V okamžiku, kdy se většina Evropy ponořila do druhé vlny karantény, Švýcarsko vyčkává.
Zatímco vlády napříč kontinentem spěchají zavádět nová omezení, která by zabránila nárůstu případů koronaviru, bohatý alpský stát trvá na tom, že je potřeba se vyhnout tak přísným omezením veřejného života, jaké byly uloženy v první vlně karantény.
„Nikdo nechce druhou karanténu,“ řekla minulý týden Simonetta Sommaruga, předsedkyně švýcarské Vlády.
To je riskantní strategie, vzhledem k tomu, že ve Švýcarsku je v současné době 1 580 nových případů koronaviru na 100 000 občanů. To je vyšší míra než v Británii, která ve čtvrtek vstoupila do druhé, měsíc trvající, karantény.
Švýcarská federální vláda namísto toho zavedla řadu opatření, která, jak doufá, zamezí nutnosti zavedení druhé plošné karantény.
Nošení roušky se stalo povinným venku; restaurace musí být uzavřeny ve 23:00; setkání více než 10 lidí v uzavřených prostorách jsou zakázána; a ne více než čtyři lidé mohou sedět společně v baru nebo restauraci, pokud nejsou přímí příbuzní nebo pokud nežijí společně.
Hraniční kontroly se mezitím ve skutečnosti uvolnily. Příchozí nemusí jít do karantény, pokud nepřijíždějí ze země, kde je počet virových případů na 100 000 obyvatel o 60 vyšší než ve Švýcarsku.
Ve srovnání se zbytkem Evropy jsou omezení pozoruhodně nízká. V Anglii jsou všechny restaurace, bary a obchody prodávající jiné zboží než „základní potřeby“ od čtvrtka uzavřeny na celý měsíc. Ve Francii byla velká část veřejného života omezena a obyvatelé potřebují konkrétní důvod, aby mohli opustit svůj domov.
Švýcarsko se již několik týdnů potýká s hlubokým politickým sporem o to, co dělat. Mezi těmi, kteří věří, že prioritou je snížení počtu nových infekcí, a těmi, kdo považují za prvořadé ekonomiku a veřejný život.
Economiesuisse, sdružení hájící zájmy podnikatů, jejíž názory jsou švýcarskou vládou ostře sledovány, uvedla, že „absolutní prioritou“ je odvrácení druhé plošné karantény. „Pokud budou opět nutná omezení, aby se zabránilo přetížení systému zdravotní péče, je potřeba zvolit opatření s nejnižšími ekonomickými dopady,“ uvádí v nedávném „akčním plánu“ k opětovnému rozjezdu švýcarské ekonomiky.
Ueli Maurer, respektovaný švýcarský ministr financí, minulý měsíc v rozhovoru s televizní stanicí SRF varoval, že nová omezení budou „katastrofální“.
„Švýcarsko si nemůže dovolit druhou karanténu.“ Řekl.
Země letos navýšila státní dluh o 22 miliard CHF (550 miliard Kč), aby zastavila ekonomické škody způsobené pandemií – mnohem méně než mnoho jiných evropských zemí. Švýcarské ekonomice se zatím dařilo relativně dobře. Švýcarské ministerstvo odhadlo, že hrubý domácí produkt letos poklesne pouze o 5 procent.
Tento švýcarský přístup je nyní přirovnáván ke švédskemu přístupu, kdy Švédsko během první virové vlny vůbec nezavedlo plošnou karanténu a místo toho se spoléhalo na měkčí opatření, jako je udržování rozestupů.
Švýcarští představitelé takové přirovnání odmítají a poukazují na to, že Švýcarsko již jednu karanténu zavedlo. Federální vláda je přesvědčena, že prioritou je najít řešení, které bude fungovat, a které bude udržitelné v následujících měsících, nikoli hledat rychlé a ekonomicky škodlivé krátkodobé řešení.
“Cílem je naučit se žít s tímto virem,” uvedla Effy Vayena, profesorka bioetiky na Vysoké škole technické v Curychu. “Karanténa není způsob, jak tuto situaci zvládnout, dokonce ani minimální karanténa. Udržitelným přístupem je přijímat přiměřená opatření podle toho, jak se bude situace vyvíjet. Potřebujeme opatření, s nimiž je možno žít dlouhodobě.“
Přístup Švýcarska je shrnut ve slově Eigenverantwortung neboli sebeodpovědnost, které se v posledních dnech objevilo na Twitteru, poté, co se švýcarští ministři snažili co nejefektivněji informovat veřejnost mimo zpráv v novinách a televizi.
Ne každý je však přesvědčen, že toto je správný přístup. Martin Ackermann, vedoucí poradní pracovní skupiny Covid-19 ve Švýcarsku, varoval, že neexistuje „žádná alternativa“ mimo zásadní omezení veřejného života. Na základě čísel aktuální míry infekcí země brzy vyčerpá kapacitu intenzivní péče v nemocnicích, uvedla pracovní skupina vládě.
Část problému spočívá v tom, že decentralizovaný a na shodě založený politický model Švýcarska znamená, že federální vláda se vždy zdráhá jednat bez jednoty názoru mezi 27 jednotlivými kantonálními vládami.
Vzhledem k jejich velmi různorodým přístupům a postojům ke krizi to bylo těžké.
Mezi občany Švýcarska panuje přesvědčení, že individuální svobody jsou nedílnou součástí toho být Švýcarem. Švýcarsko bylo prvním národem v západní Evropě, který po první vlně koronaviru znovu otevřel své restaurace a bary. Obchody a podniky se během léta hemžily lidmi a většina Švýcarů opět pracovala několik měsíců pohromadě v kancelářích.
“Nynější přístup je mít co nejvíce osobní odpovědnosti a svobody, jak jen je možné a reagovat, kdykoli to bude nutné,” řekl Lukas Golder, prezident GFS Bern (soukromé švýcarské agentury pro sociální výzkum). “Na tom je založena důvěra, že dokážemě zvládnout koronaviry.”
Varoval však: „Nyní jsme na cestě, která by se ve srovnání s jinými zeměmi mohla jednou ukázat jako velmi nebezpečná.“
Zdroj: swissinfo.ch 5.11.2020