Vážení členové, příznivci a voliči,
rádi bychom vám tímto poděkovali za vaši přízeň v roce 2021.
Ještě mnoho demokratických práv a principů v naší zemi chybí. Od toho nejdůležitějšího – ústavy schválené lidem (čl. 195 švýcarské ústavy), přes ústavní právo občana na nenarušování jeho tělesného stavu (nikdo nesmí být očkován proti své vůli, čl. 10), povinnost státu hospodařit s vyrovnaných rozpočtem (čl. 126), povinnost parlamentu zajišťovat nezávislost země (čl. 173), povinnost politiků předkládat mezinárodní smlouvy ke schválení lidu (na členství v NATO se nás nikdo ani nezeptal, čl. 140), po pravomoc lidu zrušit rozhodnutí parlamentu (čl. 141). Tyto principy bude obtížné prosadit. I v dalších letech proto budeme potřebovat vaši pomoc.
Hnutí Švýcarská demokracie vzniklo s cílem vyplnit již přes 100 let prázdné místo na české (československé) politické scéně. Cílem hnutí je zavedení švýcarského systému organizace a řízení státu, jehož hlavními pilíři jsou federalismus (decentralizace), nezávislost, ozbrojená neutralita a přímá demokracie. Ty jsou pak doplněny řadou dalších odlišností. Např. v kantonu Zug si občané přímo volí své soudce na časově omezené období. U nás jsou soudci (okresní a krajští) jmenováni prezidentem na časově neomezený mandát.
Hnutí vzniklo převzetím nefungujícího hnutí Zdravé Hradiště dne 6.2.2021. K tomuto kroku vedla covidová situace, kdy sbírání více jak 1000 podpisů (nutných pro založení hnutí u Ministerstva vnitra) v době covidových opatření, se jevilo jako značně zdlouhavé. Během následujících měsíců jsme vyrovnali závazky hnutí Zdravé Hradiště, které neodevzdalo za poslední dva roky auditované účetní závěrky a výroční zprávy, byly mu obstaveny účty a obdrželo od Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran pokuty.
Poté jsme se zúčastnili voleb do Poslanecké sněmovny, kde se nám podařilo postavit a podat kandidátky ve všech krajích. Do mediálního prostoru jsme se dostali až zveřejněním kandidátek zhruba dva měsíce před volbami. Za tuto krátkou dobu jsme pak získali ve volbách 0,31% hlasů (v absolutním počtu 16 823 hlasů). To považujeme za úspěch, protože jsme naším volebním výsledkem přeskočili řadu hnutí a stran, které existují a působí mnohem delší dobu. Výsledky voleb celkové i po krajích jsou k dispozici na stránkách volby.cz.
Na webových stránkách se nám k tomu podařilo publikovat řadu originálních článků a myšlenek, které doporučujeme k přečtení.
Podrobné informace k financování volební kampaně jsou k dispozici na stránkách Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran zde. Výroční finanční zpráva pro Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran je k dispozici zde.
Ing. Tomáš Raždík
předseda hnutí Švýcarská demokracie
Švýcaři v referendu schválili “covidové pasy”, rozhodovala však i finanční pomoc
V referendu konaném v neděli 28.11.2021 jasná většina Švýcarů podpořila vládní politiku ohledně koronaviru. Pro schválení novely covidového zákona hlasovalo 62% voličů.
„V konečném důsledku je to další potvrzení pozice vlády,“ řekl Urs Bieri z gfs.bern, soukromého institutu pro výzkum v oblasti politiky a komunikace. Bieri uvedl, že zatímco kampaň byla vyhrocená více než v červnu, voliči se rozhodovali na základě své „každodenní zkušenosti“. Názory občanů vycházely z jejich názoru na užitečnost očkování a certifikátu, nikoli z toho, jaké politické skupiny co říkají, řekl.
Na tiskové konferenci v Bernu ministr vnitra Alain Berset uvedl, že výsledek umožní vládě „pokračovat ve svém úsilí proti pandemii“ – zejména v podpoře jednotlivců a podniků, které se potýkají s problémy. Poukázal také na „nepříjemnou“ vyhlídku, kterou přináší nová varianta Omicron.
V pátek 26.11.2021 bylo v zemi hlášeno 8 032 nových případů Covid-19, což je o 50% více než na začátku minulého týdne.
Tábor odpůrců mezitím z velké části řekl, že i když bude akceptovat výsledek, nezmění svůj odpor k certifikátu Covid a k tomu, co obecně považuje za přehnanou vládní moc.
„Demokratický proces byl respektován, ale zákon je stále protiústavní,“ prohlásila Michelle Caillerová z organizace„Přátelé ústavy“, jedné z několika skupin, které na začátku tohoto roku shromáždily 187 000 podpisů k vyvolání referenda (potřeba je 50 000).
Josef Ender, mluvčí skupiny odpůrců proticovidových opatření ze středního Švýcarska, uvedl, že vysoká účast „ukazuje, že vypsání referenda bylo správné rozhodnutí“. Švýcarskému veřejnoprávnímu rozhlasu SRF dále řekl, že výsledek referenda byl částečně výsledkem taktiky vlády, která se dle něho v posledních týdnech zdržela zavedení nových omezení, aby si neznepřátelila voliče.
