Švýcarská demokracie

Přechodná ustanovení švýcarské ústavy říkají následující:

Tato, pro občany naší země těžko uvěřitelná ustanovení, vysvětluje anglická wikipedie na stránce o daňovém systému Švýcarska. Říká následující, viz. obrázek níže:

“Švýcarsko je unikátní mezi moderními suverenními státy v tom, že pravomoc vybírat daně je omezena trváním a rozsahem. Ústava stanovuje horní limit pro federální daně a říká, že pravomoc je vybírat vyprší v roce 2020. Obnovení této pravomoci vyžaduje dodatek ústavy, který musí být schválen v referendu dvojí většinou, většinou občanů a většinou kantonů. Pokud by obnovení této pravomoci v referendu nebylo schváleno (prozatím proběhlo obnovení 6x od roku 1958), Švýcarská konfederace by se reálně mohla rozpadnout z důvodu nedostatku finančních prostředků. Všechny pokusy odstranit tato omezení dodatkem ústavy, který by dával federální vládě stálou pravomoc vybírat daně, byly odmítnuty v parlamentu nebo – ne méně než 5x – v referendu, naposledy v roce 1991.”

V březnu 2018 bylo uspořádáno referendum o prodloužení pravomoci švýcarské vlády vybírat přímé daně a DPH a to do konce roku 2035. Tento návrh schválilo 84% voličů při 52% účasti.

Koluje mnoho mýtů o tom, proč je Švýcarsko tak prosperující. Švýcarsko však pouze potvrzuje princip, který je dlouho znám – od Magny Charty, přes americkou deklaraci nezávislosti, až dodnes – limitovaná vláda. Vláda Švýcarska je limitovaná, disponuje omezeným množstvím peněz a pravomocí, je podřízena občanům a nemá prostor zneužívat svou moc.

Švýcarsko reprezentuje stát v rukou občanů, zatímco naše země a téměř celý zbytek světa reprezentuje občany v rukou státu.

Myslíte si, že stát by měl být v rukou občanů a ne naopak? Myslíte si, že by naší zemi pomohla k prosperitě stejná ústavní omezení centrální vlády? My si myslíme, že ano, a to je i naším cílem.

Švýcarsko nemá na celostátní úrovni minimální mzdu. Prozatím pouze čtyři z 26 kantonů, které tvoří Švýcarsko, zavedly minimální mzdu. Jedná se o kantony Neuchâtel, Jura, Ticino a Ženeva. Ty tvoří celkem 13% švýcarské populace. Prvnímu zavedení minimální mzdy předcházelo šest let soudních sporů a proběhlo až v roce 2017.

Plošné zavedení minimální mzdy odmítli Švýcaři v roce 2014 v referendu o změně ústavy (lidová iniciativa). Proti bylo 76,3% hlasů. Navrhovaná výše minimální mzdy byla 22 franků na hodinu.

Švýcarsko zůstává jednou z nemnoha evropských zemí, které preferují svobodné tržní vyjednávání mezd před centrálním plánováním. Těmi zbývajícími jsou Island, Norsko, Dánsko, Švédsko, Finsko, Rakousko, Itálie a Kypr.

Švýcaři dosáhli špičky v životní úrovni bez potřeby zavedení minimální mzdy. Evropu tvoří 50 států, bez minimální mzdy je jich pouhých 9. Z deseti nejbohatších států Evropy (dle HDP na obyvatele) jich však celých 6 nemá minimální mzdu. Myslíte si, že minimální mzda ekonomice spíše pomáhá, nebo spíše škodí?



STANOVISKO HNUTÍ ŠVÝCARSKÁ DEMOKRACIE

Myslíte si, že by naší zemi pomohlo zvýšit životní úroveň, kdybychom upřednostnili tržní hospodářství před centrálním plánováním? My si myslíme, že ano, a to je i náš cíl.

