Při svém rozpadu v roce 1918 bylo Rakousko-Uhersko tvořeno mnoha územími a státy. Mezi nimi bylo i budoucí Československo a Lichtenštejnsko.
Obě tyto země byly po rozpadu Rakouska-Uherska v hospodářských problémech, lze říci, že byly chudé. Lichtenštejnsko bylo možná ještě chudší než Československo. V roce 1909 Sitenského Hospodářský naučný slovník uvádí, že kníže musel financovat Lichtenštejnský stát ze svých statků v Čechách a na Moravě. Československo si po rozpadu Rakouska-Uherska vzalo za svůj vzor Francii a USA.
Lichtenštejnsko si vzalo za vzor Švýcarsko. Jak jsou na tom hospodářsky všechny tyto země dnes, o století později?
HDP na obyvatele:
Česká republika ……….. 23 000 amerických dolarů
Francie …………………….. 41 000 amerických dolarů
USA ………………………….. 63 000 amerických dolarů
Švýcarsko ………………… 83 000 amerických dolarů
Lichtenštejnsko ……… 165 000 amerických dolarů
(zdroj: Světová banka prostřednictvím google.com, rok 2020)
STANOVISKO ŠVÝCARSKÉ DEMOKRACIE
Vidíme, že Švýcarsko a Lichtenštejnsko mají nesrovnatelně vyšší HDP na obyvatele a od HDP se pak samozřejmě odvíjí výše platů a životní úroveň občanů. Nezapomeňme také, že Švýcarsko od roku 2003 hospodaří s vyrovnaným rozpočtem a snižuje státní dluh. Lichtenštejnsko pak dokonce žádný státní dluh nemá!
Francie je dnes naopak jednou z nejzadluženějších zemí Evropy a USA dluží dokonce více než celý zbytek světa dohromady. Země, které nám dříve byly vzorem, upadají…
Myslíte si, že bychom měli přehodnotit, které země by nám měly být vzorem? Myslíte si, že Švýcarsko dlouhodobě potvrzuje kvalitu svého politického systému a je zemí, jehož politický systém a principy bychom měli převzít? My si myslíme, že ano, a to je i náš cíl.
Dobrý den,
prosím o odpověď, jakým způsobem by řešil Váš vzor státního zřízení otázku národnostních menšin ve Slezsku v dnešní ČR. Například zde existuje ještě stále na historickém území části tzv. Těšínského Slezska polská menšina. Jakým způsobem byste řešili z historického pohledu situaci na Těšínsku po vzniku ČSR 1918 – 1921? Odkaz historických chyb a nevybíravé dobové národovecké politiky ovlivňují volební rozhodování polské menšiny dodnes. Měli byste zájem o zastupování a spolupráci se zástupci polské menšiny? Děkuji za odpověď.
G. L.
Dobrý den,
děkujeme za dotaz. Konkrétní odpovědí může být popis situace, která nastala v kantonu Bern po 2. světové válce. V dvoujazyčném kantonu Bern se naplno rozhořely snahy o odtržení severní, francouzsky mluvící, části. Docházelo k násilnostem a žhářským útokům. V roce 1967 vláda kantonu Bern založila speciální komisi určenou k řešení tohoto problému. V roce 1974 bylo uspořádáno referendum všech švýcarských kantonů, ve kterém umožnily vznik nového kantonu, čili umožnily legální odtržení a samosprávu francouzsky mluvící části kantonu Bern. O rok později bylo uspořádáno referendum, ve kterém se jednotlivé obce kantonu Bern vyjádřily, ke kterému kantonu chtějí patřit. Pro zajímavost obec Laufon ve vnitrozemí budoucího kantonu Jura hlasovala pro setrvání v kantonu Bern, čímž se stala enklávou. Tuto situaci následně vyřešila v roce 1989 referendem, kterým se připojil ke kantonu Basilej-venkov. V roce 1977 si nově vzniklé území schválilo svou ústavu. Poté bylo vyhlášeno celonárodní referendum, kde dvojí většinou občanů a kantonů byl ke dni 1.1.1979 schválen vznik nového švýcarského kantonu Jura.
https://en.wikipedia.org/wiki/Jurassic_separatism
Výhodou švýcarského systému je velká míra samosprávy, která umožňuje seberealizaci menšin. Zároveň je švýcarský senát nastaven tak, že má za úkol nejen reprezentovat kantony, ale i vyvažovat postavení malých kantonů. Například kanton Appenzell-Innerrhoden tvoří pouhé 0,2% švýcarské populace, ale má jednoho senátora z celkového počtu čtyřicetišesti, t.j. má 2,2% zastoupení v senátu. Největší kanton Curych naopak tvoří 17% populace, ale má jen dva senátory, t.j. má 4,4% zastoupení v senátu.
