Ústavní zákaz nošení burek ve Švýcarsku

Občanskou iniciativu zakazující zakrytí obličeje na veřejnosti podpořilo v referendu konaného dne 7.3.2021 51,2% zúčastněných voličů. Volební účast byla 51,4%, což je lehký nadprůměr.

Deset let po celostátním referendu, kterým byla zakázána výstavba minaretů, Švýcarsko doplní svou ústavu o klauzuli zakazující zakrytí tváří (včetně islámské burky a nikábu) na veřejných prostranstvích. Tím se připojí k šesti dalším evropským zemím, které již zahalování obličeje celostátně zakázaly (Belgie 2010, Francie 2010, Bulharsko 2016, Rakousko 2017, Lotyšsko 2017, Dánsko 2018).

Výjimky ze zákona budou zahrnovat zakrytí obličeje z důvodu bezpečnosti, klimatu nebo zdraví – což znamená, že jsou přijatelné ochranné masky nasazené proti Covid-19. Při bohoslužbách budou i nadále povoleny nikáb a burka.

Konečné nedělní výsledky ukázaly, že pouze 6 z 26 kantonů země odmítlo iniciativu, kterou zahájil pravicový Egerkingerův výbor – stejná skupina, která stála za hlasováním o zákazu minaretů v roce 2009.

Vládní neúspěch

Je to teprve po třiadvacáté za 130 let, co byla přijata lidová iniciativa. Naposledy se tak stalo v roce 2014. Švýcarští občané prozatím hlasovali o celkem 219 iniciativách zahájených shromážděním 100 000 podpisů.

Výsledek referenda znamená také úder pro Vládu a parlament. Ti se postavili proti zákazu z důvodu, že je to zbytečné – jednak kvůli nízkému počtu nositelů nikábu v zemi, jednak proto, že všech 26 kantonů může samo ohledně zahalování obličeje vydávat právní předpisy.

V neděli ministryně spravedlnosti Karin Keller-Sutter zopakovala, že zahalování obličeje praktikuje jen „malá“ část (odhadovaná na několik desítek) ze 400 000 muslimů žijících ve Švýcarsku. Rovněž uvítala skutečnost, že se kampaně zúčastnila i muslimská komunita – mimo jiné ve prospěch zákazu.

Keller-Sutter uvedla, že výsledek nevidí jako plošné „hlasování proti muslimům“.


Rozporuplná kampaň

Walter Wobmann z pravicové Švýcarské lidové strany, který předsedal výboru lidové iniciativy za zákaz zahalování obličeje, výsledek uvítal a uvedl, že nejde o pouhou symboliku, jak tvrdí někteří oponenti.

„Zakrytí obličeje je v rozporu s naším hodnotovým systémem,“ řekl Wobmann pro švýcarskou veřejnoprávní televizi SRF. Řekl, že nyní platí jasná pravidla, „… aby lidé věděli, že v naší zemi se ukazuje tvář na veřejnosti“.

Wobmannův stranický kolega Jean-Luc Addor uvedl, že iniciativa uspěla, protože se jí podařilo získat podporu nad rámec pouhých pravicových táborů: pochválil zapojení levicových feministek a progresivních muslimů, z nichž někteří tento zákaz také podpořili.

Addor uvedl, že „někteří muslimové také pochopili, že nikáb je jasným symbolem radikálního islámu“, což představuje výzvu nejen pro „naši civilizaci“, ale také pro samotné muslimy.

Saida Keller-Messahli, zakladatelka Fóra pro progresivní islám a prominentní zastánce zákazu, uvedla, že výsledkem bylo odmítnutí „totalitní ideologie, která v demokracii nemá místo“. Dodala, že si myslí, že výsledek bude „pochopen“ v zahraničí.

Ostatní muslimové a muslimské skupiny nebyli tak optimističtí. Islámská ústřední rada Švýcarska (ICCS) uvedla, že jde o „velké zklamání pro všechny muslimy, kteří se ve Švýcarsku narodili a vyrostli“. Ferah Ulucay, generální tajemník ICCS, uvedl, že hlasování „uspělo v ústavním zakotvení ve Švýcarsku široce rozšířené islamofobie“.

Pro Pascala Gemperliho z Federace islámských organizací ve Švýcarsku bylo hlasování „zaměřeno na konkrétní komunitu, stejně jako u minaretů (v roce 2009)“. Gemperli uvedl, že není jasné, co se bude dít dál, ale že má určité obavy o bezpečnost muslimů v zemi.

Feministické skupiny byly také silně zapojeny do kampaně, přičemž některé vidí v zahalování tváří jako symbol patriarchálního útlaku a jiné se postavily proti zákazu z toho důvodu, že ženám by mělo být umožněno oblékat se, jak se jim líbí.

V reakci na nedělní referendum Tamara Funiciello, známá feministka z levicových Sociálních demokratů, uvedla, že výsledek nebude mít žádný dopad na skutečné problémy jako je sexismus, rasismus a násilí. Je to další příklad toho, že se ženám říká, co mohou a nemohou nosit, řekla.


Připomínka minaretů

Švýcarsko, stejně jako mnoho dalších západoevropských zemí, v posledních desetiletích diskutovalo o tom, jak nejlépe integrovat svou muslimskou komunitu, která podle odhadů tvoří zhruba 5% jeho celkové populace.

V listopadu 2009 převaha 57,5% voličů přijala iniciativu navrženou stejným výborem, který stojí za hlasováním burky – zakázat výstavbu minaretů v celé zemi. Výsledek, který byl v rozporu s předpověďmi průzkumů veřejného mínění, byl pro vládu šokem.

V následujících letech pokračovaly debaty o různých symbolech islámu, včetně burek a nikábů. Dva kantony následně zavedly úplné zákazy zakrývání tváří – St. Gallen a Ticino. Jiné kantony takové návrhy již dříve odmítly.

V jihošvýcarském kantonu Ticino v roce 2016 podpořilo zákaz zahalování obličeje více než 60% populace. Za první tři a půl roku po vstupu zákazu v platnost bylo obviněno celkem 60 osob z porušení tohoto předpisu. Z toho 32 sportovních „chuligánů“ a 28 žen za zahalování obličeje.

Více než polovina švýcarských kantonů již před referendem měla v platnosti předpisy zakazují zahalování obličeje během demonstrací nebo sportovních akcí.

Zdroj: swissinfo.ch 7.3.2021



STANOVISKO ŠVÝCARSKÉ DEMOKRACIE

Ne poprvé rozhodli Švýcaři zcela opačně, než jak doporučovala Vláda. Demokraticky zvolení zastupci občas reprezentují názory zcela opačné než jaké má lid. Švýcaři mají možnost v takových případech převzít řízení země přímo do svých rukou.

Myslíte si, že naši politici v mnoha ohledech neřídí naši zemi dle vůle lidu? Že bychom možnost zasáhnout do politiky přímo využili také? My si myslíme, že ano, a to je i náš cíl.