Švýcaři vyvolali referendum s cílem udržet na uzdě vládní politiku týkající se Covid-19

Pravomoc švýcarské vlády omezovat veřejný život kvůli pandemii jde v červnu do celostátního referenda. Občané vyvolali referendum proti takzvanému „covidovému zákonu“, který začal platit loni v září.

Kampaň je poháněna obavami ze současné prominentní role národní exekutivy ve federálním a přímém demokratickém systému země. Dále pak skepticismem ohledně vládní politiky očkování.

Švýcarsko je první zemí na světě, která svým občanům poskytne hlavní slovo nad právním základem pro řešení covidové krize. Referendum týkající se covidového zákona spolu se čtyřmi dalšími otázkami je naplánováno na 13. června.


O co jde?

Loni v září schválil parlament zákon zahrnující širokou škálu opatření zaměřených na boj proti šíření pandemie Covid-19.

Zákon, který se původně sestával ze 14 samostatných článků, měl za cíl postavit pevný právní základ pro 18 rozhodnutí přijatých Vládou od poloviny března 2020 do přibližně poloviny června téhož roku – rozhodnutí přijatá bez běžného zapojení parlamentu.

Zákon byl od té doby několikrát novelizován. Rozhodnutí zahrnují přidělení finanční podpory ve výši více než 30 miliard franků (750 miliard korun) společnostem a jednotlivcům zasaženým omezeními zavedenými k omezení pandemie.

Rozhodnutí se dotýkají také dalších oblastí, zejména výdajů na zdravotní péči (poskytování hygienických masek, potenciálních vládních investic do výroby vakcín, standardizovaného očkovacího pasu), ochrany trhu práce, azylu a uzavírání hranic, kultury, sportu, jakož i práv občanů a médií.

Většina paragrafů zákona je časově omezena do konce roku 2021. Poskytuje vládě základnu pro opětovné zavedení nouzových pravidel, pokud to bude nutné, ale pouze po konzultaci s parlamentem, 26 kantonálními vládami, organizacemi zaměstnavatelů a odbory.

Pokud voliči u volebních uren vyjádří zamítavé stanovisko, zákon včetně jeho změn přestane do tří měsíců, tedy do září, platit. Dle švýcarské ústavy mají nouzové zákony, pokud nejsou schváleny občany v referendu, platnost pouze 12 měsíců.


Jaké jsou hlavní argumenty pro a proti?

Oponenti tvrdí, že zákon je nadbytečný, protože většinu opatření lze použít, aniž by vládě byly poskytnuty zvláštní pravomoci. Rovněž se obávají, že zákon by mohl vytvořit precedens pro budoucnost, což by potenciálně umožnilo vládě vládnout autoritářsky.

Kromě obecnějšího nesouhlasu panuje také zásadní skepse vůči vládní politice očkování. Organizátoři referenda obviňují úřady z ignorování potenciálních zdravotních rizik očkování.

Odpůrci také tvrdí, že omezený počet úmrtí na pandemii neospravedlňuje dočasné uzavření obchodů a restaurací, omezení svobody shromažďování nebo povinné nošení roušek.

Pro příznivce je však zákon nezbytným krokem a je dle nich v souladu s doložkou zmíněnou ve švýcarském zákoně o epidemii, která stanovuje, že nouzová opatření vlády musí být předložena parlamentu k projednání do šesti měsíců.

Tvrdí, že tento proces poskytuje další demokratickou legitimitu politickému procesu a poskytuje jistotu obyvatelstvu a podnikům.

Švýcarská politická struktura se vyznačuje dělbou moci mezi výkonnou, zákonodárnou a soudní a federalistickým systémem, který dává kantonům (a do jisté míry také obcím) velkou míru nezávislosti na národní vládě.


Proč mají voliči v této věci slovo?

Několik občanských výborů, včetně Přátel ústavy, shromáždilo přes 90 000 podpisů, a vynutilo tak referendum o zákonu schváleném parlamentem v září loňského roku.

V rámci švýcarského systému přímé demokracie lze rozhodnutí parlamentu (zákon) vetovat v celostátním referendu, pokud se do 100 dnů od jeho schválení parlamentem podaří občanům shromáždit nejméně 50 000 podpisů.


Typicky švýcarské?

Švýcarsko je první zemí na světě, která předkládá koronavirovou legislativu celostátnímu referendu.

V nedávné historii Švýcarska neexistuje žádné referendum, které by bylo s tímto přímo srovnatelné.

Určitou podobnost má referendum z roku 2013 o pozměněném zákoně o epidemiích, a také návrh občanů na změnu ústavy z roku 2005 za zákaz geneticky modifikovaných organismů v zemědělství.

Politologové tvrdí, že hlasování o legislativě týkající se covidu má vysoký potenciál přilákat protivládní protestní hlasy, zejména od občanů, kterých se oficiální omezení přímo týkají.

Tato otázka bude pravděpodobně v popředí pozornosti mezi pěti otázkami, které jdou do referenda 13. června. Další z otázek se týká např. reformy zákona o CO2.


Kdo jsou odpůrci a příznivci?

Občanský výbor stojící za referendem byl zřízen teprve minulý rok. Zahájil kampaň a ve velmi krátké době shromáždil více než dost podpisů jak pro hlasování o covidovém zákonu, tak také o samostatném zákonu upravujícím preventivní zadržování podezřelých teroristů.

Úspěch výboru, který nemá jasnou politickou příslušnost, byl pro mnohé politické pozorovatele překvapením. Údajně má zhruba 2 000 členů, z nichž někteří sympatizují s ezoterickými a obskurními teoriemi.

Během parlamentní rozpravy v září loňského roku se v poslanecké sněmovně postavila proti zákonu většina Švýcarské lidové strany (SVP). Pravicovou SVP však přehlasovaly ostatní politické strany. Senát zákon schválil jednomyslně.

Žádná z hlavních politických stran nedoporučila v referendu zákon ze dne 13. června odmítnout. SVP se v této věci zdržela.

Nedávný průzkum institutu Sotomo pro švýcarskou veřejnoprávní televizi SRG zjistil, že velká většina respondentů podporuje vládní řešení covidové krize. Přibližně 30% respondentů však uvedlo, že u nich mají vládní opatření „malou“ nebo „velmi malou“ podporu.

Zdroj: swissinfo.ch 18.4.2021



STANOVISKO HNUTÍ ŠVÝCARSKÁ DEMOKRACIE

Výsledek referenda může být i navzdory průzkumům překvapením, podobně jako byl v případě zákazu výstavby minaretů.

Myslíte si, že by švýcarský systém federativního uspořádání státu, limitované centrální vlády a přímé demokracie pomohl i naší zemi k prosperitě a stabilitě? My si myslíme, že ano, a jeho zavedení je náš cíl.