Plán Ukrajiny zabavit až 500 miliard dolarů (12 bilionů korun) zmrazených ruských aktiv na financování obnovy země se setkal s pevným odporem Švýcarska, které je hostitelem dvoudenní mezinárodní konference o obnově Ukrajiny.
Švýcarský předseda Vlády Ignazio Cassis tento plán odmítnul s tím, že ochrana vlastnických práv je v liberální demokracii zásadní. Na závěrečné tiskové konferenci zdůraznil vážné pochybnosti o návrzích některých politických představitelů na konfiskaci ruského majetku, protože vytvoří nebezpečný precedens a potřebují konkrétní právní zdůvodnění.
„Vlastnické právo, právo vlastnit majetek, je základní právo, lidské právo,“ řekl v Luganu a dodal, že taková práva mohou být porušována, jako tomu bylo během pandemie, ale pouze dočasně, dokud pro to existuje právní základ.
Dodal: „Musíte zajistit, aby občané byli chráněni před mocí státu. Tomu říkáme liberální demokracie.“ Švýcarsko je jednou z mnoha zemí s přísnými zákony o bankovním tajemství, která není nadšená ze zabavování soukromého majetku pro politické účely. Myšlenka zabavení ruských aktiv naopak v zásadě získala podporu britské ministryně zahraničí Liz Trussové.
Cassis řekl, že je legitimní zmrazit majetek, aby se objasnilo jeho vlastnictví a zda existovala nějaká příčinná souvislost s válkou nebo se zločinem, který byl spáchán, ale je třeba také vzít v úvahu princip proporcionality podle mezinárodního práva.
„Největší pozornost musíme věnovat základním právům jednotlivců, protože nyní můžeme učinit rozhodnutí, které je perfektní pro situaci na Ukrajině, ale vytváříme tím možnost učinit stejné rozhodnutí v mnoha dalších oblastech. Dáváte mnohem více moci státům a berete ji občanům,“ řekl.
Ukrajinský premiér Denys Smihal uznal, že tato konference byla jen začátkem diskuse, ale odmítl ustoupit od myšlenky, kterou na konferenci opakovaně nabízel. „Navrhujeme najít pravidla pro vytvoření národní a mezinárodní legislativy umožňující konfiskaci zmrazeného majetku v případě nevyprovokované agrese,“ řekl.
„My, jako země, která je pod touto nevyprovokovanou agresí, budeme o této možnosti velmi hlasitě mluvit, protože chápeme, že agresor, který zabíjí naše lidi, ničí naši infrastrukturu, naše školy, naše nemocnice, by za to měl zaplatit.“ Uvedl, že po celém světě byla zmrazena ruská aktiva ve výši 300 až 500 miliard dolarů.
Jednání o této otázce se ve švýcarském parlamentu zadrhlo a předseda Vlády Cassis se dostal pod tlak sociálních demokratů, aby zavedl zákony umožňující konfiskaci majetku.
V dubnu švýcarský Státní sekretariát pro ekonomické záležitosti (SECO) oznámil, že zmrazil 9,7 miliardy franků (240 miliard korun) ruských aktiv, ale od té doby byla část těchto peněz uvolněna. Jednou ze sporných otázek je rozsah, v jakém si rodinní příslušníci sankcionovaného oligarchy mohou ponechat majetek ve Švýcarsku.
V březnu vydala průmyslová organizace zastupující švýcarské banky Swiss Bankers Association (SBA) studii, která odhaduje, že na účtech ve Švýcarsku bylo jménem ruských občanů drženo 150 až 200 miliard franků (3,7 až 5 bilionů korun). Na konci loňského roku činila celková hotovost držená jménem zákazníků švýcarskými bankami 7 879 miliard franků (197 billionů korun), z čehož více než polovinu tvořily vklady ze zahraničí, uvádí SBA.
Individuální vlastnická práva jsou zakotvena v článku 26 švýcarské ústavy a „jakékoli omezení základních práv musí být odůvodněno veřejným zájmem“.
Zdroj: theguardian.com 5.6.2022
STANOVISKO HNUTÍ ŠVÝCARSKÁ DEMOKRACIE
Připomeňme si, že v roce 1999 bombardovalo NATO po dobu 78 dnů Jugoslávii. Jugoslávie v devadesátých letech řešila svůj vlastní problém vnitřní bezpečnosti a bombardování NATO by zcela jistě zapadlo do rámce nevyprovokované agrese. Dle wikipedie stálo toto bombardování život zhruba 500 civilistů a škoda činila zhruba 30 mld. dolarů (v přepočtu 1 bilión korun).
