Plán kantonální vlády v Curychu umožnit částečnou privatizaci vodohospodářských podniků a poskytnout soukromým vlastníkům půdy větší slovo ve využívání řek a jezer nezískal souhlas voličů.
Oficiální výsledek ukázal, že návrh hlavních středopravých stran a podnikatelské komunity odmítá 54,6% voličů.
Politická levice podporovaná ekologickými skupinami v loňském roce zpochybnila rozhodnutí kantonálního parlamentu, které mělo umožnit zapojení soukromých osob do systému zásobování vodou. Odpůrci varovali, že zákon připraví půdu nadnárodním společnostem pro komercializaci užívání pitné vody.
Oponenti rovněž tvrdili, že novelizovaný zákon „podkope“ také ochranu přírody a omezí přístup veřejnosti k břehům jezer.
Kampaň před referendem konaným v neděli 9.2.2019 se nesla v duchu značného sporu mezi kantonálními politickými stranami. Ty se připravují na volby do kantonálního parlamentu konané příští měsíc.
Výcvikové kurzy pro psy zůstávají povinné
Voliči v neděli také hlasovali pro zachování povinnosti majitelů velkých a nebezpečných plemen psů, absolvovat s nimi povinný výcvikový kurz.
Téměř 70% voličů odmítlo návrh, který by stávající povinnost zrušil.
V listopadu 2016 (s platností od roku 2017) zrušil švýcarský parlament povinnost projít se psem základní čtyřhodinový výcvik v poslušnosti (s jednohodinou lekcí navíc pro ty, kdo nikdy nevlastnili psa). Tato povinnost byla zavedena v roce 2008. Vládní studie však ukázala, že toto nařízení nemělo výrazný dopad na počet případů napadení člověka psem.
Ačkoli v souladu s federální legislativou mohl curyšský parlament tuto povinnost zrušit, skupina poslanců z levé i pravé strany včetně kantonální vlády trvali na zachování této povinnosti. V případě amerického bullteriéra zůstalo povinných 72 hodin výcviku v průběhu dvou let.
Co se týká předpisů o vlastnictví psů, patří Curych k nejpřísnějším kantonům ve Švýcarsku. Ke zpřísnění předpisů došlo po tragické události v roce 2005, kdy tři pitbulové zabili šestiletého chlapce ve vesnici Oberglatt nedaleko Curychu.
Majitel psa byl odsouzen k odnění svobody na 2,5 roku.
Zdroj: swissinfo.ch 10.2.2019, swissinfo.ch 23.11.2016 a swissinfo.ch 22.12.2006