Vyjádření světových médií k zákazu burek ve Švýcarsku

Bohaté turistky z oblasti Perského zálivu nebudou mít dovoleno nosit Nikáb, v Ženevě či kdekoli jinde ve Švýcarsku.


Rozhodnutí švýcarských voličů zakázat zahalování obličeje vyvolalo v mezinárodním tisku silně rozdílné reakce. Zatímco někteří to označili za známku rostoucí islamofobie, jiní to považovali za součást širší debaty probíhající v mnoha zemích, nejen v Evropě.

„O výsledku referenda informovala média převážně věcně a vyváženě, dokonce i v muslimských zemích,“ poznamenal Nicolas Bideau, který je předsedou státní organizace Přítomnost Švýcarska prezentující Švýcarsko v zahraničí.

Noviny z velké části zdůrazňovaly těsný výsledek a skutečnost, že Švýcarsko není první, ale připojilo se k některým dalším evropským zemím, když zakázalo zahalování obličeje.

Některá média rovněž uznala neobvyklou konfiguraci politických sil, které se střetly během hlasování. „Iniciativa populistické pravice se mohla uskutečnit jen díky náhodné podpoře některých levicových voličů, kteří byli citliví na feministické argumenty,“ komentovaly výsledek referenda francouzské noviny Le Monde.

Určitého zviditelnění se dostalo i kritice Úřadu nejvyššího komisaře OSN pro lidská práva, který odsoudil výsledek švýcarského referenda jako diskriminační.


Symbolika rozhodnutí

Některá mezinárodní média zveřejnila po referendu kritické komentáře. Německý investigativní časopis Der Spiegel například uvedl, že rozhodnutí švýcarského lidu vyslalo muslimské komunitě „hořký signál“. „Populistům jedné evropské země se opět podařilo rozpoutat protimuslimskou náladu a z této nálady vyvodit nařízení, které co do obsahu mění málo, ale co do symboliky hodně,“ komentoval týdeník. Podle odhadů švýcarské vlády jen asi 30 žen nosí ve Švýcarsku nikáb.

Pákistánské noviny Dawn neváhaly v této souvislosti zmínit hrůzy při hledání „čistoty“ v některých evropských zemích v polovině 20. století, když se tam k moci dostaly fašistické síly. „Namísto podpory integrace a spoluexistence taková opatření pouze zvětší propast mezi etnickými a náboženskými většinami a menšinami v Evropě,“ bědoval deník.

Berlínský deník Taz pak popsal hlasování jako „ztrátu pro jinak otevřenou a starostlivou společnost ve Švýcarsku“. Dle deníku zákaz nikomu nepomůže. „Naopak, pouze to uškodí několika málo ženám, které nosí nikáb ve Švýcarsku, a které nyní mohou být stíhány.“

Několik sdělovacích prostředků v muslimských zemích také vylíčilo zákaz burky jako důkaz rostoucí islamofobie ve Švýcarsku. „Skandální referendum ve Švýcarsku, kde se znovu objevuje nepřátelství proti islámským hodnotám,“ zněly titulky tureckých novin Milli Gazete. Pro pákistánský deník Express Tribune se ti, kdo stojí za touto iniciativou, snažili pouze „démonizovat muslimy a přistěhovalce“.

V zahraničním tisku se však našly i pozitivní komentáře, zejména v konzervativním britském časopise The Spectator. Noviny poukázaly na to, že některé země s muslimskou většinou také zakázaly zahalování, například Čad a Tunisko, s odvoláním na sekulární hodnoty. „Je čas přestat obviňovat země jako jsou Švýcarsko a Francie z islámofobie,“ napsal The Spectator.


Poškození obrazu Švýcarska v zahraničí?

Není to poprvé, co se švýcarské rozhodnutí v otázkách souvisejících s islámem dostalo na titulní stránky novin v zahraničí.

V roce 2009 rozbouřil světový tisk švýcarský zákaz výstavby minaretů. Tento první zákaz však vyvolal větší kritiku než nedávné hlasování o zákazu burky, poznamenal ředitel organizace Přítomnost Švýcarska. „Zahraniční média považovala minaret za důležitý symbol islámu. Zahalování žen má menší symbolický rozměr,“ řekl Bideau.

Zdroj: swissinfo.ch 17.3.2021



STANOVISKO HNUTÍ ŠVÝCARSKÁ DEMOKRACIE

Z OSN opět zazněla kritika, stejně jako v případě zákazu výstavby minaretů. Na rozhodnutí Švýcarů to opět nic nezměnilo. Švýcaři jsou obecně nedůvěřiví vůči centralizaci moci a předávání své suverenity do rukou cizinců. Členy OSN se stali až v roce 2002, jedenáct let po Severní Koreji.

Švýcaři neváhají rozhodnout proti doporučení Vlády i celého parlamentu, nebojí se vzdorovat globalistickým tlakům nadnárodních organizací. Švýcaři jsou suverenní národ. Myslíte, že bychom měli následovat švýcarský vzor? Myslíte, že by nám to pomohlo ke stabilitě a properitě? My si myslíme, že ano, a to je náš cíl.

Informativní brožura k referendu, ve kterém Švýcaři zakázali výstavbu minaretů

4 komentáře u „Vyjádření světových médií k zákazu burek ve Švýcarsku“

  1. Islámské hodnoty patří do islámských zemí, Švýcarsko, Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Polsko, Rakousko, Srbsko, Německo, (zatím) a další evropské země mezi tyto nepatří. Když se chtějí integrovat, tak ať nechají burku apod a další zvyklosti doma. Nebo ať tam, v ialamistánu, nechají i sami sebe.

  2. K tomu je málo co dodat. Naprostý a bezvýhradný souhlas s odporem k pokusům implantovat do Evropy středověké praktiky středověkého náboženství. Čím více zemí začne takto uvažovat, tím dříve skončí směšně tragické pokusy přežraných a nenažraných světových elit ovládat lidskou civilizaci a přírodu.

    1. Naprostý souhlas. Je vidět, že Švýcaři nepotřebují budovat nový světový řád podle Soroše, Rothschildů, Gatesů a dalších dobroserů, kteří se domnívají, že pěnězma lze změnit svět.

  3. To je spravna volba….at se muslimove odstehuji do muslimskych zemi…a tady nejsou vytani.. Tecka

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

„Unus pro omnibus, omnes pro uno“ - „Jeden za všechny, všichni za jednoho“ - národní motto Švýcarska
/** záloha footer řádek 45-63
Švýcarská demokracie Používáme WordPress (v češtině).
*/