Dobře maskované bunkry a dostatek krytů pro více jak 8 milionů obyvatel

Švýcarsko, ačkoli je politicky neutrální zemí, má silnou armádu. Po celých švýcarských Alpách jsou rozmístěna vojenská zařízení a bunkry pečlivě maskované tak, aby splývaly s okolní krajinou.

Některé z nich jsou maskované jako obrovské kameny, jiné jako tiché vily nebo stodoly. V případě nouze se mohou otevřít a odhalit děla a těžké kulomety.

Do horských úbočí jsou vykopány obrovské jeskyně, které mohou v případě potřeby fungovat jako letecké základny.

Hlavní mosty, tunely, silnice a železnice byly navrženy tak, aby mohly být v případě potřeby zdemolovány trhavinami, za účelem zastavení postupu nepřítele. Dálnice lze přeměnit na přistávací dráhy rychlým odstraněním svodidel mezi pruhy.

Švýcarsko má v mnoha domech, státních institucích a nemocnicích protiatomové kryty a k tomu téměř 300 000 bunkrů a 5 100 veřejných krytů, které v případě potřeby mohou pojmout celou švýcarskou populaci.

Švýcarsko má také, v poměru k počtu obyvatel, jednu z největších armád na světě. Tu tvoří 200 000 aktivních vojáků a téměř 2 miliony mužů dostupných pro vojenskou službu (každý občan mužského pohlaví je povinnen vykonat vojenskou službu a ve věku od 19 do 34 let, v některých případech až do 50 let, je dále vojákem v záloze).

Vojáci po narukování obdrží zbraň, kterou mohou mít u sebe doma. Poté, co muži překročí věk vojáka v záloze, mohou ji prodat. Pokud by někdo napadl Švýcarsko, našel by po zuby ozbrojený národ.

Ve své knize z roku 1984 La Place de la Concorde Suisse, uznávaný newyorský autor John McPhee, citoval švýcarského důstojníka: „Švýcarsko nemá armádu, Švýcarsko je armáda.“ Silná občanská armáda Švýcarska skutečně pomohla zachovat neutralitu země a zabránit sousedním zemím v invazi na švýcarské území. Země nebyla již 200 let zapojena do žádného vojenského konfliktu.

Opevnění švýcarské alpské oblasti začalo v 80. letech 19. století. Během světových válek a v období studené války bylo zesilováno a modernizováno. Dnes, pro zemi, která nečelí bezprostřednímu ohrožení svých hranic, ztrácejí bunkry význam a většina z nich je prázdná. Mnohé z nich chátrají. Některé byly přeměněny na ubytovny pro bezdomovce, jiné byly přebudovány na muzea a hotely.

Švýcarská vláda uvažovala o jejich uzavření, ale náklady na vyřazení z provozu (odhadem okolo 1 miliardy franků, 25 mld. korun) dalece převyšují to, co je ročně nutné k jejich údržbě. I když se o této záležitosti stále diskutuje, bunkry pravděpodobně zůstanou, protože by stále mohly posloužit v případě jaderné války. „Neutralita není ochranou proti radioaktivitě,“ říká vláda.

V roce 1978 byl přijat zákon vyžadující, aby všechny nové budovy obsahovaly kryty. Pokud se stavebník rozhodne, že ve svém domě kryt nechce, musí přispět na místo ve veřejném krytu. Švýcarsko je jedinou zemí na světě, která může poskytnout bezpečný úkryt celé své osmimilionové populaci a nejen jí.

Zdroj: amusingplanet.com 15.7.2015



STANOVISKO ŠVÝCARSKÉ DEMOKRACIE

Myslíte si, že by naše země byla lépe chráněna, kdybychom přejali švýcarský model obrany „Švýcarsko nemá armádu, Švýcarsko je armáda“? Kdybychom se vydali cestou politické neutrality po vzoru Švýcarska, Rakouska, Irska, Švédska, Finska či Malta ? My si myslíme, že ano, a to je náš cíl.