Jedním ze základních principů, kterými se Švýcarsko řídí, je subsidiarita. Tento princip je ukotven hned na začátku švýcarské ústavy. Česká ústava tento princip vůbec nezná.

Co toto slovo přesně znamená? Vezměme si na pomoc Oxfordský slovník. Ten říká: “Princip, podle kterého by centrální autorita neměla být příliš silná a měla by řídit pouze ty věci, které nelze řídit na lokální úrovni.”

Webové stránky Švýcarské konfederace popisují tento princip takto: “Na základě principu subsidiarity nic, co může být provedeno na nižší politické úrovni, nesmí být prováděno na vyšší politické úrovni.”

Je to princip, díky kterému si centrální moc ve státě nemůže uzurpovat/nárokovat příliš mnoho pravomocí nebo dokonce všechny. Princip, díky kterému centrální moc zůstává limitovaná a nehrozí přerůst v obří neefektivní centrální plánování nebo v totalitu.

Co konkrétně to znamená v praxi? Třeba, že více jak 50% peněz z daní ve Švýcarsku (viz. níže CH) se vybere a utratí na úrovni jednotlivých států a obcí a vůbec se nedostane do rukou centrální vlády. U nás (CZ) je to pouze okolo 20%. Omezené množství peněz v rukou centrálních politiků omezuje i pokušení k plýtvání a korupci.

Pokud jste si všimli Německa (DE), i to má v legislativě ukotven princip subsidiarity. Vedlejším produktem svobodného výběru většiny daní na lokální úrovni je vznik daňové konkurence uvnitř státu – vzniká mechanismus přirozeně snižující daně. Díky své malé velikosti, rozdělení na ještě menší státy (kantony) a principu subsidiarity je švýcarská ekonomika dlouhodobě jednou z nejméně zdaněných v Evropě. V procentu HDP výrazně méně než Německo. Srovnejte si níže Švýcarsko (CH) s ostatními zeměmi, obzvláště se sousední Francií (FR).

Subsidiarita zajišťuje několik zásadních věcí. Centrální vláda zabezpečuje pouze nezbytné funkce. Je velmi těžké celý stát zkorumpovat. Vzniká mechanismus přirozeně snižující daně. Ekonomika není bržděna nadměrným zdaněním.

Myslíte si, že by naší zemi prospělo, kdyby se řídila principem subsidiarity stejně jako Švýcarsko? My si myslíme, že ano, a to je i naším cílem.

Francouzský soudce a filosof Charles Montesquieu ještě před vznikem Francouzské republiky, v knize O duchu zákonů (1748), navrhnul, aby moc státu byla rozdělena na tři nezávislé složky, které se budou vzájemně kontrolovat. To by mělo vést k rovnováze a zabránit tomu, že jedna z mocí bude silnější na úkor ostatních a dojde k jejímu zneužití. Tato myšlenka ovlivnila mnoho ústav, včetně té naší.

Moc zákonodárná – parlament – reprezentuje (má reprezentovat) vůli občanů, tvoří zákony.
Moc výkonná – vláda a prezident – realizuje zákony, zajišťuje jejich vymáhání, zastupuje stát navenek.
Moc soudní – soudy – vykládá zákony a vynáší rozsudky.

Zatímco ve Švýcarsku je tento princip striktně dodržován, u nás je dodržován pouze částečně. Dle české ústavy mohou poslanci parlamentu, čili členové moci zákonodárné, být zároveň členy Vlády, tj. být členy moci výkonné. To princip dělby moci ve státě přímo popírá. V současné době zastává 6 z 15ti členů Vlády také funkci poslance. Švýcarská ústava toto nepřipouští.

STANOVISKO ŠVÝCARSKÉ DEMOKRACIE

V případě naší země se dosud nepodařilo nastavit nejzákladnější princip fungovaní moderního státu – oddělení státních mocí. Problémem zůstávají i obří prezidentské amnestie, které ve Švýcarsku také nejsou možné.