Za stejně nevyprovokovanou agresi by nepochybně bylo možné považovat bombardování Libye v roce 2011. Ani tato země nenapadla žádnou jinou zemi ani člena NATO. Nicméně koalice sil vedená NATO Libyi bombardováním zcela rozvrátila a Libye se poté stala vstupní bránou pro africké migranty do Evropy. Nutno dodat, že dle OSN byla Libye hodnocena jako nejrozvinutější země Afriky (měřeno dle úrovně vzdělání, příjmů a délky života obyvatel).
Když už si myšlenka zabavování aktiv za nevyprovokovanou agresi získala podporu britské ministryně zahraničí, připomeňme si něco málo z agresivního jednání Britů v minulosti:
– Z Indie vytvořili Britové násilím svou kolonii, přičemž díky britské koloniální politice zemřely desítky milionů Indů hladem
– Když nizozemští osadníci (Búrové) našli v jižní Africe zlato, přišli si ho Britové vzít násilím. V britských koncentračních táborech zemřelo dle wikipedie 26 000 búrských žen a dětí
– V Keni provozovali Britové de facto gulagy, ve kterých skončilo dle některých zdrojů až 1,5 milionů lidí
– Připomeňme si také, že Britové v Karibiku provozovali plantáže na cukrovou třtinu, kde jako pracovní sílu používali otroky z Afriky
Z výše uvedených důvodů návrhy ukrajinského premiéra zcela jistě nebudou vyslyšeny. Američtí, britští či francouzští oligarchové s jistotou nechtějí přijít o své majetky.
Jako malý stát bychom, stejně jako Švýcarsko nebo Rakousko, měli deklarovat neutralitu a hledět si v prvé řadě vnitřních věcí. Jako stát zůstáváme v rámci Evropy stále druhořadou zemí.
Vyrovnaný rozpočet, stabilita měny, potravinová a energetická soběstačnost, výkonné hospodářství. Těmto tématům je potřeba se věnovat. Zcela jistě bychom neměli hrát mezinárodní mocenské hry na úkor vlastních občanů.
Děkuji za dobře zpracované téma.
Přidám jen vysvětlivku, co znamená trochu zavádějící pojem “předseda švýcarské vlády”. V německém originále je Ignacio Cassis “Bundespräsident”, doslova přeloženo spolkový prezident. Nejedná se o premiéra na 4 roky, který sestavuje vládu.
Švýcarská vláda je tvořena funkční čtyřkolkou, sedmičlenným týmem delegovaným čtyřmi nejsilnějšími parlamentními stranami, tradičně v poměru tzv. “kouzelné formule” 2:2:2:1. Zelení tam zástupce namají, ačkoliv by si to podle výsledku posledních voleb zasloužili. Každý “Bundesrat” – spolkový rada řídí jedno až čtyři ministerstva, parlament vybírá jednoho z nich jako Bundespräsidenta a druhého jako zástupce, a to každoročně – funkční období činí jeden rok.
Bundespräsident řídí kolektivní činnost vlády a zastupuje federaci jako formální hlava státu bez významnějších rozhodovacích kompetencí.
Dobrý den,
der Präsident znamená v němčině jak prezident, tak předseda. Obě komory švýcarského parlamentu vede der Präsident (Ständeratspräsident a Nationalratspräsident). V češtině používáme pro tyto osoby označení předseda. Česká ústava věnuje prezidentovi samostatnou kapitolu a 13 článků, kde je mimo jiné uvedeno, že je hlavou státu, že zastupuje stát navenek, že je vrchním velitelem ozbrojených sil, a že je volen na období 5 let. Rakouská ústava věnuje prezidentovi samostatnou kapitolu a 10 článků, německá ústava pak samostatnou kapitolu a 8 článků.
Švýcarská ústava nevěnuje prezidentovi žádnou kapitolu a dokonce neobsahuje jediný článek nazvaný Prezident. Jen jeden článek, který se jmenuje Vorsitz (předsednictví), jmenuje osobu nazvanou Bundespräsident a říká, že tato osoba předsedá Vládě a je volena na období jednoho roku. Tato osoba není hlavou státu, není vrchním velitelem ozbrojených sil a ani nezastupuje stát navenek. S ohledem na to považujeme za vhodnější označovat tuto osobu v češtině jako spolkový předseda nebo předseda Vlády. Dle švýcarské ústavy není svým postavením osobou srovnatelnou s českým nebo německým prezidentem…
Zavést tento “bezprezidentský” systém je potřeba i v naší zemi. Jak vidíme, postava našeho prezidenta veřejnost značně rozděluje. Podobně jako v USA (kde se prezidenti takřka běžně střílejí). USA mimochodem byly vzorem pro státní uspořádání Švýcarska v roce 1848. Švycaři ovšem nechtěli, aby se příliš mnoho moci koncentrovalo v rukou jednoho člověka, a tak si americké státní uspořádání přizpůsobili po svém, a jak čas ukazuje, dobře udělali.
https://svycarska-demokracie.cz/svycarsko-nema-prezidenta/
Děkuji za odpověď.