Zdroje: swissinfo.ch 28.11.2021
STANOVISKO HNUTÍ ŠVÝCARSKÁ DEMOKRACIE
Na jaře 2020 schválila švýcarská Vláda balíček nouzových opatření týkajících se Covid-19. Nouzová opatření Vlády však musí do šesti měsíců potvrdit parlament. Parlament tato opatření potvrdil tzv. covidovým zákonem ze září 2020.
Švýcaři však mají ústavou dané právo zrušit v referendu rozhodnutí parlamentu (naše ústava nám toto právo nedává). K tomu je zapotřebí nasbírat 50 000 podpisů do 100 dnů od schválení zákona. Podpisy byly sesbírány a v červnu 2021 občané převahou 60,2% proticovidová opatření schválili. Mezitím byl ovšem covidový zákon novelizován.
Občané znovu sesbírali podpisy a rozhodovalo se o zrušení změn covidového zákona. Změny zákona zaváděly jak tzv. „covid pasy“ (nutnost předložení dokladu o očkování, prodělání nemoci nebo negativního testu), tak finanční pomoc firmám, živnostníkům, pořadatelům akcí a dalším postiženým proticovidovými opatřeními.
Právě finanční pomoc v řádech miliard franků byla pravděpodobně jedním a hlavních důvodů, proč Švýcaři rozhodli pro schválení změn covidového zákona. Nehlasovalo se o covidových pasech samotných. V takovém případě by mohl být výsledek značně odlišný.
Stále platí čl. 10 bod 2) švýcarské ústavy. Občané mají právo na nenarušování tělesného stavu (naše ústava nám toto právo nedává), čili nikdo nesmí být očkován proti své vůli.
Švýcarská ústava dává občanům rozsáhlá práva, mimo jiné právo zrušit rozhodnutí parlamentu a právo na nenarušování tělesného stávu. Myslíte si, že bychom i my měli mít taková práva, jaká mají Švýcaři? My si myslíme, že ano a jejich zavedení je náš cíl. Je potřeba přijmout novou ústavu.
Potřebují soudci více nezávislosti?
28. listopadu 2021 budou švýcarští voliči hlasovat v referendu o změně ústavy. Cílem změny je učinit soudce nezávislejšími na politické moci. Lidová iniciativa (návrh občanů na změnu ústavy) požaduje, aby byli federální soudci nominováni odbornou komisí na základě jejich kvalifikace a následně vybíráni losem. Federální soudci by navíc již nemuseli být znovu voleni, ale měli by zůstat ve funkci až do věku 70 let. Parlament by je mohl odvolat pouze v případě vážného porušení úředních povinností nebo nemoci.
V současnosti jsou švýcarští federální soudci voleni parlamentem každých šest let. Parlament se snaží mezi soudci udržet politické zastoupení odpovídající zastoupení politických stran v parlamentu. Federální soudci jsou členy politických stran. Po zvolení musí soudce straně odevzdávat část peněz – tzv. mandátovou daň, která je světově ojedinělá a je pro strany důležitým zdrojem příjmů.
V roce 2018 Rady států proti korupci (GRECO – jedna z organizací Rady Evropy) prohlásila, že postup ve Švýcarsku je „neslučitelný s principy moderní demokracie“. Zpráva kritizovala skutečnost, že soudci odvádějí část svého platu do vlastní stranické pokladny. Od roku 1943 nebyl jmenován jediný soudce, který by nebyl spojen s politickou stranou.
Iniciativa za nezávislost soudců, kterou spustil milionářský podnikatel Adrian Gasser, by nahradila současný systém systémem, v němž by se soudci losovali. Zastánci změn tvrdí, že právníci by měli mít přístup k těmto vysokým funkcím pouze na základě zásluh, i když nemají politické vazby.
Hlavní argumenty proti iniciativě
Odpůrcům iniciativy se návrh zdá příliš extrémní. Podle názoru většiny poslanců funguje stávající systém dobře a volba soudců parlamentem dává procesu demokratickou legitimitu. Jak to ve zkratce řekl jeden zákonodárce: „demokracie je lepší než loterie“. Odpůrci se také domnívají, že dnes může parlament při volbě soudců zohlednit kritéria jako věk, pohlaví a původ, a tím zaručit širokou společenskou rovnováhu při výkonu spravedlnosti.
Zdroje: swissinfo.ch 13.11.2021 a swissinfo.ch 21.10.2021
STANOVISKO HNUTÍ ŠVÝCARSKÁ DEMOKRACIE
Politické strany ve Švýcarsku narozdíl od našich nedostávají peníze ze státního rozpočtu. Jen v roce 2019 si naše politické strany přišly ze státní pokladny na 559 milionů korun.
