Medián švýcarské měsíční mzdy přesahuje 6 500 franků (160 000 korun)

Vládní průzkum analyzující mzdy ve Švýcarsku zjistil, že mediánový plat (pozn. překl.: medián = polovina pracujících má větší plat a polovina menší; průměrný plat není vypovídající, protože na něj třeba 2/3 pracujících nedosáhnou, to je případ ČR) za práci na plný úvazek v roce 2016 v rámci celé švýcarské ekonomiky byl 6 502 franků (160 000 korun).

Průzkum Federálního statistického úřadu, který byl zveřejněn v pondělí 13.5.2018, mimo jiné ukázal pouze malé zmenšení rozdílu v odměňování žen a mužů a také malé zmenšení rozdílu mezi vysokými a nízkými příjmy.

Mediánový plat 6 502 franků znamená částku, kterou si vydělává zaměstnanec na plný úvazek ve Švýcarsku za předpokladu, že polovina jeho kolegů vydělává více a druhá polovina méně. Tato částka představuje nárůst platů o 313 franků (7 800 korun) oproti roku 2014, kdy byl proveden poslední průzkum statistického úřadu.

Tato střední hodnota však maskuje značné rozdíly mezi různými hospodářskými odvětvími a různými regiony země.

Úrovně odměn jsou výrazně vyšší než mediánový plat v činnostech s vysokou přidanou hodnotou jako je farmaceutický průmysl (9 835 franků; 246 000 korun) nebo finanční služby (9 742 franků; 244 000 korun). V dolní části stupnice odměn jsou práce v maloobchodě (4 798 franků; 120 000 korun), v hotelech a restauracích (4 337 franků; 108 000 korun) a osobní služby (4 076 franků; 102 000 korun).

Chcete-li na konci měsíce mít v kapse více peněz, zdálo by se lepší žít v kantonu Curych (6 869 franků; 172 000 korun) než v kantonu Ticino (5 563 franků; 139 000 korun). Rozdíl v příjmech však nezohledňuje životní náklady: ty jsou mnohem vyšší například na „zlatém pobřeží“ v Curychu, než na jihu Alp.


Stálý rozdíl

Průzkum zjistil, že propast mezi nejvyššími a nejnižšími příjmy se mezi lety 2008 a 2016 zmenšila jen mírně, z faktoru 2,7 na 2,6. Lidé ve spodních 10% příjmů mají měsíční plat nižší než 4 313 franků (108 000 korun), zatímco nejlépe placených 10% vydělává více než 11 406 franků (285 000 korun).

Během stejného období se mzdy zvýšily o 6,3% u 10% nejlepších výdělků, o 6,9% u středních příjmů a o 9,9% u nejméně placených 10%.

Podíl pracovních míst s nízkými mzdami ve švýcarské ekonomice podle údajů statistického úřadu celkově klesá . Práce s nízkou mzdou je definována jako práce na plný úvazek s hrubou měsíční mzdou nižší než 4 335 franků (108 000 korun). V roce 2016 bylo v zemi přibližně 329 000 těchto pracovních míst, což představuje 10,2% z celkového počtu pracovních míst, ve srovnání s 11,4% v roce 2008.


Rozdíly v odměňování mužů a žen

Rozdíl mezi mzdami mužů a žen se podle údajů statistického úřadu zmenšuje. V roce 2016 činil rozdíl v odměňování mužů a žen 12%, oproti 16,6% v roce 2008. Tento rozdíl byl však výraznější v soukromém sektoru, kde ženy vydělávaly o 14,6% méně než jejich mužští kolegové, oproti 12,5% ve veřejném sektoru.

Tyto rozdíly v příjmech lze podle zprávy částečně vysvětlit rozdíly v typu aktivity i strukturálními rozdíly. Na manažerských pozicích ženy vydělávají v průměru o 18,5% méně než muži. U nižších funkcí je tento rozdíl „pouze“ 8,4%.

Boj za rovnost mužů a žen ve Švýcarsku ještě zdaleka neskončil. Zhruba 60% pracovních míst s úrovní platu pod 4 500 franků (113 000 korun) je obsazeno ženami. Naopak 83,3% placených pracovních míst v hodnotě vyšší než 16 000 franků (400 000 korun) drží muži.


Lépe placení zahraniční manažeři

A konečně, jak uvedl statistický úřad také ve svém předchozím průzkumu, existují značné rozdíly založené na národnosti zaměstnanců. V průměru vydělávají Švýcaři téměř o 1 000 franků (25 000 korun) měsíčně více než cizinci (6 808 franků; 170 000 korun oproti 5 893 franků; 147 000 korun) ve všech profesních kategoriích dohromady.

Tato situace se však obrátí, když se člověk posune v hierarchii nahoru.

Švýcarští manažeři jsou na tom hůře než jejich kolegové ze zahraničí a vydělávají „jen“ 10 136 franků (253 000 korun) oproti zahraničním kolegům s 10 750 franky (269 000 korun). Vydělávají také méně než ti, kteří mají povolení k střednědobému (12 247 franků; 306 000 korun) nebo dlouhodobému pobytu (11 107 franků; 278 000 korun).

Tato čísla naznačují, že švýcarské společnosti neváhají otevřít peněženku, aby přilákaly nejlepší zahraniční talenty.

Zdroj: swissinfo.ch 14.5.2018



STANOVISKO HNUTÍ ŠVÝCARSKÁ DEMOKRACIE

Švýcarsko má unikátní politický systém, který se mnohém odlišuje od zbytku světa.

Stát je hluboce decentralizovaný – Švýcarsko je federací 26ti „ministátů“, z nichž ten nejmenší má pouhých 16 000 obyvatel. Ústavou je dán princip subsidiarity (nic, co je možné vykonat na nižší politické úrovni, nesmí být přenášeno na vyšší úroveň). Stát má povinnost hospodařit s vyrovnaným rozpočtem a chránit nezávislost země (z toho důvodu si např. Švýcaři nenechali zničit své zemědělství levným dovozem).

Co se týká obrany Švýcarsko není členem NATO, ale deklaruje ozbrojenou neutralitu – cíl nebýt nikomu protivníkem, ani nedat svou kůži zadarmo. Muži musí projít vojenským výcvikem. Takto se Švýcarsko vyhlo dvěma světovým válkám.

O důležitých otázkách státu jako jsou změny ústavy nebo mezinárodní smlouvy nerozhodují politici, ale občané v referendu. Ti mohou v referendu také vetovat zákon. Samozřejmostí je, že občané musí být v referendu objektivně informováni. V opačném případě může refendum zrušit Nejvyšší federální soud. Z toho pohledu by mělo být zrušeno naše referendum o vstupu do EU, neboť vláda v kampani informovala pouze o výhodách členství. Nevýhody byly zamlčeny.

Tyto a další jasné principy dělají ze Švýcarska Švýcarsko. Myslíte si, že by nám ve všech ohledech pomohlo k větší prosperitě, kdybychom se začali těmito jasnými principy také řídit (kdybychom převzali švýcarský politický systém)? My si myslíme, že ano, a to je i náš cíl.