Nejsmutnější kámen na světě – Lucernský lev


Po několik století sloužili mladí švýcarští muži, zejména z centrálního Švýcarska, francouzským králům a italským vévodům jako nájemní vojáci – žoldáci. Během francouzské revoluce, v roce 1792, se jednotka více jak 900 žoldnéřů ze Švýcarska pokusila bránit krále proti Montagnardům během jejich útoku na Tuilerijský palác.

Zobrazení útoku na Tuilerijský palác malířem Jeanem Duplessis-Bertauxem.


Z těchto žoldnéřů bylo okolo 600 pobito v boji a dalších 160 pak zemřelo ve vězení. Vytesaná přímo do stěny bývalého pískovcového lomu v Luzernu, připomíná dnes jejich konec socha umírajícího lva.

Královské zvíře umírá ležíc na oštěpu a štítu, který nese symboly francouzské monarchie. Nad truchlivým výjevem lva je nápis „HELVETIORUM FIDEI AC VIRTUTI“, což je latinský výraz „Na památku věrnosti a statečnosti Švýcarů“. Pod výklenkem je seznam jmen některých zemřelých důstojníků.


Pomník měří pozoruhodných deset metrů na šířku a šest metrů na výšku. Navrhl jej dánský sochař Bertel Thorvaldsen a vytesal jej v letech 1820-1821 sochař Lukas Ahorn.

V cestopisu „A Tramp Abroad (Tramp v zahraničí)“ z roku 1880 popsal známý americký spisovatel Mark Twain tento pomník jako „nejsmutnější a nejdojemnější kámen na světě“.

Služba u cizích vojsk, s výjimkou vatikánské gardy (Papežské švýcarské gardy), byla občanům Švýcarska zakázána federálním zákonem v roce 1859.

Zdroj: atlasobscura.com 25.1.2021



STANOVISKO ŠVÝCARSKÉ DEMOKRACIE

Dle průzkumů veřejného mínění je pro Švýcary neutralita jednou z největších předností Švýcarska.

Jak Švýcaři získali neutralitu? Po porážce u italského Marignana v roce 1515 se Švýcaři vzdali snahy rozšiřovat své území. V celoevropském konfliktu třicetileté války 1618-1638 pak zůstali většinově neutrální. Po napoleonských válkách 1803-1815 následoval Vídeňký kongres, kde si Švýcaři neutralitu záměrně vyjednali. Následoval zákaz služby u cizích vojsk v roce 1859. Neutralitu nařizuje ústava z roku 1874 stejně jako revidovaná ústava z roku 1999.

Prozatím přišlo za hranicemi naší země o život 30 vojáků. Máme nějakou záruku, že nás neobětují naši vlastní spojenci jako v roce 1938, nebo nás vojensky neobsadí jako v roce 1968? Myslíte si, že by pro naši zemi bylo lepší, kdybychom se vydali cestou neutrality, vlastního svědomí a armády organizované po švýcarském vzoru? My si myslíme, že ano, a to je náš cíl.

Jeden komentář u “Nejsmutnější kámen na světě – Lucernský lev”

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

„Unus pro omnibus, omnes pro uno“ - „Jeden za všechny, všichni za jednoho“ - národní motto Švýcarska
/** záloha footer řádek 45-63
Švýcarská demokracie Používáme WordPress (v češtině).
*/