Švýcarsko nemá ústavní soud. O tom, zda politici nejednají v rozporu s ústavou či jednají nepřiměřeně k požadovaným cílům státu, rozhoduje lid tím, že může v referendu zrušit rozhodnutí parlamentu. My takové právo dané ústavou nemáme. Máme naopak ústavní soud s patnácti soudci, které jmenuje prezident se souhlasem Senátu na období 10 let. Ústavní soud nás stojí okolo 240 milionů korun ročně, čili zhruba 16 milionů korun na jednoho soudce ročně.
Soudci švýcarského Nejvyššího federálního soudu mají politické vazby, to jim však očividně nebrání ve výkonu spravedlnosti. V roce 2016 proběhlo ve Švýcarsku referendum o rodině, ve kterém Vláda neposkytla voličům úplné informace. Toto referendum v roce 2019 zrušil Nejvyšší federální soud v Lausanne. U nás v roce 2003 proběhlo referendum o vstupu do EU, ve kterém vláda zmanipulovala voliče kampaní za 200 milionů korun, kdy jim předložila pouze výhody členství v EU, nevýhody byly zamlčeny. Toto referendum zůstává dodnes v platnosti.
Státní moci – výkonná, zákonodárná a soudní – mají být nepochybně odděleny. O časově neomezeném mandátu soudců lze ovšem pochybovat. Ve stávajícím švýcarském systém justice jsou soudci jak na federální úrovni (38 soudců), tak na kantonální úrovni (zhruba 1300 soudců), voleni na časově omezený mandát. Jedinou vyjímku tvoří kanton Fribourg, kde jsou soudci voleni na časově neomezené období. U nás je na časově neomezené období jmenována prezidentem většina soudců (aktuáně okolo 3000 soudců) mimo soudců Ústavního soudu (15 soudců, období 10 let) a vybraných soudců Nejvyššího, Vrchních, krajských a okresních soudů (období 7 až 10 let).
Práce justice by nepochybně měla být pravidelně diskutována při volbách soudců a nejhorší soudci by neměli být znovu zvoleni. Místo toho nás naše média zahlcují informacemi o práci a volbách zahraničních ústavních činitelů, aniž bychom na jejich volbu měli jakýkoli vliv (volby amerického prezidenta atd.).
Zatímco efektivita naší justice dosahuje světově jen šedého průměru, švýcarská justice je jednou z nejlepších na světě.
Myslíte si, že by volba soudců na časově omezené období, a to buď politiky nebo přímo lidem, pomohla ke zlepšení fungování naší justice? My si myslíme, že ano a zavedení časově omezeného mandátu soudců je náš cíl.
Zákon o CO2 poražen v referendu
Švýcarský plán dodržovat Pařížskou dohodu o změně klimatu narazil na překážku, protože těsná většina voličů odmítla zákon o omezení skleníkových plynů. Zákon o CO2 v neděli 13.6.2021 odmítlo 51,6 % voličů.
Negativní výsledek představuje pro zemi, která je neúměrně zasažena změnou klimatu, velké rozrušení. Teploty ve Švýcarsku rostou zhruba dvakrát rychleji než je celosvětový průměr a hrozí, že jeho alpské ledovce do konce století zmizí.
„Ne má důsledky,“ řekla ministryně životního prostředí Simonetta Sommaruga. „Nyní bude obtížné dosáhnout klimatických cílů.“ Švýcarsko ale Pařížskou dohodu neopouští, řekla. Výsledek popírá politický trend ve Švýcarsku, kde se podobně jako v jiných částech Evropy prosadila Strana zelených. V rámci systému přímé demokracie byly 13.6.2021 poraženy také dvě další iniciativy vedené ekologickými zájmy.
„Ropné a plynárenské společnosti a jejich lobby… vyhrály,“ napsala Strana zelených v prohlášení. „To výrazně zpomaluje ochranu klimatu.“
Zákon o CO2, který byl založen na zásadě, že „znečišťovatel platí“, byl výsledkem širokého kompromisu a dlouhého boje v parlamentu. Počáteční průzkumy veřejného mínění naznačovaly, že zákon o CO2 má silnou podporu veřejnosti (60 %), ale tábor „Ne“ získal v posledních týdnech před hlasováním významnou podporu.
Pro návrh hlasovaly městské kantony včetně Basileje, Curychu a Ženevy. Celkem 21 z 26 kantonů však zákon odmítlo.
Finanční argumenty odpůrců zákona mají zásluhu na obratu karet v období poznamenaném koronavirovou krizí. Emocionální debata o iniciativách proti pesticidům možná odvedla pozornost od klimatických úvah, říkají pozorovatelé.
Občanský výbor „Ne zákonu o CO2“ vyjádřil radost z výsledku. „Ano tomuto zákonu by vedlo k obrovské finanční zátěži pro obyvatelstvo a k nesmírnému nárůstu byrokracie,“ uvedl výbor v prohlášení. Zastánci návrhu zákona označili výsledek jako „černý den ochrany klimatu“.
