Švýcarsko nemá na celostátní úrovni minimální mzdu. Prozatím pouze čtyři z 26 kantonů, které tvoří Švýcarsko, zavedly minimální mzdu. Jedná se o kantony Neuchâtel, Jura, Ticino a Ženeva. Ty tvoří celkem 13% švýcarské populace. Prvnímu zavedení minimální mzdy předcházelo šest let soudních sporů a proběhlo až v roce 2017.
Plošné zavedení minimální mzdy odmítli Švýcaři v roce 2014 v referendu o změně ústavy (lidová iniciativa). Proti bylo 76,3% hlasů. Navrhovaná výše minimální mzdy byla 22 franků na hodinu.
Švýcarsko zůstává jednou z nemnoha evropských zemí, které preferují svobodné tržní vyjednávání mezd před centrálním plánováním. Těmi zbývajícími jsou Island, Norsko, Dánsko, Švédsko, Finsko, Rakousko, Itálie a Kypr.
Švýcaři dosáhli špičky v životní úrovni bez potřeby zavedení minimální mzdy. Evropu tvoří 50 států, bez minimální mzdy je jich pouhých 9. Z deseti nejbohatších států Evropy (dle HDP na obyvatele) jich však celých 6 nemá minimální mzdu. Myslíte si, že minimální mzda ekonomice spíše pomáhá, nebo spíše škodí?
STANOVISKO HNUTÍ ŠVÝCARSKÁ DEMOKRACIE
Myslíte si, že by naší zemi pomohlo zvýšit životní úroveň, kdybychom upřednostnili tržní hospodářství před centrálním plánováním? My si myslíme, že ano, a to je i náš cíl.
Ne způsobem pana Klause,že trh vyřeší vše.
A výsledek vidíme.
Tržní hospodářství musí mít jasná pravidla viz.Švýcarsko.
Dovolím si mírně doplnit:
1)
“Neuchâtel, Jura, Ticino a Ženeva…”
Všimněte si – ani jeden německy mluvící kanton. Proč asi? 🙂
2)
Před pár měsíci byla odhlasována minimální mzda v německy mluvícím kantonu Basel-Stadt (Basilej město). Výsledek se dostavuje – mnoho firem mění sídlo a stěhuje se do sousedního kantonu Basel-Landschaft (Basilej-venkov).
3)
I v těch kantonech, kde není všeobecně zavedena minmální mzda, podléhá mnoho odvětví kolektivním odborovým předpisům (i když ve firmě samotné odborová organizace neexistuje) a minimální mzda je hlídána. V praxi tedy není svoboda zdaleka úplná.
4)
Ad: “Švýcaři dosáhli špičky v životní úrovni bez potřeby zavedení minimální mzdy.”
Každý kdo se o ekonomii někdy jen otřel musí okamžitě větu změnit na: “Švýcaři dosáhli špičky v životní úrovni (m.j.) právě kvůli ODMÍTÁNÍ zavedení minimální mzdy.”
5)
Ad: “Myslíte si, že minimální mzda ekonomice spíše pomáhá, nebo spíše škodí?”
Autor otázky by musel vysvětlit co znamená “škodit ekonomice”. Každý ekonom ale samozřejmě ví, že uzákoněná mzdy škodí LIDEM v ekonomice.
Naše firma musí propouštět 70% lidí v kantonu, kde je MM zavedena, přestože oni i my jsme byli spokojeni – my s jejich prací a oni s výdělkem. Kvůli velmi vysoké hladině MM však nejsou schopni, nebo nechtějí dosáhnout výkonu, kterým by si na sebe vydělali. Trpí tím oni i my.
Vždy a všude je prosperita tím větší, čím větší je podíl spoluzodpovědnosti obyvatel na svém vlastním osudu/výdělku atd.
Honza CH
“Vždy a všude je prosperita tím větší, čím větší je podíl spoluzodpovědnosti obyvatel na svém vlastním osudu/výdělku”. Přímá demokracie švýcarského střihu tento pocit zodpovědnosti a sounáležitosti podporuje. Na úrovni mikroekonomické pronikají jen makroekonomické důsledky, zde jsou velké rezervy ke zvýšení prosperity.
Švýcarské mzdy jsou tahounem a magnetem pro schopné a inteligentní lidi z celého světa, přitahují nejen spoustu vzdělaných a pracovitých našinců. Většinou dostávají, přinejmenším na začátku, minimum stanovené v daném kantonu pro daný obor. Mnozí však rádi pracují i za menší odměnu:
– třeba na 50% úvazek
– nebo za hodinovou mzdu (brutto 21-22 Fr/h pro gastro-hoteliérství v kantonu Bern, netto 16-17 Fr/h)
Přiměřeně jsou navýšeny poplatky:
– za bydlení např. v 1+1 (tzv. Studio) kolem 500 Fr/mes
– za televizi i rozhlas (i přes počítač nebo mobil) 335 Fr/rok
– za ošetření u zubaře (není zahrnuto v základním zdravotním pojištění)