Navzdory demokratické tradici bylo Švýcarsko jednou z posledních zemí v Evropě, která dala ženám volební právo.
V roce 1868 skupina žen z kantonu Curych poprvé požádala o volební právo žen na federální (celostátní) úrovni. Iniciativa byla v mnoha kantonech odmítnuta.
K uskutečnění ústavních změn vyžaduje jedinečný švýcarský systém přímé demokracie celostátní referendum. Švýcarské ženy tedy musely čekat, až se jim muži rozhodnou volební právo přiznat.
První federální hlasování o volebním právu žen proběhlo v roce 1959 a bylo odmítnuto 67% voličů. Ženy musely čekat až do 7. února 1971, kdy jim konečně bylo toto právo na federální (celostátní) úrovni uděleno.
První kantony, které ženám umožnily hlasovat (na kantonální úrovni), byly Vaud a Neuchâtel v roce 1959. Největším „opozdilcem“ se stal kanton Appenzell Innerrhoden, který dal ženám právo hlasovat až v roce 1990.
Zdroj: swissinfo.ch 26.2.2016
STANOVISKO ŠVÝCARSKÉ DEMOKRACIE
Zavedení volebního práva žen až v roce 1971 je častou kritikou Švýcarska. Mnoho lidí si ovšem neuvědomuje, že od roku 1971 mají švýcarské ženy naopak větší volební a hlasovací práva než většina mužů a žen na světě.
Od roku 1971 mohou Švýcarky hlasovat o zrušení zákona, o revizi či změně ústavy a v některých kantonech přímo volí soudce.
Kritikové také zapomínají dodat, že Švýcaři své ženy provedli bezpečně dvěma světovými válkami a dali jim zemi, která je pravidelně hodnocena jako nejlepší k životu na světě.
Myslíte si, že si zasloužíme stejná volební a hlasovací práva, jaká mají Švýcarky již padesát let? My si myslíme, že ano a jejich zavedení je náš cíl.
Je třeba si taky uvědomit, že kdyby bylo k zavedení volebního a hlasovacího práva potřeba většiny hlasů mužů, nejspíš by to nedopadlo jinak. Ve většině států to bylo rozhodnuto v roce 1918 – a to ne v hlasování všech mužských občanů, ale protože to tehdy rozhodla politická elita.
Je tedy přímá demokracie lepší?
Určitě je.
Proč? Anebo je to věc víry a důvodů netřeba?