
Švýcarsko nezažilo masovou střelbu od roku 2001, kdy muž zaútočil na místní parlament v kantonu Zug a zabil 14 lidí a poté sám sebe.
Švýcarská populace čítající 8,3 mil. lidí vlastní zhruba 2 miliony soukromých zbraní.
V roce 2016 zažila země 47 vražd střelnými zbraněmi. Celková míra vražd v zemi se blíží nule.
Americká Národní střelecká asociace (NRA) často poukazuje na Švýcarsko s argumentem, že není zapotřebí více pravidel pro vlastnictví zbraní.
V roce 2016 NRA na svém blogu uvedla, že Švýcarsko má jednu z nejnižších měr vražd na světě, přičemž má miliony zbraní v soukromém vlastnictví a několik druhů loveckých zbraní lze získat bez povolení.
Švýcarsko je takřka posedlé střelbou. Každý rok pořádá střeleckou soutěž pro děti ve věku 13 až 17 let. Curyšský Knabenschiessen (v překladu z němčiny „chlapecké střílení“) je tradiční každoroční festival, jehož počátky sahají až do 17. století.

Mládež z celé země se každé září schází na festivalu, aby soutěžila ve střelbě na terč pomocí služebních pušek švýcarské armády.
Přesnost je ceněna nade vše a nejlepší střelec soutěže je korunován jako „Schutzenkönig“ – král střelců.
Ozbrojená veřejnost pomohla udržet Švýcarsko neutrální po více než 200 let
Mezinárodním postojem Švýcarska je „ozbrojená neutralita“. Švýcarsko se od roku 1815 nezúčastnilo žádného mezinárodního ozbrojeného konfliktu.
Mnoho Švýcarů považuje vlastnictví zbraní za součást vlastenecké povinnosti chránit svou vlast.
Většina švýcarských mužů se musí naučit používat zbraň
Na rozdíl od USA a naší země má Švýcarsko povinnou vojenskou službu pro muže.
Všichni muži ve věku od 18 do 34 let považovaní za „vhodné pro službu“ dostanou pistoli nebo pušku a proškolení.
Po ukončení služby si muži obvykle mohou své služební zbraně koupit a ponechat, ale musí pro ně získat povolení.
V posledních letech švýcarská vláda odhlasovala zmenšení velikosti ozbrojených sil země.
Švýcarsko připomíná dobře navrženou pevnost
Hranice Švýcarska jsou v zásadě navrženy tak, aby vybuchly na povel. Na mostech, silnicích, kolejích a tunelech po obvodu Švýcarska existuje minimálně 3 000 demoličních bodů.

Americký spisovatel literatury faktu John McPhee to vyjádřil ve své knize „La Place de la Concorde Suisse“ takto:
„Blízko německých hranic se Švýcarskem byly všechny železniční a dálniční tunely připraveny k odpálení. Blízké hory byly provrtány tunely tak hustě, že se do nich vešly celé divize.“
Zhruba čtvrtina švýcarských střelců používá své zbraně k vojenské nebo policejní službě – v roce 2000 více než 25% švýcarských vlastníků zbraní uvedlo, že si zbraň drží pro vojenskou nebo policejní službu, zatímco méně než 5% Američanů uvedlo totéž.
Kromě vojenských zbraní má země přibližně 2 miliony zbraní v soukromém vlastnictví. Toto číslo však za poslední desetiletí klesá. Švýcarská vláda odhaduje, že asi polovina soukromých zbraní v zemi jsou bývalé vojenské pušky.
Švýcarský poměr počtu zbraní k počtu obyvatel se zmenšuje. V roce 2007 průzkum ručních palných zbraní zjistil, že Švýcarsko má třetí nejvyšší podíl civilních střelných zbraní na 100 obyvatel (46), který překonaly pouze USA (89) a Jemen (55). Zdá se však, že toto číslo za poslední desetiletí pokleslo. Nyní se odhaduje, že na 100 obyvatel Švýcarska připadá zhruba 25 zbraní.
Zbrojní licence
O povolení k držení zbraně švýcarské úřady rozhodují na obecní úrovni.
Vedou také záznamy o každém, kdo vlastní zbraň v kantonu, ačkoli lovecké pušky a některé poloautomatické dlouhé zbraně jsou z požadavku povolení osvobozeny.
Kantonální policie však nebere svou pravomoc k vydávání licencí na lehkou váhu. Může se poradit s psychiatrem nebo si promluvit s úřady v jiných kantonech, kde potenciální kupec zbraní dříve žil, aby osobu prošetřila.
Někteří zákonodárci ve státech USA, jako je New York, New Jersey, Connecticut a Rhode Island, uvažují o podobném modelu.
Švýcarské zákony mají zabránit tomu, aby někdo, kdo je násilný nebo nekompetentní, vlastnil zbraň.
Lidé, kteří byli odsouzeni za trestný čin nebo mají závislost na alkoholu nebo drogách, si ve Švýcarsku nesmí koupit zbraň.
Zákon také stanovuje, že komukoli, kdo „vyjadřuje násilný nebo nebezpečný přístup“, nebude dovoleno vlastnit zbraň.
Majitelé zbraní musí také prokázat, že umí svou zbraň správně nabít, vybít a umí z ní střílet. Aby získali licenci, musí projít testem.
Švýcarsko je také jednou z nejbohatších, nejzdravějších a do jisté míry i nejšťastnějších zemí na světě
Ve zprávě OSN “Pocit štěstí ve Světě„ z roku 2017 se Švýcarsko umístilo na čtvrtém místě.

