Vesnice v západním Švýcarsku zakázala stavbu nových domů, protože nemá k dispozici dostatek pitné vody. Odborník na zásobování vodou tomu říká „inteligentní rozhodnutí“, kterým by se měla řídit i další společenství.
S 1500 jezery, 890 km² ledovců a nesčetnými řekami a potoky by Švýcarsko nemělo mít problém s dodávkami vody. Na některých místech jsou však obyvatelé a zemědělci pravidelně konfrontováni s nedostatkem vody. Tento jev se podle vědců, v důsledku změny klimatu a předpokládaného snížení letních srážek, zvýší, říká studie.
Nedostatek pitné vody přinutil malou obec Enges s 270 obyvateli v kantonu Neuchâtel přijmout preventivní opatření. V polovině dubna se úřady rozhodly zablokovat projekt bydlení pro 140 osob a zakázat výstavbu nových domů na nejméně dva roky.
Ačkoli leží obec Enges jen pár kilometrů od jezera Neuchâtel, největšího jezera ve Švýcarsku (218 km²), a zároveň nedaleko od jezera Biel, má celá obec pouze jeden zdroj vody: studnu. Ta však sotva postačuje k pokrytí spotřeby v důsledku sucha v posledních letech. Enges může počítat s dodatečnými dodávkami vody ze sousedních obcí. Ty jsou ale v létě a na podzim také v obtížích.
Obec učinila „inteligentní rozhodnutí“, uvedl Raffaele Domeniconi ze Švýcarské asociace pro plyn a vodu (SVGW).
„Ve Švýcarsku máme štěstí, že máme spoustu vody.“ Podzemní voda je však v rostoucím ohrožení v důsledku intenzivního zemědělství a rozšiřování stavebních činností.“
„Ve Švýcarsku lze více než jednu třetinu spodních vod pít bez předchozí úpravy. Pokud však neochráníme vodní zdroje, mohlo by se mnoho z nich v budoucnu stát nepoužitelnými,“ dodal.
Enges není jediná švýcarská obec, která čelí problémům s dodávkami vody. V zájmu zachování zásob pitné vody v budoucnu se Domeniconi zasazuje o preventivní bezpečnostní opatření. Doporučuje rozšiřovat síť vodovodních potrubí společně s růstem obydlených oblastí, propojovat potrubní sítě mezi obcemi nebo využívat nové zdroje vody.
Švýcarsko disponuje zhruba 5% zásob sladké vody na evropském kontinentu. Přibližně 40% pitné vody je čerpáno z přírodních pramenů nebo studní, dalších 40% z podzemních vrtů a zbývajících 20% z nádrží na povrchovou vodu, zejména z jezer.
Zdroj: swissinfo.ch 6.5.2019
Dovolím si upřesnit:
– Největší švýcarská jezera jsou Bodamské a Ženevské, přičemž se ovšem o jejich plochu Švýcarko dělí se sousedními státy. Plocha Ženevského jezera, patřící ke Švýcarsku je ca 345 km čtverečních, zatímco Neuchatelského jen 215 km čtverečních. Proto se všude uvádí jako největší šv. jezero právě Ženevské.
– Bielské jezero se jmenuje “Bielersee”, Zugské jezero “Zugersee” – tedy jsou to adekváty správných českých termínů “Bielské jezero” a “Zugské jezero”. Naproti tomu “Zug” a “Biel” nejsou jezera, ale města (ležící na březích těchto jezer.
– Fotka nahoře pochopitelně (nebo nepochopitelně?) nemá s meritem článku – tedy obcí Enges, Neuchatelským jezerem nebo kantonem Neuchatel nic společného – je z poměrně vzdálených Alp.