Těžké rozhodování
V souladu s pařížskou dohodou chce Švýcarsko být do roku 2050 klimaticky neutrální. O tom, jak toho nejlépe dosáhnout, se však vedou vášnivé diskuse. Prvním krokem bylo přepracování zákona o CO2 ve snaze snížit do roku 2030 národní emise skleníkových plynů na 50 % úrovně z roku 1990. Bez něj jsou šance Švýcarska na splnění uhlíkové neutrality pochybné.
Vládní strategie získala podporu všech politických stran kromě pravicové Švýcarské lidové strany (SVP). Zákon o CO2 zaváděl různá opatření zaměřená na silniční vozidla, leteckou dopravu, průmyslové emise a renovaci budov.
Cílem bylo omezit negativní dopady změny klimatu. Ne všichni ale byli o přínosech přesvědčeni a odpůrcům se podařilo nasbírat dostatek podpisů k vypsání referenda na toto téma. Ke kritikům patřila ropná lobby, majitelé domů, automobilové asociace a GastroSuisse, zastřešující organizace cateringového průmyslu. Dodatečné daně považovali za příliš vysoké a nespravedlivé, protože část populace nemá jinou možnost než použít auto.
I když kritici uznávali realitu změny klimatu, pochybovali, zda je zákon o CO2 tím nejvhodnějším prostředkem ke zmírnění jejích dopadů. Tvrdili také, že Švýcarsko nebude mít zásadní vliv na globální klimatické změny, protože pokud jde o snižování emisí CO2, mají největší vliv Čína a Spojené státy.
Někteří klimatičtí aktivisté zákon také odmítli, protože podle nich nezašel dostatečně daleko.
Zastánci argumentovali tajícími ledovci, vyšší frekvencí vln veder a sucha a rostoucí intenzitě přírodních katastrof. „Bez nového zákona o CO2 riskujeme roky stagnace klimatické politiky,“ varovali zastánci zákona včetně Swisscleantech, Swissmem, Švýcarské asociace měst a Climate Alliance.
Během referendové kampaně se 160 ze 200 švýcarských poslanců postavilo společně pro „Ano“ a prohlásilo, že zákon o CO2 je „schůdný, rozumný a nezbytný“. Více než 90 organizací občanské společnosti a 200 společností rovněž propagovalo tento zákon.
Pro zastánce byl návrh zákona po tvrdé parlamentní debatě „dobrým kompromisem“. Hlavní švýcarské strany vyjádřily zklamání nad výsledkem referenda. „Argumenty o nákladech pro domácnosti zjevně zavážily,“ řekla Cristina Gaggini ze Švýcarské obchodní federace (Economiesuisse). Řekla, že by se v budoucnu měl klást větší důraz na pobídky, než na zvyšování daně z CO2. Sommarugaová uvedla, že bude spolupracovat s parlamentem, aby zjistila, které prvky zákona zůstávají životaschopné. Ministryně také oznámila, že vláda brzy schválí návrh zákona o rozšíření obnovitelných zdrojů energie.
Zdroj: swissinfo.ch 13.6.2021
STANOVISKO HNUTÍ ŠVÝCARSKÁ DEMOKRACIE
Ledovce nepochybně tají. Tají však již 23 000 let. Před 23 000 lety vrcholila poslední doba ledová. Na Skandinávii ležel 2 km tlustý ledovec, celé Polsko bylo pod ledem, v Británii končil ledovec u Londýna, šumavská jezera vyhloubil ledovec. Francie byla z největší části polární tundrou, kde nerostly stromy.
Před 10 000 lety tento ledovec roztál. To zaznamenala nejen Bible jako potopu Světa. Vliv člověka byl na to naprosto nulový. Astronomické cykly Země a Slunce hrají nejzásadnější roli v oteplování, které nemůžeme vzdorovat. Za posledních 450 000 let se vystřídala doba ledová 5x. Šílenství okolo CO2 vniklo poté, co vědci na Antarktidě navrtali led jezera Vostok a zjistili, že se historicky pohybovalo množství CO2 ve vzduchu okolo 250 molekul CO2 na milion částic vzduchu, zatímco dnes je to 400 molekul. S velkou pravděpodobností množství CO2 ve vzduchu roste, protože se nemá kam ukládat. Za posledních 200 let přišla naše planeta o více jak 50% lesů.
Švýcaři zrušili novelu zákona o CO2 díky tomu, že mohou v referendu vetovat rozhodnutí parlamentu. K tomu je potřeba do 100 dnů od rozhodnutí parlamentu (schválení nebo novelizace zákona) nasbírat 50 000 podpisů. Toto právo je dáno švýcarskou ústavou. V roce 2014 Švýcaři například zrušili záměr nákupu předražených Gripenů.
Naše ústava nám možnost vetovat rozhodnutí parlamentu nedává. Myslíte si, že by mám možnost vetovat zákony pomohla stát se stabilnější a bohatší zemí? My si myslíme, že ano a zavést „lidové veto“ je náš cíl.
