Deset nejvýznamnějších událostí v historii Švýcarska

Švýcarsko, jak ho známe dnes, se vyvíjelo v průběhu několika staletí a vzniklo z volného spolku nezávislých politických splečenství. Centralizovanějším federálním státem se stalo relativně nedávno. Zde je deset klíčových dat a událostí, které zformovaly dnešní Švýcarsko.

1291 – Podpis Federální charty, nejstaršího ústavního dokumentu Švýcarska. Legenda říká, že šlechta kantonů Uri, Schwyz a Unterwalden ve středním Švýcarsku podepsala smlouvu, kterou si slíbila vzájemnou ochranu proti vnějšímu nepříteli. Ve skutečnosti byla tato smlouva jednou z několika smluv tohoto druhu a byla podepsána na počátku 14. století. Přestože neexistují fyzické důkazy o existenci smlouvy z roku 1291, je toto datum považováno za rok vzniku Švýcarska.

1499 – Konfederace získává výslovné právo spravovat své politické záležitosti poté, co ve švábské válce porazila habsburského císaře Maximiliána I.

1648 – Vestfálská smlouva ukončuje třicetiletou válku a obsahuje zvláštní ustanovení o Švýcarsku, které proces zahájený v roce 1499 potvrzuje. Touto smlouvou evropské mocnosti uznávají Švýcarskou konfederaci jako samostatný stát.

1803 – Vnitřní nepokoje a četné pokusy o státní převraty vedou Napoleona k vydání „zákona o vyjednávání“, který končí Helvétskou republiku a obnovuje nezávislost kantonů. Napoleonem zavedená „vertikální mocenská struktura“ byla nestabilní a křehká, a proto byla zrušena a nikdy se nevrátila. To byl počátek vzniku současného švýcarského politického systému, který zůstává nejstabilnějším na světě.

1815 – Konec napoleonských válek. Evropské mocnosti mají zájem na uznání a udržení samostatného a neutrálního Švýcarska, aby byla zajištěna neutralita strategických alpských průsmyků. Švýcarská nezávislost a neutralita jsou evropskými mocnostmi formálně uznány na Vídeňském kongresu.

1848 – Švýcarská 27denní občanská válka. Švýcarsko se poté transformuje z volného svazku států (konfederace) na federální stát a to formou přijetí nové ústavy. Všechna omezení volného obchodu a pohybu osob jsou zrušena. Je zavedeno všeobecné volební právo, ale pouze pro muže.

1874 – První úplná revize nové federální ústavy a zavedení nástrojů přímé demokracie (právo na vyvolání referenda umožňujícího občanům vyjádřit svůj názor na jakékoli nařízení vydané parlamentem a vládou) vede ke zhroucení oligarchie známé jako „Escherův systém“. Stavba železničních tunelů Gotthard a Simplon. Vzestup mezinárodního cestovního ruchu.

1918 – Zdánlivá revoluce ve Švýcarsku. Politické neshody vedly ke generální stávce v Curychu. Její vedoucí představitelé (Oltenův výbor) požadují přijetí zásady proporcionality ve volbách do Poslanecké sněmovny (které se konaly v roce 1919), volebního práva žen (to bylo zavedeno až v roce 1971), 48hodinového pracovního týdne a starobního a invalidního pojištění. Vláda mobilizuje armádu a stávku potlačuje.

1939 – Velká výstava (zvaná Landi 39) v Curychu, která má demonstrovat odpor proti hitlerovskému Německu. Švýcarské německé dialekty se používají jako politický nástroj k distancování řečníků od nacistického Německa. Toto období je vrcholem politického a kulturního hnutí zvaného „intelektuální obrana národa“.

1978 – Vznik nejmladšího kantonu Jura. Po žhářských útocích, dlouhém procesu vzájemných kompromisů a po několika referendech se politicky oddělilo území, jenž bylo dříve součástí kantonu Bern. Jako poslední se ke kantonu Jura připojila „bernská“ obec Moutier, a to prostřednictvím referenda, které se konalo 18. června 2017.

Zdroj: swissinfo.ch 29.2.2020



STANOVISKO HNUTÍ ŠVÝCARSKÁ DEMOKRACIE

Vertikální mocenskou strukturu ve spojení s nedostatkem demokracie považujeme za největší nebezpečí pro občana. Po vzoru Švýcarska (a také sousedního Německa a Rakouska) prosazujeme zavedení federativního uspořádání státu. Za samosprávné jednotky na úrovni kantonů navrhujeme současné kraje – po vzoru Švýcarska s možností je dělit nebo slučovat prostřednictvím referenda.