Švýcarská demokracie

V červnu 2012 vydala švýcarská banka Credit Suisse buletin, jehož součástí je několikastránkový inspirativní článek. Tento článek srovnává rozdíly mezi Německem a Švýcarskem a popisuje sedm principů, díky kterým je Švýcarsko tak úspěšné. Autorem článku je Gerd Habermann, čestný profesor univerzity v německé Postupimi.

Myslíte si, že by tyto principy pomohly k úspěchu i naší zemi? My si myslíme, že ano, a proto níže přikládáme překlad článku do češtiny. Odkaz na originální článek v angličtině zde.

Zatímco švýcarská ústava ukládá hned několikrát povinnost chránit nezávislost a neutralitu země, česká ústava na potřebu nezávislosti či neutrality vůbec nedbá. Zmiňuje pouze nezávislost soudů, soudců nebo Nejvyššího kontrolního úřadu. Slovo neutralita nezmiňuje vůbec.

V průzkumech veřejného mínění prováděných bankou Credit Suisse ve Švýcarsku (Worry Barometer) je neutralita pravidelně hodnocena jako jedna z nejdůležitějších předností Švýcarska.

STANOVISKO HNUTÍ ŠVÝCARSKÁ DEMOKRACIE

Oficiálně je Švýcarsko neutrální od Vídeňského kongresu konaného v roce 1815. Dle wikipedie dnes v Evropě deklaruje neutralitu řada zemí: Švýcarsko, Rakousko, Irsko, Švédsko, Finsko, Malta, Srbsko, San Marino a Moldavsko. Dva ministáty jsou neutrální, ale de facto pod ochranou Švýcarska – Lichtenštejnsko a Vatikán.

V roce 1938 nás zradil Západ (Mnichovská dohoda), roce 1968 nás zradil Východ (Varšavská smlouva). Není čas začít se spoléhat sami na sebe? Není čas stát se sebevědomou samostatnou zemí, která si v prvé řadě hledí svého? My si myslíme, že ano, a to je i náš cíl.

V české ústavě chybí povinnost státu hospodařit s vyrovnaným rozpočtem. Pouze devět států na světě si dalo do ústavy pravidla týkající se hospodaření státu. Jen úroky ze státního dluhu dnes činí 46 mld. Kč, tj. cca 4500 Kč na obyvatele. To je na čtyřčlennou rodinu v přepočtu jedna dovolená. Dovolená, na kterou nepojedete.

Zatímco růst státního dluhu v období války nebo hospodářské krize lze pochopit a obhájit, růst státního dluhu v období hospodářkého růstu obhájit nelze. Připomeňme si, že poměr státního dluhu USA k HDP dnes dosahuje válečných hodnot z období 2. světové války.

Trend bezdůvodného zadlužování lze nalézt v devadesátých letech. Absudně vysokým zadlužením prošla například Belgie. Vysvětlením tohoto jevu může být, že politici si nadměrnými výdaji na dluh kupují hlasy voličů.

Vlnou zadlužování v devadesátých letech prošlo i Švýcarsko. Švýcarští politici však byli natolik osvícení, že sami navrhli změnu ústavy. Vytvořili systém takzvané dluhové brzdy, který má v podstatě zajistit, že země v období hospodářkého růstu splácí dluh, zatímco v případě nouze se může zadlužit.

Změna ústavy ve Švýcarsku musí být předložena ke schválení voličům (na rozdíl od naší země). Švýcaři návrh dluhové brzdy schválili v roce 2001 převahou 85% hlasů.

S vyrovnaným rozpočtem začalo Švýcarsko hospodařit v roce 2003. V krizových letech následujících po roce 2007 dokonce hospodařilo s rekordními přebytky rozpočtu.

Níže přikládáme článek švýcarské ústavy o vyrovnaném rozpočtu. Myslíte si, že je tak složitý, že za 27 let existence naší země jej politici nebyli schopni napsat a přidat do naší ústavy?

STANOVISKO HNUTÍ ŠVÝCARSKÁ DEMOKRACIE:

Spousta občanů nahlíží na státní dluh tak, že jsou to peníze, které nebudou nikdy splaceny, takže na výši státního dluhu de facto nezáleží. Pokud pomineme samotné úroky, je potřeba si uvědomit, že státní dluh, pokud nebude splacen, je forma přerozdělování bohatství a majetku. S ohledem na aktuální výši našeho státního dluhu tedy prozatím někdo dostal majetek ve výši 2050 miliard korun. To je obří suma a obří nespravedlivost. Stát zde má být proto, aby občany před jakoukoli obří nespravedlností chránil, ne aby ji sám vytvářel.

Stát má také zajišťovat stabilitu a bezpečí pro své občany. Zadlužování v době hospodářského růstu znamená znásobení problémů v období hospodářské krize či v případě demografického poklesu (snižování počtu obyvatel státu vlivem nižší porodnosti).

Život na dluh znamená také život na úkor budoucích generací, které budou muset dluh splatit, nebo na úkor měny, která bude tištěním peněz k uhrazení dluhu zničena, jako v případě Německa po 1. světové válce.

Náš stát a mnohé další státy světa neplní své základní funkce, které od nich občan očekává.

Myslíte si, že bychom se bezodkladně měli vydat švýcarskou cestou a zavést ústavní povinnost politiků hospodařit s vyrovnaným rozpočtem? My si myslíme, že ano, a to je i náš cíl.