O covidovém zákonu a „covidových pasech“ rozhodnou Švýcaři v referendu
Na jaře 2020 schválila švýcarská Vláda balíček osmnácti nouzových proticovidových opatření, které zahrnovaly např. povinnost nošení roušek, zákaz pořádání hromadných akcí, zavírání některých obchodů či omezení pohybu přes hranice. Dle švýcarských zákonů musí nouzová opatření Vlády do šesti měsíců potvrdit Parlament. Ten tak učinil v září 2020.
V rámci švýcarského systému přímé demokracie však mohou občané rozhodnutí parlamentu (zákon) vetovat v celostátním referendu, pokud se do 100 dnů od jeho schválení Parlamentem podaří občanům shromáždit nejméně 50 000 podpisů.
Několik občanských výborů, včetně Přátel ústavy, shromáždilo přes 90 000 podpisů a vynutilo tak referendum. To se konalo 13.6.2021. V tomto referendu 60,2% voličů opatření daná zákonem schválilo. Švýcaři tak byli prvním národem na světě, který o covidových opatřeních rozhodnul v referendu.
Protože byl covidový zákon mezitím novelizován, mohou o něm Švýcaři opět rozhodnout v referendu.
Několika občanským výborům, mezi které patří skupina „Volba v očkování“ a sdružení „Přátelé ústavy“, která stála za květnovým hlasováním, se podařilo shromáždit dostatek podpisů k vynucení dalšího referenda. Potřebných 50 000 podpisů údajně nasbírali během tří týdnů, což je podle nich rekord švýcarské přímé demokracie. Celkem prý vybrali okolo 186 000 podpisů.
Podpisy byly předány k ověření Federálnímu kancléřství 8. července 2021. Referendum se bude konat 28. listopadu 2021.
Bude to podruhé za méně než šest měsíců, kdy švýcarský lid vynese svůj verdikt nad stejným zákonem – poprvé v historii švýcarské přímé demokracie.
Kritika covidové zákona směřuje proti rozšíření pravomocí Vlády a zejména proti certifikátu Covid-19.
Stejně jako minule měla kampaň za referendum tóny obecného protestu proti Vládní politice, kdy aktivisté tvrdili, že výkonný orgán převzal příliš mnoho moci a „promrhal více než 130 miliard franků z peněz daňových poplatníků“ (zhruba 3 bilióny korun – HDP Švýcarska je zhruba 17 bilionů korun, HDP ČR je zhruba 5 bilionů korun).
Odpůrci opatření tvrdí, že certifikát, který bude vyžadován pro mezinárodní cesty, pro vstup na hromadné akce a možná i pro další sociokulturní aktivity (od 13. září je povinný pro vstup do vnitřních prostor), diskriminuje neočkované lidi.
„Závislost účasti ve společnosti na tom, zda jste či nejste očkováni, je protiústavní, zavrženíhodná a neospravedlnitelná jakoukoli bezprostřední hrozbou“, říkají účastníci kampaně za referendum.
Zdroje: swissinfo.ch 18.4.2021, swissinfo.ch 13.6.2021, swissinfo.ch 8.7.2021 a swissinfo.ch 18.10.2021
STANOVISKO HNUTÍ ŠVÝCARSKÁ DEMOKRACIE:
Švýcaři mají pojistku proti tomu, aby stát jednal nepřiměřeně, jednal v rozporu s ústavou (Švýcarsko nemá ústavní soud) nebo jednal pod vlivem lobystů – lid může v referendu zrušit přijatý zákon. V roce 2014 tak Švýcaři například zrušili rozhodnutí parlamentu nakoupit předražené Gripeny.
Myslíte si, že by taková pojistka pomohla i nám stát se špičkovou prosperující zemí? My si myslíme, že ano a zavedení lidového veta je náš cíl.
2021 – Ve volbách nevyhrála pětikoalice, volební práh 5% zcela deformuje vůli lidu
Narozdíl od většiny zemí Evropy ve Švýcarsku neexistuje uzavírací klauzule – nesmyslný limit 5% hlasů potřebný pro vstup do Poslanecké sněmovny.
Tento limit má údajně bránit politické nestabilitě. Nelze však říci, že by naše země byla vyhlášená politickou stabilitou (ani ničím jiným). Švýcarsko však politickou stabilitou vyhlášeno je.
Pokud rozdělíme 100% odevzdaných hlasů na 200 mandátů poslanců, vyjde nám, že na zisk jednoho mandátu stačí 0,5% hlasů voličů.
Pokud do výpočtu vstoupí 5% limit, počet mandátů a to, kdo bude vládnou, se dramaticky mění. Pokud sečteme počet hlasů stran v rozmezí 0,5% – 5% zjistíme, že v letošních volbách bylo ignorováno celkem 969 169 hlasů (18% všech voličů, kteří přišli k volbám – více, než kolik činí počet voličů města Prahy). Největší strany naopak dostaly o 37 mandátů více, než jim náleží.
Z tohoto švýcarského i logického pohledu nemá a nemůže mít vládní koalice demokratickou legitimitu.
Pokud přihlédneme k faktu, že samotná naše ústava a její změny nebyly předloženy ke schválení lidu, což je nutnou podmínkou ve Švýcarsku, nemá celé naše státní zřízení demokratickou legitimitu.