Švýcaři byli oceněni vysokými známkami za všechny hlavní faktory podporující štěstí: péči, svobodu, velkorysost, poctivost, zdraví, příjmy a dobrou správu věcí veřejných.
Podle této zprávy se pocit štěstí z USA za poslední desetiletí naopak vytrácí. „Důvody jsou klesající sociální podpora a zvýšená korupce,“ uvedli autoři zprávy.
Co se týká zbraní, Švýcaři nejsou úplně dokonalí. Švýcarsko má stále jednu z nejvyšších měr násilí spojených s použitím zbraní v Evropě. Většina úmrtí spojených s použitím zbraní jsou však sebevraždy.
Po celém světě byly přísnější zákony o zbraních spojeny s menším počtem úmrtí. Tak tomu bylo i ve Švýcarsku.
Po stovkách let, kdy bylo kantonům umožněno určovat pravidla pro drzení zbraní, přijalo v roce 1999 Švýcarsko první federální předpisy o zbraních, potom, co se v 90. letech zvýšila míra kriminality v zemi.
Od té doby byla přidána další ustanovení, která, co se týká zákonů o zbraních, udržují Švýcarsko na stejné úrovni jako EU a počet úmrtí spojených se zbraněmi, včetně sebevražd, nadále klesá.
Švýcaři odhadují, že od roku 2015 pouze asi 11% občanů má doma svou vojenskou zbraň.
Většina lidí ve Švýcarsku nemá povolení nosit zbraň
Povolení ke skrytému nošení zbraně je ve Švýcarsku obtížné získat a většina lidí, kteří nejsou bezpečnostními pracovníky nebo policisty, takové povolení nemá.
„Máme doma zbraně, ale jsou drženy pro mírové účely,“ řekl pro BBC v roce 2013 profesor kriminologie na univerzitě v Curychu Martin Killias.
Lovci a sportovní střelci smějí přepravovat své zbraně pouze z domova na střelnici, nemohou se jen tak zastavit na kávu s puškou.
Zbraně také není povoleno přepravovat nabité, aby se zabránilo jejich náhodnému vystřelení na veřejném místě – jako je třeba Starbucks, což se v USA stalo nejméně dvakrát.
Zdroj: independent.co.uk 27.2.2018
STANOVISKO HNUTÍ ŠVÝCARSKÁ DEMOKRACIE
Švýcaři tvoří v mnoha ohledech výjimku z pravidla. Ať už je to míra vlastnictví zbraní, neutralita, bezprezidentský systém, poloprofesionální parlament či často pořádaná referenda. Díky těmto a mnoha dalším principům se dokázali vyhnout dvěma světovým válkám a udělali ze Švýcarska jednu z nejlepších zemí k životu.
Myslíte si, že by nám převzetí švýcarských politických principů pomohlo stát se špičkovou, bezpečnou zemí se šťastným a bohatým obyvatelstvem? My si myslíme, že ano, to je i náš cíl.
Vlastnitíci vojenské pušky nebo pistole musí ve Švýcarsku každoročně do věku 34 let prokazovat, že jsou dobrými střelci – každá větší obec má svou střelnici, kde se střílí na vzdálenost 300 metrů z útočné pušky (ze samopalu jsme v měli v Brně na 100 m problém figuru trefit), přičemž poddůstojníci mohou alternativně použít pistoli na 25 metrů, pro obojí zbraně je stanoven limit dosažených bodů z 20 ran (maximálně 3 mohou jít veldle terče).
Kdo nenastřílí napoprvé, může dvakrát opakovat, ale patrony si přitom musí uhradit ze svého. Komu se to nepodaří ani napotřetí, musí se zúčastnit v témže roce doškolovacích manévrů, přičemž ušlá mzda je mu refundována (nevím do jaké míry).