První majetkové daně začaly být zaváděny ve feudálních dobách a byly vybírány především za půdu. Majetkovou daň proto platili většinou zemědělci. V moderní době se majetková daň vybírá také z aktiv jako jsou budovy, automobily či lodě. Daň se platí opakovaně z majetku ve vlastnictví fyzických nebo právnických osob.
Vysoké majetkové daně vybírané dnes nejen z pozemků, ale také z budov a konstrukcí mohou odrazovat od investic. Devatenáct z 27 zkoumaných zemí však umožňuje podnikům odečítat daň z nemovitostí nebo pozemků od příjmu právnických osob, což zmírňuje daňové zatížení a vybízí podniky k investování.
| Země | Daň vyjádřená v procentu z ceny nemovitosti | Druh daně | Daň je odečitatelná z příjmu právnických osob |
| Lucembursko (LU) | 0.05% | z nemovitosti | ano |
| Švýcarsko (CH) | 0.08% | z nemovitosti | ano |
| Česká republika (CZ) | 0.09% | z nemovitosti | ano |
| Rakousko (AT) | 0.09% | z nemovitosti | ne |
| Estonsko (EE) | 0.13% | pozemková | ne |
| Turecko (TR) | 0.13% | z nemovitosti | ano |
| Litva (LT) | 0.20% | z nemovitosti | ano |
| Německo (DE) | 0.20% | z nemovitosti | ano |
| Slovensko (SK) | 0.22% | z nemovitosti | ano |
| Norsko (NO) | 0.23% | z nemovitosti | ano |
| Slovinsko (SI) | 0.26% | z nemovitosti | ne |
| Maďarsko (HU) | 0.29% | z nemovitosti | ne |
| Švédsko (SE) | 0.35% | z nemovitosti | ano |
| Finsko (FI) | 0.36% | z nemovitosti | ano |
| Irsko (IE) | 0.37% | z nemovitosti | ano |
| Lotyšsko (LV) | 0.41% | z nemovitosti | ano |
| Portugalsko (PT) | 0.43% | z nemovitosti | ano |
| Španělsko (ES) | 0.52% | z nemovitosti | ne |
| Nizozemsko (NL) | 0.53% | z nemovitosti | ano |
| Belgie (BE) | 0.55% | z nemovitosti (a) | ano |
| Itálie (IT) | 0.58% | z nemovitosti | ne |
| Dánsko (DK) | 0.71% | z nemovitosti | ano |
| Polsko (PL) | 0.91% | z nemovitosti | ano |
| Island (IS) | 1.02% | z nemovitosti | ne |
| Řecko (GR) | 1.09% | z nemovitosti | ne |
| Francie (FR) | 1.25% | z nemovitosti | ano |
| Británie (GB) | 1.93% | z nemovitosti | ano |
Zdroj: Výpočty pro studii „Majetková daň jako podíl z ceny nemovitosti“ vycházejí z údajů OECD z roku 2018, „Globální statistika výnosů: 4100 daní z nemovitého majetku,“ naposledy aktualizovaná v červenci 2020, https://stats.oecd.org /Index.aspx?DataSetCode=RS_GBL; z údajů Mezinárodního měnového fondu, „Investiční a kapitálová datová sada: soukromý kapitál (v aktuálních cenách),“ https://www.imf.org/external/np/fad/publicinvestment/#5. Typ daně z nemovitosti a to, zda je odpočitatelná dostupné v PwC, „Worldwide Tax Summaries,“ https://taxsummaries.pwc.com/ (údaje za rok 2020).
Nejnižší majetkovou daň jako podíl z ceny nemovitosti má Lucembursko, a to 0,05 %. Druhou nejnižší má Švýcarsko, a to 0,08 %. Na třetím místě následuje Česká republika a Rakousko s 0,09 %. Nejvyšší daně z majetku jako podíl z ceny nemovitosti se vyskytují ve Velké Británii (1,93 %), Francii (1,25 %) a v Řecku (1,09 %).
Estonsko je jedinou zemí v této studii, která zdaňuje pouze pozemky, což znamená, že její daň z nemovitostí je nejúčinnější.