Stejně tak nemají z pohledu Švýcarů demokratickou legitimitu naše mezinárodní smlouvy. Ve Švýcarsku musí být mezinárodní smlouvy předloženy ke schválení lidu. Jediné naše referendum o mezinárodních otázkách (členství v EU) zmanipulovala naše vláda kampaní za 200 mil. korun, ve které informovala občany pouze o výhodách členství, nevýhody byly zamlčeny. Takto zmanipulované referendum by ve Švýcarsku zrušil Nejvyšší federální soud. O členství v NATO pak rozhodli politici zcela bez diskuze s občany.
Samostatnou kapitolou je dále neexistence pravomoci občanů vetovat zákon. Švýcaři tuto pravomoc mají. Věděli jste, že v roce 2014 zrušili záměr parlamentu nakoupit předražené Gripeny?
Zdroje: volby.cz 14.10.2021 a zakonyprolidi.cz 14.10.2021
STANOVISKO HNUTÍ ŠVÝCARSKÁ DEMOKRACIE
Naše země ve srovnání se Švýcarskem trpí zásadním demokratickým deficitem. Tento demokratický deficit považujeme za základ politických a hospodářských problémů naší země. Zde leží základ systémové korupce. Před tím, než je možno začít dělat politiku, musí být nastaven spravedlivý demokratický řád země.
Myslíte si, že by zavedení výše uvedených demokratických principů pomohlo i naší zemi k hospodářskému růstu, politické stabilitě a omezení systémové korupce? My si myslíme, že ano a jejich zavedení je náš cíl.
2021 – Zhodnocení výsledku sněmovních voleb
Vážení členové, příznivci a voliči, moc rádi bychom Vám tímto poděkovali za náš společný výsledek ve volbách. Do mediálního prostoru jsme vstoupili zveřejněním kandidátek na začátku srpna. Po dvou měsících v médiích a zhruba jednomu milionu korun na kampaň lze označit výsledek 0,31% za velmi dobrý. Nezapomeňme, že jiné strany disponovaly 50x větším rozpočtem a 100x delší dobou mediální existence.
V naší kampani zazněly důležité informace, které od nikoho jiného nezazněly, počínaje rozdělením moci ve státě mezi občanem a politikem. Zákon číslo jedna, kterým je vše dáno – ústavu – ve Švýcarsku schvaluje a mění pouze lid. Politici pak na základě pravidel daných ústavou spravují zemi. Pokud se jim něco nepovede, mají švýcarští občané opravný prostředek – mohou v referendu zrušit rozhodnutí parlamentu. V roce 2014 například zrušili záměr nákupu předražených Grippenů. U nás si ústavu politici napsali a schválili sami. Opravný prostředek pro občana neexistuje. Politici si sami píší a schvalují pravidla. To je základ politických a hospodářských problémů naší země.
Ve volbách jsme předložili občanům dokument nesrovnatelný s ničím jiným, co bylo předloženo – ústavu Švýcarské konfederace. Předložili jsme v češtině občanům všechny ústavní zákony špičkově fungující země. Ne beletrii s povídáním o vůdci strany a mlhavými vizemi, předložili jsme fungující principy, které se od našich velmi liší nebo zcela chybí – subsidiarita, federalismus, neutralita.
Stav demokracie v naší zemi zůstává žalostný. Volby jsou jen jedním důkazů. Pokud bychom měli rozdělit 100% odevzdaných hlasů na 200 mandátů, logicky stačí na zisk jednoho mandátu a vstup do sněmovny 0,5% hlasů. Naši politici však nastavili desetinásobně vyšší hranici pro vstup – 5%. Tento limit má údajně zajisťovat politickou stabilitu. Nelze říci, že by naše země byla vyhlášena politickou stabilitou. Ve Švýcarsku tento limit neexistuje a Švýcarsko politickou stabilitou vyhlášeno je. Díky tomuto nesmyslnému limitu bylo v letošních volbách ignorováno 18% zúčastněných voličů, celkem rekordních 970 000 hlasů – více, než kolik činí počet voličů hlavního města Prahy.
Na politické scéně se nic zásadně nezměnilo, došlo pouze k pravidelnému vystřídání levice a pravice. Zásadní systémové změny nikdo nenabízí. Systém se tedy nezmění. Z toho důvodu nelze očekávat ani viditelné změny ve fungování hospodářství. Zhruba za dvě volební období dojde opět ke znechucení voličů a přepólování politického spektra – hra daná ústavou bude pokračovat v nezměněné podobě. Ačkoli je efektivní justice nezbytnou součástí dobře fungujícího hospodářství, je reforma justice v nedohlednu. Přímou volbu soudců a veřejnou diskuzi o fungování naší justice bude i nadále nahrazovat jalová diskuze o demokracii a volbách v USA, Rusku či ve Francii.