Myslíte si, že by naší zemi prospělo, kdyby i u nás platila neslučitelnost funkce člena Vlády s jinými funkcemi a státní moci tak byly skutečně odděleny? My si myslíme, že ano, a to je náš cíl.

Švýcarská ústava klade požadavky na ústavy kantonů a sama takové požadavky splňuje. Každá kantonální ústava musí být demokratická, musí být schválena občany a musí být na přání občanů revidovatelná.

1) Ústava musí být demokratická. Švýcarská ústava, kromě všeobecného volebního práva a dvoukomorového parlamentu, nabízí ještě tři velmi silné demokratické nástroje: povinné referendum, volitelné referendum a lidovou iniciativu. Česká ústava nic takového nenabízí.

2) Ústava musí být schválena lidem. Švýcarská ústava navíc respektuje kantony a žádá i jejich souhlas. Nová švýcarská ústava nahrazující ústavu z roku 1874 byla schválena občany v referendu dne 18. dubna 1999 a začala platit od 1. ledna 2000. Poprvé o schválení ústavy rozhodovali Švýcaři již v roce 1798. Česká ústava souhlas lidu ignoruje.

3) Ústava musí být na požádání občanů revidovatelná. Švýcarská ústava umožňuje navrhovat změny ústavy nejen oběma komorám parlamentu, ale také občanům. A dává navíc na výběr dva způsoby: úplnou revizi a částečnou revizi. Česká ústava nic takového neumožňuje.

STANOVISKO ŠVÝCARSKÉ DEMOKRACIE

Česká ústava nesplňuje tři základní požadavky, které Švýcaři na ústavu kladou a v referendu by ji nepochybně odmítli.

Nejzákladnější princip – ústava schválená v referendu – chybí. Takto čeští politici ukradli stát občanům. Jedním z hlavních poslání ústavy je totiž limitovat moc politiků. U nás si politici ústavu napsali a schválili sami. Toto si většina občanů bohužel vůbec neuvědomuje. Informovala o tom občany vůbec někdy Česká televize?

Myslíte si, že by naší zemi ve všech ohledech pomohlo, kdyby česká ústava odpovídala švýcarským normám? Myslíte si, že v prvé řadě je potřeba nastavit přísnější pravidla politikům? Myslíte si, že není možné, aby si pravidla stanovovali politici sami? My si myslíme, že ano, a to je i náš cíl.

Osmimiliónové Švýcarsko není jedním centralizovaným státem. Je složeno z 26 „ministátů“ nazývaných kantony, které jsou spojeny do federace. Švýcarsko je federací stejně jako Německo, Rakousko nebo Spojené státy americké. Každý kanton má svou ústavu, svůj parlament, své soudy, vybírá si vlastní daně a stanovuje si vlastní zákony. Ačkoli je Švýcarsko federací, v názvu používá původní historický název konfederace (Švýcarská konfederace).

Federativní uspořádání zavedli Švýcaři přijetím federální ústavy dne 12. září 1848 v reakci na 27-denní občanskou válku. Vzorem pro federativní uspořádání státu jim byly Spojené státy americké!

Federativní uspořádání a jednotlivé kantony jsou pro Švýcary tak důležité, že je v ústavě staví na úroveň lidu.

Od jiných federativních států Švýcarsko odlišují dva rozdíly.

Prvním je velmi malá velikost jednotlivých států. Největším státem Švýcarské konfederace je kanton Curych s 1,48 miliony obyvatel. Nejmenším státem je Appenzell-Innerrhoden s pouhými 16 tisíci obyvatel.

Druhým je velmi vysoká úroveň práv a samosprávy jednotlivých členských států. Švýcarská ústava mnohokrát zmiňuje práva kantonů, jejich samostatnost, povinnost konfederace konzultovat s nimi své záměry či nutnost jejich hlasu při schvalování změn federální ústavy. Slovo kanton nebo jeho tvar je ve švýcarské ústavě zmíněno 260x.