Nedá se souhlasit snad jen s tím, že “Bundespräsident nezastupuje stát navenek”. Při jednání s EU o rámcové dohodě (Rahmenabkommen, 2014-2021) jezdil:a do Bruselu (kromě hlavního vyjednávače) vždy Bundespräsident:in. Také hlavy jiných států přijímá v Bernu Bundespräsident.
EU-Kommissionspräsidentin se překládá do češtiny jako předsedkyně Evropské komise. Nicméně němčina pro pojem předseda používá výrazy “Vorsitzender”, “Vorsitzer” nebo “Vorstand”. Ještě větší zmatek panuje ohledně starosty. V Německu stojí v čele obce “Bürgermeister”, “Gemeindevorstand” či “Gemeindevorsteher”. Ve Švýcarsku je to “Gemeindepräsident” řídící obecní sněmy, a také “Gemeinderatspräsident” – předsedající radě obce.
Většina lidí považuje pojmy “předseda vlády” a “premiér” za synonyma. Neoddiskutovatelným faktem je, že ve Švýcarsku nemají premiéra – osobu kompetentní pro celé volební období, sestavující vládu a průběžně optimalizující její složení. Proto považuji překlad Bundespräsident = “předseda federální vlády” za nevhodný a zavádějící. Mnohem lepší by bylo používat pojem “předsedající vládě a reprezentující prezident” neboli ” roční reprezentační prezident předsedající 7-členné vládě”.
https://www.admin.ch/gov/de/start/bundespraesidium/praesidialjahr-2022.html
Švýcarská ústava říká, že Bundespräsident předsedá Vládě. Jinou funkci mu nedává. Je tedy předseda Vlády. Pokud bychom měli zohlednit i předponu bundes (der Bund – spolek), bylo by asi nejlepší překládat označení této osoby jako Spolkový předseda Vlády.
1) Ani Švýcarská ústava přes svou obsažnost nespecifikuje vše. Kompetence a pracovní náplň Bundespräsidenta je v kostce popsána na oficiálních stránkách švýcarské administrativy:
https://www.admin.ch/gov/de/start/bundespraesidium/rechtliche-grundlagen-des-bundespraesidiums.html
2) Na zmíněný článek o předsedajícím vládě (Art. 176 Vorsitz) plynule navazuje další (Art. 177 Kollegial- und Departementalprinzip) o kolegiálním principu rozhodování švýcarské vlády a rozdělení ministerských kompetencí. Bundespräsident nemá dominantní rozhodovací pozici, čímž se výrazně liší od (českého) předsedy vlády.
https://www.fedlex.admin.ch/eli/cc/1999/404/de#art_177
3) Bundespräsident přebírá během svého ročního mandátu reprezentační povinnosti, jako jsou novoroční projevy, zdravice k oslavám založení Švýcarské konfederace, proslov k velvyslancům pozvaným na začátku roku do Federální budovy (Bundeshaus). Přijímá také pozvání k oficiálním státním návštěvám do zahraničí. Tyto činnosti vykonává v zaostalých demokraciích (český) prezident a nikoliv premiér.
Závěr:
Švýcarsko nemá (typickou) hlavu státu, švýcarská vláda nemá (tradičního) předsedu. Kompetence a činnost Bundespräsidenta jsou natolik odlišné od zažitých představ, že používání výrazů “předseda vlády” nebo “švýcarský prezident” vyvolá u drtivé většiny čtenářů mylné asociace.
Důsledky:
Používání nepřesných a zavádějících pojmů je dobré leda tak na dvě věci … Typický našinec si pod označením “Předseda švýcarské Vlády” automaticky představí Petra Fialu se svým energetickým balíčkem a pošle celé hnutí ŠD k šípku. Pokud už snad někdo na tomto překladu Bundespräsidenta trvá, měl by být důsledný a plamenně prosazovat zákaz používání výrazu “spolkový kancléř” pro německého Bundeskanzlera.
Upřesnění – omluva za polopravdu v minulém příspěvku:
Zahraniční státní návštěvy jsou přijímány v Bernu na radnici celým 7-členným vládním týmem, jen při vítání na letišti je přítomá:ý Bundespräsident:in samotná:ý.
Pane Dordo,
máte to marné. Projděte si všechny komentáře na stránkách strany. Kdykoliv kdekoliv někdo opraví zavádějící informace pana Raždíka, on nikdy nepřizná chybu, nic neopraví. Bude psát dokola to samé. Je to marné, je to marné, je to marné. 🙂 Já jsem mu už vysvětlil, že je to nesmysl politicky, lingvisticky i logicky (viz např. německý “kancléř”), ale nic nepomohlo. :-))
Nicméně děkuji za Vaši snahu uvádět věci na pravou míru.
Honza