Nedemokratické vláčení naší země po světových stranách pokračuje. Po čtyřiceti letech nedemokratického směřování na Východ pokračuje 30 let nedemokratického směřování na Západ. Základním švýcarským principem je, že o mezinárodních smlouvách nerozhodují politici, ale občané. Těm jsou v referendu předložena pro a proti k dané mezinárodní smlouvě. Na základě těch občané rozhodnou. U nás jediné referendum ke světové orientaci (členství v EU) zmanipulovala naše vláda tím, že dala 200 mil. korun na kampaň, která informovala občany pouze o výhodách členství. Nevýhody byly zamlčeny. Ve Švýcarsku by takto neobjektivní referendum zrušil Nejvyšší federální soud. O členství v NATO se s českými občany nikdo ani nabavil a to samé lze očekávat o přijetí EURA. O nás bez nás, to je demokracie na český způsob.
Neutralita a nezávislost zůstávají i nadále ignorovány. Zbytečná ztráta peněz a poškozování dobrého jména naší země účastí na pochybných vojenských misích – Srbsko, Libye, Afganistán – bude i nadále pokračovat. Mise v Afganistánu nás stála 17 mld. korun a vítězem se stal Talibán, který se díky vybavení afgánské armády v hodnotě 80 mld. dolarů stal silnějším, než kdy před tím. Stejně tak pokračuje poškozování potravinové soběstačnosti naší země díky našemu členství v EU. Švýcaři neztrácejí peníze na pochybných zahraničních misích stejně jako si nenechávají ničit svou potravinovou soběstačnost. Vztahy s EU si uspořádali sobě na míru s důrazem na ochranu zemědělského sektoru. Na některé druhy masa, zeleniny a mléčných výrobků uvalili dovozní cla vyšší než 100%. Povinnost chránit neutralitu a nezávislost země je švýcarským politikům nařízena ústavou.
Devastace měny a směřování k celkové ztrátě kontroly měnové politiky. V roce 1993 byl nejmenší mincí 10 haléř, v roce 2008 pak Česká národní banka haléře zcela zrušila a nejmenší mincí se stala koruna. To zhruba odpovídá znehodnocení měny na jednu desetinu za 15 let. Švýcaři mají jednotnou měnu od roku 1850 a dodnes si své rappeny (haléře) nezrušili. Důkazy o dramatickém znehodnocování měny budou nakonec zničeny přijetím EURA. Naši předkové umírali ve dvou světových válkách za to, abychom byli svobodnou zemí, která si vládne sama. Ne proto, abychom byli zemí, kterou řídí cizinci. Ať už z Bruselu (EU) nebo z Frankfurtu nad Mohanem (Evropská centrální banka).
Máme daleko ke stabilnímu a prosperujícímu státu jakým je Švýcarsko, protože nedodržujeme základní logická pravidla, na kterých je švýcarský stát vybudován. Většina občanů bohužel dosud neví, jaká pravidla to jsou. Naším cílem je občany informovat a nabídnout jim řešení. Náš program je program na příštích 100 let. Logické chyby v organizaci a řízení státu, stejně jako jeho demokratický deficit, dříve či později povedou k nutnosti zásadních změn. Lepší systém uspořádání a řízení státu je již naštěstí na stole.
Nyní pokračujeme k dalším, komunálním a senátním volbám. I zde budeme potřebovat Vaši podporu. Ať už přímou jako kandidáti hnutí, nebo nepřímou jako podporovatelé hnutí. Těšíme se na další spolupráci. Jak říká národní motto Švýcarska: „Jeden za všechny, všichni za jednoho.“
S pozdravem
Ing. Tomáš Raždík – předseda hnutí pro rok 2021
Ing. Mgr. Pynelopi Cimprichová – 1. místopředsedkyně hnutí
Ing. Luděk Šarman – 2. místopředseda hnutí
Kladivo na politiky (P. Havlíček)
Od mládí jsem vnímal svoji zem jako domov, který mě moji rodiče učili milovat i přes to, že jsem vyrůstal v rodině, pro kterou byl minulý režim značně nepřátelský. Rodina mi vštěpovala lásku a úctu k našim předkům, k českému národu a k jeho tradicím. Pozitivně jsem v dětství vnímal konání tradičních kulturních a sportovních aktivit místních spolků a od útlého mládí jsem cítil hrdost, když naši sportovci vítězili a já viděl stoupat naši vlajku a hrát hymnu opěvující naši zemi zaslíbenou. Učili mne, co je naše vlast a čím náš národ v těžkých dobách, kdy Čechům vládli cizí panovníci, a čeština byla potlačována, musel projít. Vždy jsem visel na rtech svých rodičů, prarodičů a učitelů, když vyprávěli o vlastencích, kteří pro svoji vlast ve válkách umírali, neboť cítili odpovědnost za svůj domov, kterým nám Čechy od nepaměti jsou. Pevně mi v srdci utkvěl osud naší inteligence, která byla ze své země vyháněna, perzekuována a popravována. I přes všechna tato příkoří si Češi vždy dokázali vybojovat zpět ztracenou svobodu.