Zdroj: taxfoundation.org 6.8.2020
STANOVISKO HNUTÍ ŠVÝCARSKÁ DEMOKRACIE
Ačkoli má Švýcarsko o setinu procenta nižší daň z nemovitosti, je pro úplnost nutno dodat, že se ve Švýcarsku platí například roční daň z motorových vozidel. To, z čeho se daň vypočítává, se dle kantonů liší.
| Daň se vypočítává z: | Platí v kantonu |
|---|---|
| objemu motoru | 12 kantonů: Aargau, Fribourg, Glarus, Graubünden, Luzern, Nidwalden, Obwalden, Schaffhausen, Solothurn, Thurgau, Valais, Zug |
| maximální přípustné váhy vozidla | 7 kantonů: Appenzell-Innerrhoden, Appenzell-Ausserrhoden, Bern, Bazilej-venkov, Jura, St. Gallen, Uri |
| výkonu motoru | 1 kanton: Ženeva |
| výkonu motoru a maximální přípustné váhy vozidla | 3 kantony: Schwyz, Ticino, Vaud |
| objemu motoru a maximální přípustné váhy vozidla | 1 kanton: Curych |
| z váhy prázdného vozidla a emisí CO2 | 1 kanton: Bazilej-město |
| z emisí CO2 | 1 kanton: Neuchâtel |
Například kanton Bern vypočítá daň z maximální přípustné hmotnosti vozu. Za prvních 1000 kg hmotnosti si účtuje 240 franků (6000 korun). Každých dalších 1 000 kg je pak zdaněno o 14 % méně než předchozí daňová sazba. Pro srovnání medián měsíční švýcarské mzdy je přes 6 500 franků (150 000 korun).
Je dobrou zprávou, že v některých ukazatelích se blížíme švýcarským standardům. Ať už je to výše daně z nemovitostí nebo např. poměr státního dluhu k HDP. Tyto standardy bychom neměli překračovat.
Dovolím si podotknout, že odstavce o dani z nemovitosti jsou poněkud zavádějící. Nevím, jak je hodnota 0.08% stanovena, snad jako nějaký celkový agregát – ale jako taková postrádá logický smysl. Dovolím si tedy upřesnit pár poznámkami:
1)
Daně se VELMI liší kanton od kantonu a Gemeinde (zhruba obec) od Gemeinde. Jakákoliv porovnání příjmových a majetkových daní s jinými zeměmi, udávaná jako hodnoty pro celé Švýcarsko, postrádají smysl. Procentná sazby se liší podle místa nahlášeného pobytu násobně (i o řád) a navíc nejmenší jsou Bundessteuer (státní daně), o mnoho vyšší jsou kantonální (“Kantonalsteuer”, jinde “Staatssteuer”) a nejvyšší jsou Gemeindesteuer (místní). Navíc v některých kantonech se některé daně nevybírají vůbec (sazba 0%).
2)
Jako majitel nemovitosti neplatím žádné přímé daně z nemovitosti, takže minimálně v některých kantonech v tomto smyslu daně z vlastnictví nemovitosti “an sich” neexistují.
3)
Jako v jedné z mála zemí Evropy, existuje ve Švýcarsku majetkové daňové přiznání. Tzn. každý, kdo zde každoročně podává daňové přiznání (zhruba řečeno Švýcaři a majitele Niederlassungsbewilligung) musí taktéž každoročně podrobně vyplňovat veškerý svůj majetek.
Majetková daň se pak určuje jako drobné promile z výše přesahující nějakou – relativně vysokou – hodnotu. V reálu tedy platí majetkovou daň (tedy tímto i daň z nemovitosti) jen malé procento místních, ale stát má neustále podrobný přehled o všem majetku svých obyvatel.
4)
Do daně z příjmu spadá rozdíl v ceně koupené a následně prodané nemovitosti, pokud je tento kladný. Tedy koupíte-li dům za 1.500.00 CHF a prodáte jej o dva roky později za 2.000.000 CHF, oněch rozdílových 500.000 CHF Vám bude zdaněno jako příjem, pokud do relativně krátké doby nekoupíte jinou nemovitost, na kterou tyto peníze použijete.
Toto však není daň z nemovitosti, ale z (kapitálového) příjmu.
5)
Platí zde právní fixe pronájmu nemovitosti určené k vlastnímu bydlení, což znamená, že my všichni, kdo zde vlastníme jednu nemovitost, ve které bydlíme (i když je zatížena většinovou hypotékou), přidáváme ke svému zdaněnému příjmu finktivní, kantonem stanovenou měsíční částku – určovanou dle polohy, ceny nemovitosti atd. – kterou bychom získali, kdybychom onu nemovitost pronajímali.