Díky tomu, že je rozčleněno na velmi malé jednotky s velmi vysokými pravomocemi, je celé Švýcarsko obtížněji manipulovatelné a zkorumpovatelné než jiné federace nebo centralizované státy. Vysoký stupeň rozčlenění a vysoké pravomoce kantonů umožňují také lépe přizpůsobit právní předpisy místním podmínkám a rychleji a pružněji jednat v případě obtíží.

Česká republika, Polsko a Slovensko jsou centralizované (unitární) státy. Naopak Německo, Rakousko a Švýcarsko jsou federativní státy. Srovnejme si, pro informaci, třeba HDP na obyvatele v těchto zemích:

Polsko ………………… 13 800 amerických dolarů
Slovensko ………….. 17 600 amerických dolarů
Česká republika …. 20 400 amerických dolarů
Německo ……………. 44 500 amerických dolarů
Rakousko …………… 47 300 amerických dolarů
Švýcarsko …………… 80 200 amerických dolarů
(zdroj: Světová banka prostřednictvím google.com, rok 2017)



STANOVISKO ŠVÝCARSKÉ DEMOKRACIE

Může Český národ zvládnout přechod na federativní uspořádání státu?

Zvládli jsme rozdělení Rakouska-Uherska v roce 1918. Zvládli jsme rozdělení Československa při zavedení protektorátu v roce 1939. Zvládli jsme oddělení Podkarpatské Rusi v roce 1945. Zvládli jsme zavedení federativního uspořádání státu v roce 1969. Zvládli jsme rozdělení ČSFR v roce 1993. Zvládli jsme rozdělení sedmi velkých územních krajů na 14 menších samosprávných krajů, zavedení krajských voleb a vznik krajských zastupitelstev v roce 2000.

Můžeme zvládnout zavedení vysoce decentralizované federativní republiky po vzoru Švýcarska – například dle hranic stávajících krajů? A pomohlo by to naší zemi zbavit se korupce a pružněji a rychleji jednat? My si myslíme, že ano, a to je i náš cíl.

Švýcaři se při vzniku Švýcarska jako moderního státu v roce 1848 inspirovali Spojenými státy americkými. Nicméně měli obavu vložit do rukou jednoho člověka příliš mnoho moci. Mohl by ji zneužít. Nahradili proto jednu osobu ve funkci hlavy státu hned sedmi lidmi – celou Vládou.

Švýcarský parlament sice volí každý rok z členů Vlády Bundespräsidenta, nicméně v jazycích, kterými se ve Švýcarsku hovoří, má slovo prezident význam také předseda, a to je také nejbližší popisu jeho funkce.

Předsedá Vládě a jeho pozice je popisována výrazem „primus inter pares“ – „první mezi rovnými“. Nemá například, na rozdíl od českého prezidenta, pravomoc rozpustit parlament, není vrchním velitelem ozbrojených sil (v případě války volí na společném zasedání celý švýcarský parlament Generála), nejmenuje soudce ani členy vlády (ministry), nepodepisuje zákony ani nemá pravomoc udělovat amnestie (v česku tradičně obří, podmíněné pouze souhlasem Vlády, ve Švýcarsku o amnestii rozhoduje parlament).

Zatímco naše ústava věnuje prezidentovi jednu celou kapitolu se třinácti články, německá ústava věnuje prezidentovi jednu kapitolu s osmi články a rakouská ústava jednu kapitolu s deseti články, švýcarská ústava nevěnuje prezidentovi žádnou kapitolu. Bundespräsident je zmíněn pouze v jediném článku č. 176 nazvaném Předsednictví (v kapitole Vláda a Federální správa), kde je uvedeno, že předsedá Vládě. Postava švýcarského Bundespräsidenta je významově očividně pouze postavou předsedy Vlády.