Pokud se shodneme na principech švýcarské demokracie popsaných na těchto stránkách, tak budeme rádi spolupracovat se zástupci polské menšiny a reprezentovat jejich zájmy.
Pěkný den
Tomáš Raždík
Děkuji za odpověď.
G. L.
Zdravím, mám několik dotazů:
1. Máte ve svém uspořádání obnovení původních okresů? Mimochodem dnes je více úředníků v samosprávě, než bylo v okresech…
2. V čem se liší vaše Federace od Zemské správy, která byla dříve v ČR před r48?
3. Jak řešíte určení daní a poplatků. Jsem občan bývalého okresu Cheb. Zaplatil jsem FU za rok na poplatcích a daních 30tis. Jak je ta částka rozdělena dnes? A jak se to změní ve vašem uspořádání. Tzn. kolik peněz z toho zůstane přímo v okrese Cheb, bez nějakého krajského nebo pražského pře-rozdělujícího úřadu?
děkuji M.
Dobrý den,
ad 1) Obnovení původních okresů není naším programem. Navrhujeme ale, aby existovala pro obce možnost formou referenda měnit příslušnost k okresům i krajům. Růst počtu úředníků by změna okresů s nejvyšší pravděpodobností nezastavila. Z našeho pohledu je růst úředníků způsoben neustálým růstem všemožných legislativních požadavků.
ad 2) Námi navrhované územní celky mají menší velikost a větší samosprávu. To z našeho pohledu zajistí větší transparentnost, sníží korupci a systémové plýtvání, zvýší demokratičnost státní správy, zájem občanů o účast na věcech veřejných a přinese vznik vnitrostátní daňové konkurence (mechanismus přirozeně snižující daně). Např. v kantonu Zug, který má 130 000 obyvatel, pak stačí žádost podepsaná 1500 občany a jakýkoli výdaj kantonálního parlamentu nad pouhých 500 000 franků (12,5 mil. korun) musí být předložen občanům ke schválení v referendu. Za zásadní považujeme zavedení časově omezeného mandátu a lokální volby soudců. Státní moci by měly být odděleny jedna od druhé, ale ne od občanů. Naše justice není efektivní.
Ad 3) Tato čísla u nás žádná statistika přesně neudává. Hrubá čísla Statistického úřadu EU však ukazují, že pouze 20% daní u nás vybírají obce a kraje, zatímco ve Švýcarsku je to přes 50%.
https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=File:Breakdown_of_tax_revenue_by_level_of_government_2019.PNG&oldid=504067
Zásadní opět je, aby vznikla daňová konkurence uvnitř státu a vzniknul mechanismus, který by přirozeně snižoval daně. Švýcarsko je dlouhodobě jednou z nejméně zdaněných zemí v Evropě.
https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=File:Total_tax_revenue,_2018_and_2019,_%25_of_GDP.png
Pěkný den
T.R.
Tak koukám na tu tabulku MMF 2020 v jiném zdroji a nějak to nesedí. ČR má 38k USD na hlavu a švajc 65k USD na hlavu. Ani je to víc, ale ne o tolik, co píšete vy.
Jo ještě zdroj 🙂
https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/cesko-ceska-republika-italie-spanelsko-hdp-bohatstvi-japonsko.A201026_111004_ekonomika_jla
Dobrý den, ve Vaší tabulce je hdp na obyvatele přepočtené dle parity kupní síly. V naší tabulce jsou uvedeny hodnoty hdp na obyvatele takové jaké skutečně jsou, bez přepočtu.
Dobrý den, dnes jsem měl tu čest si krátce pohovořit s paní, která pochází z Jeseníků a žije již 17 let ve Švýcarsku, uváděla Lausanne. Na otázku, zda si dokáže představit fungování švýcarského systému v českých podmínkách, odpověděla velmi zajímavě: “Takoví lidé se u nás nerodí”.
Nevím, zda měla na mysli řadové občany, ale spíše je to poplatné politikům … Ve Švýcarsku sice taky skoro každý politik prosazuje svůj pohled nebo partajní zájmy, resp. potřeby četných lobbistů. Nakonec ale vždy nezapomene zdůraznit, že poslední slovo mají hlasující občané, suverénní lid.
Před pár dny – 13. ledna 2022 – se na youtube objevilo velmi zajímavé video o životě a kariéře Martiny Hingis, přičemž v úvodu jsou záběry přibližující realitu 80. let v Československu (prvomájový průvod, fotografie z poslední spartakiády, rezavějící tabule Rožnov pod Radhoštěm):
https://www.youtube.com/watch?v=cll1vzS2hQw
Možná se jedná o záměr představit Švýcarům česko-moravsko-slovenský národ, jehož vizionáři vidí lepší budoucnost v převzetí osvědčeného švýcarského modelu demokracie.