Švýcarský parlament schválil návrh na zákaz dlouholeté švýcarské tradice držení armádní munice doma.
S výjimkou několika tisíců, ze 120 000 aktivních vojáků švýcarské miliční armády, kteří budou i nadále moci přechovávat náboje doma, bude muset být veškerá munice armády uložena v centrálních skladech. Nadále bude povovoleno uchovávat doma armádní zbraně .
Poslanecká sněmovna ve čtvrtek 27.9.2007 následovala Senát, když podpořila návrh, který umožní již pouze zhruba 2 000 vojáků speciálních jednotek, například strážcům letišť a dalších důležitých zařízení, i nadále ukládat munici do sklepů a podkroví svých domovů.
V případě bezpečnostní krize však bude vláda moci zákaz držení vojenské munice doma zrušit.
Ministr obrany Samuel Schmid, člen pravicové Švýcarské lidové strany (SVP), uvedl, že je připraven tento návrh realizovat. Dříve tvrdil, že švýcarská armáda organizovaná jako milice (pozn. překl.: milice/domobrana je rezervní armáda povolávaná pouze v době války, dnes je označována jako záloha ozbrojených sil) musí být schopna se rychle mobilizovat „k ochraně letišť a železničních stanic“.
Schmid však bránil důležitost uchovávání armádních zbraní v domácnostech.
Ulrich Schlüer, také člen SVP, mezitím trval na tom, že zbraně a střelivo jsou neoddělitelnou jednotou, a že v miličním systému je nezbytné mít možnost rychle povolat vojáky, kteří jsou v záloze. Dodal, že rozdávání střeliva je projevem důvěry ve vojáka.
Držení vojenských zbraní doma
V Poslanecké sněmovně byla také vášnivě diskutována lidová iniciativa (návrh na změnu ústavy) za zákaz držení vojenských zbraní v domácnostech. Jejich odhadovaný počet je okolo 1,5 milionu kusů. Iniciativu zahájila středolevá Sociálně demokratická strana a organizace zastávající odzbrojování.
Iniciativa požaduje, aby armádní zbraně zůstaly v kasárnách, byl zaveden národní registr zbraní, byl zakázán nákup nebo vlastnictví zvlášť nebezpečných zbraní jako jsou automatické zbraně nebo opakovací brokovnice, a byly zavedeny přísnější kontroly těch, kteří tvrdí, že potřebují nosit střelnou zbraň.
Odpůrci zbraní tvrdili, že z vojenského hlediska již není nutné držet armádní munici doma. Rovněž uvedli, že jde o bezpečnost, protože dle odborníků armádní zbraně hrají roli také v domácím násilí a každý rok je způsobeno armádními zbraněmi přibližně 300 úmrtí.
Poslanci SVP a středopravé Radikální strany však považovali zákaz držení střeliva za oslabení švýcarské bezpečnosti a vyslovení nedůvěry vojákům. Počet případů zneužití vojenských zbraní je dle nich „extrémně malý“.
Vojenská služba ve Švýcarsku
Všichni mentálně a fyzicky zdatní muži ve věku 20–30 let jsou odvedeni na dobu zhruba tří měsíců a obdrží vojenskou zbraň.
Po ukončení počátečního výcviku se od nich vyžaduje, aby dále vykonávali tři až čtyři týdny vojenské služby ročně, dokud neodslouží celkem 260 dní nebo nedosáhnou věku 34 let. Po celou tuto dobu mají doma zbraň a 50 nábojů.
Před pěti lety bylo Švýcarsko šokováno, když střelec v kantonu Zug zastřelil v kantonálním parlamentu puškou 14 lidí, a poté zbraň obrátil proti sobě.
Debata o používání střelných zbraní byla dále rozvířena v dubnu 2006, kdy bývalou ženskou lyžařskou šampionku Corinne Rey-Bellet a jejího bratra zabil její manžel svou armádní pistolí.
Zdroj: swissinfo.ch 27.9.2007