Mezi jeho kompetence patří, že pokud při hlasování členů Vlády dojde k rovnosti hlasů, rozhoduje jeho hlas, pronáší řeč k národu na Nový rok a na národní den Švýcarska (1. srpna), v naléhavých situacích může nařídit preventivní opatření a v nepravděpodobném případě, že poslanecká sněmovna nebude schopna svolat řádnou nebo mimořádnou schůzi, může přijmout jednostranné rozhodnutí.

Protože není hlavou státu, nevyjíždí do zahraničí na státní návštěvy. Pokud vyjede do zahraničí, má právo hovořit pouze jménem jemu přiděleného ministerstva nebo na základě pověření celé Vlády. Cizí diplomaty může přijmout, ale státní návštěvy přijímá celá sedmičlenná Vláda.

Hlava státu bez odpovědnosti?

Schválili byste dobrovolně následující ustanovení naší ústavy? „Prezident není z výkonu své funkce odpovědný“ a zároveň „prezident je vrchním velitelem ozbrojených sil“.

Pojistka proti tomu, aby lidé výše uvedené odmítnuli, leží v samotné ústavě. Narozdíl od ústavy Švýcarska naše ústava nevyžaduje schválení lidem v referendu. Ústavu, dokument, jehož jedním z hlavních poslání je limitovat moc politiků, si u nás politici napsali a schválili sami.

Mimochodem náš prezident ve skutečnosti není vrchním velitelem ozbrojených sil. Ústavní pořádek České republiky tvoří ústava, listina základních práv a svobod a ústavní zákony. Ústavní zákon o bezpečnosti ČR pak říká, že obrana je v kompetenci parlamentu a vlády. Kdo je vrchním velitelem ozbrojených sil ČR není jasně dáno.

Vzorem moderních republik, obzvláště pak USA, je římská republika, která existovala v letech 509 př.n.l. – 27 př.n.l. S ohledem na to je třeba se ptát, jak měli Římané vyřešenu problematiku „hlavy státu“. Česká wikipedie k tomu říká následují:

„Každoročně (princip annuity) byli voleni dva konzulové (princip kolegiality), kteří mohli uplatnit právo veta vůči jakémukoliv rozhodnutí svého kolegy.“

Římané tedy neměli jednu hlavu státu. Měli de facto dva prezidenty. Ti měli právo si navzájem vetovat svá rozhodnutí, čili museli rozhodovat společně (kolegiálně). Navíc byli voleni na období pouhého jednoho roku.



STANOVISKO HNUTÍ ŠVÝCARSKÁ DEMOKRACIE

Myslíte si, že osoby prezidentů doposud české občany spíše spojovaly nebo spíše rozdělovaly? Co prezident Beneš, který po Mnichovské dohodě rezignoval a odjel (se svými penězi) do zahraničí? Co po něm následují prezident Hácha, který podepsal Hitlerovi kapitulaci české armády a vojáci dostali rozkaz nebránit svou zemi? Co prezident Havel, který je mnohými občany vnímám jako přisluhovač Západu? Viz umístění Havlovy busty v americkém parlamentu a řada jeho kontroverzí. Co prezident Klaus a jeho amnestie? Je normální vypustit na svobodu tisíce vězňů, kteří pak obratem páchají zločiny, dokonce i vraždy? Co prezident Zeman, který je mnohými občany vnímám jako přisluhovač Východu? Jako jediný prezident ze zemí západní Evropy se např. účastnil přehlídky armády Čínské lidové republiky.

Myslíte si, že by naší zemi prospělo přejít raději na švýcarský „bezprezidentský“ systém? My si myslíme, že ano, a to je i náš cíl.

Švýcarská ústava stanovuje strop DPH na 6,5% a dočasně, do roku 2027, ho za účelem financování demografického poklesu a výstavby železnic zvyšuje na 7,7%.

Česká ústava oproti tomu žádné stropy zdanění neuvádí a stává se tak “bianko šekem” pro politiky. Navíc, díky našemu členství v EU, máme nařízeno trvalé minimum DPH 15%.