Jinak řečeno – Kanton odhadne, že bych svůj dům pronajal za 2500 CHF měsíčně – kdybych se odstěhoval – a z těchto 2500 CHF platím každý měsíc daň, i když ve skutečnosti svůj dům nepronajímám, ale bydlím v něm sám. Je to jakýsi “trest” za vlastnictví nemovitosti a další z mnoha místních nedokonalostí a negativ. Snaha o zrušení této daně z fiktivního příjmu zatím neprošla.
Jedná se však o daň z příjmu, nikoliv daň z majetku.
6)
K dani z automobilu jen dodávám, že v těch kantonech, kde jsem kdy měl přihlášený automobil já, jsem vždy platil roční daň podstatně vyšší, než zde zmiňovaných 240 CHF. Typicky 600 – 1000 CHF/rok. Za auto střední nebo nižší střední třídy (místní výrazný podprůměr).
S pozdravem Honza CH
Při hledání výsledků hlasování v kantonu Bern o zvýšení daně ze silničních vozidel (kantonální referendum, 13. února 2022, pro 47%)
https://www.watson.ch/abstimmungen%202022/bern/183385188-kantonale-abstimmung-bern-2022-alle-resultate-zur-motorfahrzeugsteuer
jsem se v informačním pdf (níže link ke stažení) dozvěděl, že zdanění osobních automobilů se v jednotlivých kantonech velmi liší, průměr tří nejprodávanějších modelů v 10 kategoriích se pohybuje od necelých 300 franků v kantonu Wallis po víc jak 1300 CHF v kantonu Genf, kantonální průměr činí 500 franků ročně. K tomu je však třeba ještě připočítat zákonné pojištění vozidla.
https://www.sta.be.ch/content/dam/sta/dokumente/de/themen/wahlen-und-abstimmungen/abstimmungen/abstimmungen-2022/botschaft-zur-abstimmung-20220213.pdf#:~:text=durchschnittlichen%20Steuerbetrag%20von%20etwas%20weniger%20als%20400%20Franken,pro%20Fahrzeug%20betr%C3%A4gt.%20Quelle%3A%20asa%2C%20Vereinigung%20der%20Strassenverkehrs%C3%A4mter.
Daň z nemovitosti je filosofická otázka. Musíme si položit otáztka, proč se vlastně vybírá, zda to má nějaký hlubší smysl, a nebo je jen snaha o to, aby se platilo co nejvíce různých daní.
Systémově je špatně, když je spoustu různých druhů daní, což může být chaos, ve kterém se nikdo nevyzná, stejně tak milion různých daňových vyjímek. Daňový systém by měl být co nejjednodušší, tedy co nejméně druhů daní a co nejméně daňových vyjímek. Obecně o všech zákonech platí, že by měli být jednoduché, stručné a jasné.
Na druhé straně pokud by měla daň z nemovitosti nějaký dobrý důvod a hlubší význam….
Pokud spekulanti drží prázdné domy a byty, tak právě vysoká daň z nemovitostí může donutit spekulanty nemovitost prodat, nebo ji vůbec ani nekupovat a tímto způsobem nespekulovat. Což by mohlo částečně řešit problém s bydlením, s nedostatkem bytů a domů.
Pokud byt stojí 3 miliony korun a daň je 1% je to 30 000 korun. To by mohlo odradit spekulanty, kteří si koupí byt nebo dům a nechají jej ladem, nikomu nepronajmou a jen čekají, že naroste tržní ceny a později to střelí za výrazně vyšší cenu. Takováto daň by to spekulování mohla narušit. Pak by daň z nemovitostí dávala svůj smysl.
Avšak pokud je daň z nemovitostí 0.09%, tak v tom případě by se ta daň měla rovnou zrušit, aby se zjednodušil daňový systém naší země.
Pokud je smyslem daně motivovat a demotivovat, tak by ta daň měla být pořádná.
Pokud je smyslem daně jen vybírat peníze, tak by se daň měla zcela zrušit.
K tomu bych dotal, že lidé spekulativně nakupují nemovitostí především proto, že je vysoká inflace, která žene ceny všeho prudce nahoru. Kdyby centrální banka cílovala inflace 0%, tak by nebylo třeba tohle vůbec řešit. Také by tu byli spekulanti, ale bylo by jich daleko méně.