Švýcaři spustili svůj „brexit“. Vláda reagovala na tlak veřejnosti a po sedmi letech ukončila jednání s EU

Před téměř půlrokem opustilo Spojené království definitivně Evropskou unii. Nyní hrozí, že v samém srdci starého kontinentu vznikne další „bílé místo“ s minimálními vazbami na sedmadvacítku: švýcarská Vláda minulý týden po sedmi letech ukončila rozhovory s Bruselem o budoucích vztazích s Evropskou unií.

Téměř devítimilionové Švýcarsko není členem EU. Na rozdíl od Norska, Islandu a Lichtenštejnska není Švýcarsko součástí ani Evropského hospodářského prostoru (EHP). Přesto ale Švýcarsko na Unii napojeno je, a to několika desítkami bilaterálních (dvoustranných) smluv.

Ty řeší např. obchod se zemědělskými komoditami, pozemní či leteckou dopravu, propojení energetických soustav, volný pohyb osob (Švýcarsko je součástí schengenského prostoru) či vědeckou spolupráci.


Naléhání Bruselu

Brusel ovšem naléhal, aby byly dosavadní dílčí smlouvy zahrnuty do jediné rámcové dohody. Její podstatná část už byla vyjednaná. Avšak u některých otázek byla shoda v nedohlednu, protože ani jedna ze stran nechtěla ustoupit.

„Švýcarská Vláda došla k závěru, že rozhovory s Evropskou unií nevedou ve třech oblastech ke shodě. Proto se rozhodla rozhovory ukončit,“ prohlásil předseda švýcarské Vlády Guy Parmelin.


Obavy Švýcarů – mzdy, EU normy a EU soud

Zmíněné tři oblasti se týkaly:

– ochrany stávající výše mezd ve Švýcarsku (medián švýcarské měsíční mzdy je 6 500 franků, tj. zhruba 160 000 korun)
– podmínek pro poskytování státních podpor
– práv občanů EU nárokovat si dávky ze švýcarského sociálního systému

Poslední dva body hrály kdysi roli i při jednáních o odchodu Británie z EU. Bern proto vyčkával, jak rozhovory s Brity dopadnou, a chtěl případně některé z jejich závěrů převzít.

Nová rámcová dohoda měla mimo jiné zavést automatické přizpůsobování švýcarských norem těm evropským.

Stejně tak předpokládala, že případné budoucí spory mezi oběma stranami budou řešeny arbitrážně, ovšem se zahrnutím Soudního dvora EU.

Právě to byl bod, kvůli němuž kompromis dlouhodobě odmítala nejsilnější strana ve Švýcarsku, konzervativní Švýcarská lidová strana (SVP). Její představitelé proti dohodě brojili se slovy, že prý jde o „podmaňovací smlouvu“ představující nepřípustný zásah do suverenity země.

Nakonec ale byli proti rámcové dohodě i sociální demokraté a odbory – kvůli obavám z přílivu levné pracovní síly a vyššímu tlaku na švýcarský sociální systém. Podle statistických údajů žije ve Švýcarsku 1,4 milionu občanů EU, skoro půlmilionu Švýcarů pak naopak pobývá v EU.


Švýcaři mohli smlouvu odmítnou v referendu

Švýcarská Vláda proto čelila rostoucímu tlaku, aby návrhy Bruselu odmítla. Navíc musela počítat s tím, že i kdyby na ně nakonec přistoupila, pravděpodobně by dohodu odmítli občané v referendu.


Dále bez aktualizace smluv

Současné bilaterální smlouvy Švýcarska s EU budou platit dále, avšak zřejmě již nebudou obnovovány. Časem proto může EU označit některá odvětví ve vztahu ke Švýcarsku za nedostatečně smluvně zajištěná. To by se mohlo týkat např. finančních služeb.

Dalším komplikacím mohou být vystaveny i firmy působící na vnitřním trhu EU, kam dosud směřuje až polovina veškerého švýcarského vývozu. Firmy by mohly mít časem povinnost plnit nové technické nebo hygienické předpisy, s nimiž dosavadní dvoustranné smlouvy nepočítají.

Zdroj: lidovky.cz 31.5.2021



STANOVISKO HNUTÍ ŠVÝCARSKÁ DEMOKRACIE

Švýcaři odmítli účast na projektu centrálně plánované Evropy již v roce 1992 odmítnutím členství v Evropském hospodářském prostoru. V dalších referendech v letech 1997 a 2001 pak odmítli zahájení jednání o členství v EU. Doplatili na to?

Dle organizace Heritage Foundation je Švýcarsko nejsvobodnější ekonomikou Evropy. Dle společnosti GFK se po Lichtenštejnech Švýcaři těší druhé nejvyšší kupní síle obyvatelstva v Evropě. V jiných žebříčcích vítězí Švýcarsko obecně jako nejlepší země k životu na světě.

Naše země naopak ani po třiceti letech od revoluce a všechny údajné přínosy členství v EU nedohnala hospodářsky ani naše nejbližší západní sousedy. Myslíte si, že by nám k růstu a stabilitě pomohla celková změna politického přístupu a systému po vzoru Švýcarska? My si myslíme, že ano, a to je i náš cíl.