26. prosince 1999 se přes Švýcarsko přehnal cyklón Lothar. Vítr vál rychlostí okolo 160 km/h. Na vrcholu hory Säntis (2502 m m.n.), která leží poblíže hranic s Rakouskem, byla naměřena rychlost 229,7 km/h.
Cyklón vyvrátil nebo zlomil zhruba 10 mil. stromů, přibližně 2% všech stromů ve Švýcarsku.
Lothar byl tzv. zimní bouří – větrnou bouří způsobenou nízkým tlakem vzduchu nad Atlantikem a vysokými teplotními rozdíly vzduchu v oblastech rovníku a severního pólu.
„Stromy vylétaly i s kořeny jako šípy 80 metrů do vzduchu a pak padaly na zem. Nikdy předtím jsem nic takového neviděl,“ uvedl lesník Jakob Zaugg pro Swissinfo.
Lothar představuje jakýsi bod obratu v lesnické politice. Přestože Federální úřad pro životní prostředí apeloval na pěstování smíšenějších lesů ještě před Lotharem, většina vlastníků pěstovala téměř výlučně smrky.
Důvodem byly peníze. Smrky rychle rostou a produkují velké množství kvalitního dřeva. Lothar však způsobil, že vlastníci přešli ze dne na den na vládní politiku smíšených lesů.
Až do prvního federálního zákona o lesích z roku 1876 byly švýcarské lesy víceméně vypleněny, protože dřevo bylo zdrojem příjmů.
Švýcarské lesnické zákony jsou staré více než 125 let a posloužily jako vzor pro lesnickou politiku jiných zemí (např. Japonsko). Díky přísným předpisům upravujícím opětovné zalesňování a ochranu lesů je nyní zalesněno 30% Švýcarska.
Pozitivní stránka vichřice
Místa zdevastovaná v roce 1999 vichřicí nyní pokrývají mladé stromy vysoké 10 až 15 metrů. Většinou se jedná o průkopnické druhy jako je vrba, bříza a jasan, dále pak následují druhy, které dominovaly před bouří – vysvětlil švýcarský Federální institut pro výzkum lesů, sněhu a krajiny (WSL).
Na centrální náhorní plošině a v podhůří Alp se rozrostly zejména buky, smrky pak dominují ve vyšších nadmořských výškách. Lesy jsou druhově bohatší než kdy dříve.
„Opět zde rostou klimaticky odolné lesy, kde jsou přítomny i další druhy stromů jako je dub, třešeň a javor norský. Tyto druhy zvládají sucho lépe než buky a smrky,“ uvedl lesnický vědec Peter Brang z WSL.
Dodal, že je ohromující, že katastrofy mohou mít také dlouhodobý stabilizační účinek.
Zdroj: swissinfo.ch 28.4.2003, swissinfo.ch 24.12.2009 a swissinfo.ch 26.12.2019
STANOVISKO ŠVÝCARSKÉ DEMOKRACIE
Katastrofy mohou mít také dlouhodobý stabilizační účinek. Naše moderní politická scéna od roku 1993 je menší katastrofou. Od divoké privatizace, tunelování bank, přes prodej zlatého pokladu za rekordně nízkou cenu, po nevymahatelnost práva a neustále rostoucí státní dluh.
Myslíte si, že bychom se měli zachovat jako Švýcaři v případě lesů? Poučit se z chyb a začít dělat věci jinak? My si myslíme, že ano, a to je i náš cíl. Bohužel naše politická katastrofa možná ještě není dost velká…