Oddělenost státních mocí – u nás pokulhává

Francouzský soudce a filosof Charles Montesquieu ještě před vznikem Francouzské republiky, v knize O duchu zákonů (1748), navrhnul, aby moc státu byla rozdělena na tři nezávislé složky, které se budou vzájemně kontrolovat. To by mělo vést k rovnováze a zabránit tomu, že jedna z mocí bude silnější na úkor ostatních a dojde k jejímu zneužití. Tato myšlenka ovlivnila mnoho ústav, včetně té naší.

Moc zákonodárná – parlament – reprezentuje (má reprezentovat) vůli občanů, tvoří zákony.
Moc výkonná – vláda a prezident – realizuje zákony, zajišťuje jejich vymáhání, zastupuje stát navenek.
Moc soudní – soudy – vykládá zákony a vynáší rozsudky.

Zatímco ve Švýcarsku je tento princip striktně dodržován, u nás je dodržován pouze částečně. Dle české ústavy mohou poslanci parlamentu, čili členové moci zákonodárné, být zároveň členy Vlády, tj. být členy moci výkonné. To princip dělby moci ve státě přímo popírá. V současné době zastává 6 z 15ti členů Vlády také funkci poslance. Švýcarská ústava toto nepřipouští.

STANOVISKO ŠVÝCARSKÉ DEMOKRACIE

V případě naší země se dosud nepodařilo nastavit nejzákladnější princip fungovaní moderního státu – oddělení státních mocí. Problémem zůstávají i obří prezidentské amnestie, které ve Švýcarsku také nejsou možné.

Myslíte si, že by naší zemi prospělo, kdyby i u nás platila neslučitelnost funkce člena Vlády s jinými funkcemi a státní moci tak byly skutečně odděleny? My si myslíme, že ano, a to je náš cíl.