Na obrázku výše je pozoruhodný výrok zdánlivě směřujícímu k zachování volného tržního hospodářství: “Minimální základní sazba zabrání tomu, aby se sazby … příliš lišily. Tím se předejde … narušení hospodářské soutěže …”.

Hospodářská soutěž je důležitá, nicméně i ta má své limity. Švýcaři si například nenechali zničit své zemědělství levným dovozem ze zahraničí. Na některé druhy masa, zeleniny a mléčných výrobků platí dovozní cla vyšší než 100%.

To hlavní, co se za jednotnou sazbou DPH skrývá, je odstranění daňové hospodářské soutěže. Daňová konkurence je odstraněna a vzniká daňový kartel. Podívejme se, co o hospodářské soutěži říká wikipedie.

Co se týká cen, platí i pro daně. Z daňové konkurence těží občané, neboť vyvíjí tlak na politiky hospodařit efektivně. Proto se politici na EU trhu dohodli na vzájemném zvýšení daní. To jim zvýší výnosy. A odstraní nutnost hospodařit co nejefektivněji. Dvě mouchy jednou ranou. Součástí hospodářské soutěže je nejen cenová, ale nepochybně i daňová konkurence. Nastavením limitu DPH samotná EU narušuje hospodářskou soutěž.



STANOVISKO HNUTÍ ŠVÝCARSKÁ DEMOKRACIE

To, že si naši politici nastavili DPH na velkorysých 21%, není třeba komentovat. Myslíte si, že by naší zemi lépe vyhovovalo DPH 7,7% nebo dokonce 6,5%? My si myslíme, že ano, a to je i náš cíl.

Podepsali byste dobrovolně smlouvu, kterou byste se zavázali platit po celý život podstatnou část svých příjmů, aniž by bylo předem dáno kolik? Vypsali byste někomu “bianko šek”? A víte, že takovou smlouvou je česká ústava?

Zatímco česká ústava neobsahuje žádný strop zdanění občanů a pouze jedinkrát zmiňuje slovo daň, švýcarská ústava zmiňuje slovo daň nebo jeho tvar více jak 80x a zdanění věnuje několik článků s jasně definovanými pravidly a daňovými maximy.

Švýcarská ústava stanovuje strop DPH na 6,5% a dočasně, do roku 2027, ho za účelem financování demografického poklesu a výstavby železnic zvyšuje na 7,7%. Nižší DPH než Švýcarsko má ze zemí OECD pouze Kanada, viz. obrázek níže.

STANOVISKO HNUTÍ ŠVÝCARSKÁ DEMOKRACIE

Myslíte si, že by česká ústava měla obsahovat jasná daňová pravidla a jasné stropy daní, aby politici nemohli občany neomezeně danit a občané věděli, s čím mohou počítat? Myslíte si, že by naší zemi lépe vyhovovalo DPH 7,7% nebo dokonce 6,5%? My si myslíme, že ano, a zavedení jasných daňových stropů je náš cíl.



ČR má nařízeno minimum DPH 15%

Povinnost hospodařit s vyrovnaným rozpočtem – 9 řádků, kterým se politici vyhýbají

Švýcarská konfederace má ústavní povinnost podporovat zrychlování a zlevňování výstavby bydlení a podporovat, aby lidé bydleli ve svém. Česká ústava nic takového nezmiňuje.

Zdá se, že náš stát dělá přesný opak. K už tak složitému a pomalému povolování staveb se dále přidává zvyšování daně z převodu nemovitosti, zvyšování poplatku za vklad do katastru, zavádění energetických štítků atd. Podle Světové banky jsme na 157. místě ze 190 sledovaných zemí ve snadnosti získání stavebního povolení.

Myslíte si, že by i česká ústava měla politikům přikazovat, aby také podporovali zrychlování a zlevňování výstavby bydlení? My si myslíme, že ano, a to je i naš cíl.