Dnes je ale vše jinak. Vše, co ve mně vzbuzovalo vlasteneckou hrdost, národovectví a patriotismus, je pošlapáváno tzv. „elitami“, které nám diktují, co smíme a co je správné. Opět, jako již mnohokrát v minulosti, přichází plíživá diktatura od samozvaných cizáků, kterým nezáleží na legitimní demokratické vůli národa, ale jen na zájmech bezohledných nadnárodních korporací, které za pomoci zkorumpovaných politicko-byrokratických úředníků nasazují okovy demokracii a svobodě. Nařizují nám, abychom své těžko vydobyté bohatství odevzdali lidem, kteří hospodaří špatně. Opětovně otevíráme náruč těm, kteří náš národ chtěli v minulosti porobit. Setkávám se tváří v tvář s bezohledností zkorumpovaných politiků toužících po moci a bohatství, bez ohledu na to, že jsou bez výjimky placeni penězi, které sami nevydělali. Jsme svědky toho, jak se justice a zákony odcizily lidem a staly se nástrojem politicko-gangsterského zla, který přetváří náš stát k obrazu svému, tak, aby sloužil jim, nikoli národu.
A protože se nemohu smířit s tímto ryze negativním a stále se prohlubujícím vývojem naší země, napsal jsem tuto knihu, která má ve vší nahotě ukázat skutečný obraz všeho, co politický establishment v naší zemi napáchal.
Petr Havlíček
Princip, kterým nám politici ukradli stát
Švýcaři se v politice řídí mnoha velmi logickými principy, které u nás zůstávají zcela nepochopeny nebo možná i záměrně ignorovány.
Tím prvním a zcela nejdůležitějším je rozdělení moci ve státě.
Ústava je zákonem číslo jedna. Ústavou je definován stát, ústavou jsou dána práva občanů, ústavou je limitována moc politiků.
Ve Švýcarsku ústavu schvaluje lid v referendu. Politici se pak řídí pravidly danými ústavou. Pokud lid nabude dojmu, že politici jednají protiústavně nebo prostě hloupě, může lid v referendu zrušit rozhodnutí parlamentu.
Pokud to vyžaduje situace, může lid v referendu také navrhnout a schválit změnu ústavy.
U nás si politici ústavu napsali a schválili sami. Lid nestanovuje pravidla, kterými se politici musejí řídit. Stanovují si je sami politici. Lid nemá šanci protiústavní nebo hloupá rozhodnutí zrušit.
Pokud to vyžaduje situace, je pouze na politicích, zda změní pravidla daná ústavou.
STANOVISKO HNUTÍ ŠVÝCARSKÁ DEMOKRACIE
Zatímco Švýcaři drží stát od počátku pevně v rukou, my jsme ho nikdy v rukou nedrželi. Proto ve Švýcarsku politici stát spravují ku prospěchu lidu, zatímco u nás si politici dělají co chtějí, často na úkor obřích ztrát pro lid.
Demokratické volby dávají občanům možnost měnit politiky, nikoli pravidla, kterými se politici řídí. Slovy amerického spisovatele Herberta Marcuseho: „Svobodná volba otrokářů nezruší ani otrokáře ani otroky.“
Zde leží základ všech politických problémů v naší zemi. Toto je první a největší problém, který je potřeba napravit. Toto nastavení změnit je náš hlavní cíl.
Z chudobince nejúspěšnější zemí – čtyři pilíře švýcarského státu
Švýcarsko se od většiny států světa odlišuje svým zvláštním uspořádáním a politickým směřováním. Díky nim dosahuje výjimečných výsledků prakticky ve všech oblastech. Jak tyto principy úspěchu definují samotní Švýcaři? Podívejme se do programu největší švýcarské politické strany:
„Švýcarsko, jako malá na zdroje chudá země, se z kdysi evropského chudobince stalo jednou z nejúspěšnějších a nejvíce prosperujících zemí světa. Za to v podstatě vděčí své zvláštní formě státu stojící na nezávislosti, přímé demokracii, neutralitě a federalismu. Ty spojeny dohromady dělají ze Švýcarska jedinečný typ státu. Jsou zárukou svobody a blahobytu. Pouze díky těmto pilířům bylo Švýcarsko schopno dosáhnout a udržet si pozici světového ekonomického lídra. Pouze díky těmto pilířům jsou svoboda a blahobyt zachovávány. Pouze díky těmto pilířům lze realizovat to, co chtějí občané – nikoli politici a státní úředníci.“
Zdroj: svp.ch 2015
STANOVISKO HNUTÍ ŠVÝCARSKÁ DEMOKRACIE
Naše země nestojí ani na jednom z uvedených pilířů. Lze říct, že se jim přímo vyhýbá.
Předávání stále většího podílu moci nad naší zemí do rukou cizinců v EU, odmítání jakékoli formy referenda, zaplétání se do mezinárodních mocenských her a pragocentricky uspořádaný stát. Takto lze definovat čtyři pilíře našeho státu.
Myslíte si, že je potřeba začít budovat náš stát na švýcarských principech? Že i nám přinesou prosperitu a stabilitu? My si myslíme, že ano, a prosazovat tyto principy je náš cíl.
