
Švýcarský plán dodržovat Pařížskou dohodu o změně klimatu narazil na překážku, protože těsná většina voličů odmítla zákon o omezení skleníkových plynů. Zákon o CO2 v neděli 13.6.2021 odmítlo 51,6 % voličů.
Negativní výsledek představuje pro zemi, která je neúměrně zasažena změnou klimatu, velké rozrušení. Teploty ve Švýcarsku rostou zhruba dvakrát rychleji než je celosvětový průměr a hrozí, že jeho alpské ledovce do konce století zmizí.
„Ne má důsledky,“ řekla ministryně životního prostředí Simonetta Sommaruga. „Nyní bude obtížné dosáhnout klimatických cílů.“ Švýcarsko ale Pařížskou dohodu neopouští, řekla. Výsledek popírá politický trend ve Švýcarsku, kde se podobně jako v jiných částech Evropy prosadila Strana zelených. V rámci systému přímé demokracie byly 13.6.2021 poraženy také dvě další iniciativy vedené ekologickými zájmy.
„Ropné a plynárenské společnosti a jejich lobby… vyhrály,“ napsala Strana zelených v prohlášení. „To výrazně zpomaluje ochranu klimatu.“
Zákon o CO2, který byl založen na zásadě, že „znečišťovatel platí“, byl výsledkem širokého kompromisu a dlouhého boje v parlamentu. Počáteční průzkumy veřejného mínění naznačovaly, že zákon o CO2 má silnou podporu veřejnosti (60 %), ale tábor „Ne“ získal v posledních týdnech před hlasováním významnou podporu.

Pro návrh hlasovaly městské kantony včetně Basileje, Curychu a Ženevy. Celkem 21 z 26 kantonů však zákon odmítlo.
Finanční argumenty odpůrců zákona mají zásluhu na obratu karet v období poznamenaném koronavirovou krizí. Emocionální debata o iniciativách proti pesticidům možná odvedla pozornost od klimatických úvah, říkají pozorovatelé.
Občanský výbor „Ne zákonu o CO2“ vyjádřil radost z výsledku. „Ano tomuto zákonu by vedlo k obrovské finanční zátěži pro obyvatelstvo a k nesmírnému nárůstu byrokracie,“ uvedl výbor v prohlášení. Zastánci návrhu zákona označili výsledek jako „černý den ochrany klimatu“.
Těžké rozhodování
V souladu s pařížskou dohodou chce Švýcarsko být do roku 2050 klimaticky neutrální. O tom, jak toho nejlépe dosáhnout, se však vedou vášnivé diskuse. Prvním krokem bylo přepracování zákona o CO2 ve snaze snížit do roku 2030 národní emise skleníkových plynů na 50 % úrovně z roku 1990. Bez něj jsou šance Švýcarska na splnění uhlíkové neutrality pochybné.
Vládní strategie získala podporu všech politických stran kromě pravicové Švýcarské lidové strany (SVP). Zákon o CO2 zaváděl různá opatření zaměřená na silniční vozidla, leteckou dopravu, průmyslové emise a renovaci budov.
Cílem bylo omezit negativní dopady změny klimatu. Ne všichni ale byli o přínosech přesvědčeni a odpůrcům se podařilo nasbírat dostatek podpisů k vypsání referenda na toto téma. Ke kritikům patřila ropná lobby, majitelé domů, automobilové asociace a GastroSuisse, zastřešující organizace cateringového průmyslu. Dodatečné daně považovali za příliš vysoké a nespravedlivé, protože část populace nemá jinou možnost než použít auto.
I když kritici uznávali realitu změny klimatu, pochybovali, zda je zákon o CO2 tím nejvhodnějším prostředkem ke zmírnění jejích dopadů. Tvrdili také, že Švýcarsko nebude mít zásadní vliv na globální klimatické změny, protože pokud jde o snižování emisí CO2, mají největší vliv Čína a Spojené státy.
Někteří klimatičtí aktivisté zákon také odmítli, protože podle nich nezašel dostatečně daleko.
Zastánci argumentovali tajícími ledovci, vyšší frekvencí vln veder a sucha a rostoucí intenzitě přírodních katastrof. „Bez nového zákona o CO2 riskujeme roky stagnace klimatické politiky,“ varovali zastánci zákona včetně Swisscleantech, Swissmem, Švýcarské asociace měst a Climate Alliance.
Během referendové kampaně se 160 ze 200 švýcarských poslanců postavilo společně pro „Ano“ a prohlásilo, že zákon o CO2 je „schůdný, rozumný a nezbytný“. Více než 90 organizací občanské společnosti a 200 společností rovněž propagovalo tento zákon.
Pro zastánce byl návrh zákona po tvrdé parlamentní debatě „dobrým kompromisem“. Hlavní švýcarské strany vyjádřily zklamání nad výsledkem referenda. „Argumenty o nákladech pro domácnosti zjevně zavážily,“ řekla Cristina Gaggini ze Švýcarské obchodní federace (Economiesuisse). Řekla, že by se v budoucnu měl klást větší důraz na pobídky, než na zvyšování daně z CO2. Sommarugaová uvedla, že bude spolupracovat s parlamentem, aby zjistila, které prvky zákona zůstávají životaschopné. Ministryně také oznámila, že vláda brzy schválí návrh zákona o rozšíření obnovitelných zdrojů energie.
Zdroj: swissinfo.ch 13.6.2021
STANOVISKO HNUTÍ ŠVÝCARSKÁ DEMOKRACIE
Ledovce nepochybně tají. Tají však již 23 000 let. Před 23 000 lety vrcholila poslední doba ledová. Na Skandinávii ležel 2 km tlustý ledovec, celé Polsko bylo pod ledem, v Británii končil ledovec u Londýna, šumavská jezera vyhloubil ledovec. Francie byla z největší části polární tundrou, kde nerostly stromy.
Před 10 000 lety tento ledovec roztál. To zaznamenala nejen Bible jako potopu Světa. Vliv člověka byl na to naprosto nulový. Astronomické cykly Země a Slunce hrají nejzásadnější roli v oteplování, které nemůžeme vzdorovat. Za posledních 450 000 let se vystřídala doba ledová 5x. Šílenství okolo CO2 vniklo poté, co vědci na Antarktidě navrtali led jezera Vostok a zjistili, že se historicky pohybovalo množství CO2 ve vzduchu okolo 250 molekul CO2 na milion částic vzduchu, zatímco dnes je to 400 molekul. S velkou pravděpodobností množství CO2 ve vzduchu roste, protože se nemá kam ukládat. Za posledních 200 let přišla naše planeta o více jak 50% lesů.
Švýcaři zrušili novelu zákona o CO2 díky tomu, že mohou v referendu vetovat rozhodnutí parlamentu. K tomu je potřeba do 100 dnů od rozhodnutí parlamentu (schválení nebo novelizace zákona) nasbírat 50 000 podpisů. Toto právo je dáno švýcarskou ústavou. V roce 2014 Švýcaři například zrušili záměr nákupu předražených Gripenů.
Naše ústava nám možnost vetovat rozhodnutí parlamentu nedává. Myslíte si, že by mám možnost vetovat zákony pomohla stát se stabilnější a bohatší zemí? My si myslíme, že ano a zavést „lidové veto“ je náš cíl.