
Ačkoli je to ve Spojených státech a Velké Británii běžné, ve Švýcarsku nenajdete žádné žebříčky hodnocení státních škol. Jak ukazuje poslední zamítnutí v parlamentu, vůči hodnocení existuje odpor.
Cizinec přijíždějící do Švýcarska, který hledá hodnocení úrovně státních škol, bude zklamán. Prostě neexistují. Ve Švýcarsku neexistuje tradice hodnocení škol a odpor učitelů – a některých poslanců – je silný.
Parlamentní diskusi o hodnocení škol podnítil návrh poslankyně Andrey Gmürové, která je bývalou učitelkou angličtiny a francouzštiny na střední škole. Ta žádá zveřejnění již existujících údajů o tom, jak se žákům středních škol daří na univerzitách a kolik jich předčasně končí univerzitní studium.
Tyto informace, které ve skutečnosti nepředstavují hodnocení, jsou vypracovávány Federálním statistickým úřadem a jsou k dispozici kantonům, nikoli však veřejnosti. “Myslím, že je důležité, aby měl přístup k těmto informacím každý,” uvedla poslankyně Gmürová ze středopravé Křesťanskodemokratické lidové strany pro swissinfo.ch. Vysvětlila, že univerzity již vědí, které školy produkují nejvíce připravené žáky.
Odmítnutí zavedení hodnocení
Senát však překvapivě návrh zamítl v poměru 30 na 10 hlasů, ačkoli Poslanecká sněmovna návrh schválila. “Nechceme tabulkovou kulturu jako v USA,” uvedl Ruedi Noser, předseda senátního výboru pro vědu, vzdělávání a kulturu, který se návrhem zabýval podrobněji.
Jak jsou žáci rozdělováni do škol?
Žáci základních škol ve Švýcarsku jsou do škol přidělováni místními školskými úřady, nejčastěji do nejbližší školy. Po ukončení základní povinné školní docházky (v 15/16 letech) se většina žáků rozhoduje pro učňovskou přípravu, která má ve Švýcarsku dobrou pověst. Pouze asi 20% jde na střední a akademické školy, které připravují žáky na univerzitu. Ty mají přísná vstupní kritéria a v některých kantonech zkoušky. Volba střední školy s maturitou je často ovlivněna její specializací: matematikou a přírodními vědami nebo například jazyky.
Při diskuzi v parlamentu zazněly argumenty, že na akademický úspěch žáků má vliv mnoho faktorů, například rodinné zázemí. Stejně tak se různí i důvody, proč někteří studenti univerzitní studium končí předčasně. Někteří se například dají přednost zaměstnání.
Gmürová zdůraznila, že nikdy nepožadovala žádné hodnocení, pouze způsob „dosažení určité míry kontroly kvality“. Poukázala i na to, že Švýcarsko se účastní různých srovnávacích žebříčků, například mezinárodní srovnávacích testů pro univerzity a PISA testů OECD prováděných u patnáctiletých žáků po celém světě.
V květnu 2019 dokonce proběhla švýcarská obdoba PISA testů. Ty srovnávaly znalosti žáků kantonálních základních škol v oblasti matematiky a německého jazyka. Výsledek vykázal nestejnoměrné znalosti zejména v matematice ačkoli švýcarští „náctiletí“ jsou v matematice nejlepší v Evropě. Ale okolo toho nebyl tak velký rozruch, řekla Gmürová. Všichni diskutovali hlavně o tom, jak to zlepšit. Stejný postup by se dal použít i v případě středních škol.
Sdružení učitelů, s nimiž konzultoval tuto otázku i senátní výbor, zůstávají pevně proti hodnocení škol. „Myslím, že se každý bojí, že jejich škola nedosáhne výsledků, ve které doufají, takže je lepší být proti, než prostě jen zveřejnit statistiky,“ řekla Gmürová.
Žádná tradice v hodnocení
K otázce, proč ve Švýcarsku neexistují žebříčky, uvedl člen sdružení učitelů Lucius Hartmann v písemných komentářích, že „hodnotící kultura ve Švýcarsku (zatím) nemá tak velký význam jako v zahraničí (což platí i pro oblasti mimo školství)“.
Gmürová souhlasila s tím, že švýcarský vzdělávací systém je vynikající. Dodala, že státní školy v USA jsou nesrovnatelné se školami ve Švýcarsku a člověk nemusí své děti posílat do soukromé školy, aby uspěly v životě.
„Obecně platí, že ve Švýcarsku je každá škola velmi dobrá a pokud existují rozdíly, jsou malé a lze je srovnat. A co není úplně dokonalé, lze vylepšit.“dodala.
(pozn. překl.: Státní Vysoká škola technická v Curychu se dle hodnocení univerzit společností Quacquarelli Symonds (QS) dostala před anglickou Cambridge a stala se 6. nejlepší univerzitou na světě. Karlova univerzita se umístila na 260. místě.)

Hodnocení škol v zahraničí
V některých zemích rodiče sledují tabulky srovnání škol, aby vybrali školu pro své děti. V Anglii byly sestaveny státní srovnávací tabulky (zahrnující i soukromé školy; Severní Irsko, Wales a Skotsko mají samostatné tabulky). Austrálie má také vládní žebříčky v rámci NAPLAN. V USA mohou rodiče konzultovat soukromé zdroje jako je U.S. News & World (střední školy) nebo vysokoškolský srovnávací web Niche. K jiným zdrojům pro srovnávání škol patří na Greatschools.org.
Hodnocení není bez kritiky
Ve Velké Británii, USA a Austrálii je známo, že rodiče kupují domy ve spádových oblastech dobrých škol, což pak vede k nerovnosti se školami jinde.
Zdroj: swissinfo.ch 10.7.2019