o naší zemi, myslíte si, že máme na to stát se špičkovým národem na úrovni Rakušanů nebo Švýcarů? Myslíte si, že by převzetí švýcarských politických principů mohlo být začátkem této cesty? My si myslíme, že ano, a to je náš cíl.


Méně zbraní, méně zločinu? Ne v Evropě

Švýcarský souhlas s užíváním názvu „Švýcarská demokracie“

Dobrá zpráva pro Švýcarskou demokracii. Používání slova „švýcarský“, např. v názvu výrobku, není běžně povoleno. K použití slova „švýcarský“ v názvu hnutí jsme nyní, mimo předchozího souhlasu Ministerstva vnitra ČR, získali souhlas i přímo ze Švýcarska. Cílem žádosti o souhlas bylo předejít případným problémům do budoucna, které by mohly ovlivnit řádné fungování hnutí.



Zdroj: Ambasáda Švýcarské konfederace v Praze 3.3.2021