Žádné financování politických stran ze švýcarské státní pokladny? Ne tak rychle.

Zástupci švýcarské mládežnické strany se účastní debaty. Mládežnické strany jsou jediné, které dostávají přímé finanční příspěvky od švýcarského státu.


Navzdory obecným představám veřejnosti státní financování švýcarských politických stran existuje. Dva mladí politologové odhadují příspěvky státu na přibližně 20 milionů CHF (500 mil. korun) – ale většina financování je nepřímá.

Dlouho přijímanou mantrou ve Švýcarsku bylo, že financování stran je přísně soukromá záležitost, a že švýcarská federální pokladna neposkytuje žádné financování politickým stranám.

Prakticky všechny evropské země poskytují politickým stranám finanční příspěvky, přičemž tyto příspěvky často tvoří značnou část jejich rozpočtů. Dle organizace ACE Electoral Knowledge Network, která sdružuje organizace zabývající se tématikou voleb, ne méně než 130 zemí světa financuje strany přímo. Švýcarsko je výjimkou.

Tabulka zobrazující kolik procent příjmů politických stran tvoří přímé příspěvky od státu dle organizace GRECO, Council of Europe. Klikněte pro zvětšení tabulky.



Ale navzdory tabu o přímých platbách proudí peníze z veřejné pokladny také na účty stran ve Švýcarsku. K tomu dochází nepřímými kanály, píší Lukas Leuzinger a Claudio Kuster, dva mladí politologové, na svém politickém blogu nazvaném Napoleonova noční můra. Ve svém článku s názvem „Cože jste to říkali o „žádných veřejných financích pro strany “?“ odhadují výši financování na 20 milionů franků (500 mil. korun) ročně.

Zde jsou některé ze způsobů financování politických stran ve Švýcarsku:


Příspěvky pro parlamentní skupiny

Ty jsou vypláceny parlamentním skupinám ve švýcarském zákonodárném sboru. Poslanecká skupina musí mít alespoň pět členů parlamentu, obvykle ze stejné strany nebo ze stran s podobným programem. Současná celková hodnota státních příspěvků do parlamentních skupin je 7,5 milionu franků (188 mil. korun) ročně, ta se dobudoucna pravděpodobně zvýší. Příspěvek je ovšem vyplácen pouze na odbornou zákonnodárnou činnost, nikoli na provoz stranického aparátu a volební kampaně tak, jak je tomu u nás.


Příspěvky za mandát

Politické strany požadují, aby jejich zvolení zastupci (členové vlády a parlamentu, soudci a politici na kantonální a komunální úrovni) platili část svých příjmů do stranické pokladny. Celkové příspěvky činí přibližně 5 milionů franků (125 mil. korun) ročně.

Odpočty z daní

Jakýkoli dárce politické straně si může darovanou částku odečíst z daní. Tyto odpočty stojí federální stát přibližně 10 milionů franků (25 mil. korun) ročně.


Přímé platby mládežnickým stranám

V rámci zákonných dotací na podporu mládeže dostávají mládežnické politické strany přímé dotace od státu. Mládežnické strany jsou jediné politické subjekty, které dostávají přímé finanční příspěvky od švýcarského státu. Jejich výše činí 290 000 CHF ročně.


Sleva na náklady na kampaň

Další výjimkou z pravidla, jsou kantony Fribourg a Ženeva. Ty po volbách platí přímé příspěvky politickým stranám. Aby se strany nebo jejich kandidáti kvalifikovali k získání příspěvku, musí dosáhnout určitých cílů: 20% hlasů v kantonu Ženeva, 1% v kantonu Fribourg (to platí pro kantonální i národní volby).


Podpora ve volební kampani

Některé kantony poskytují stranám úlevy na náklady na volební kampaň. Jejich letáky jsou např. přiloženy v oficiální obálce spolu s formálními hlasovacími dokumenty. Kromě toho mohou strany před volbami pověsit své plakáty na veřejný majetek.

Takové nepřímé financování ze strany státu není problematické, uzavírají Leuzinger a Kuster ve svém výzkumu. Tvrdí však, že je pokrytecké odmítat požadavky na větší transparentnost tvrzením, že veřejné financování politických stran ve Švýcarsku neexistuje.


Věčný spor o financování stran

Žádosti mezinárodních orgánů o větší transparentnost financování švýcarských stran jsou rok co rok ignorovány.

Požadavky na zprůhlednění financování mimo jiné požaduje Transparency International, ale především Greco – Skupina států proti korupci v Radě Evropy.

Nedávno se objevily známky „pohybu“. Ne kvůli vnějším tlakům, ale kvůli tlaku ze Švýcarska. Začátkem srpna 2017 zahájila skupina lidí z levicového politického spektra petici „Za větší transparentnost politického financování“.

Více než 120 000 občanů Švýcarska podepsalo petici požadující, aby strany deklarovaly původ darů vyšších než 10 000 franků (250 000 korun).

Zdroj: swissinfo.ch 15.9.2017



STANOVISKO HNUTÍ ŠVÝCARSKÁ DEMOKRACIE

Za rok 2019 vyplatil náš stát přímo parlamentní politickým stranám cca 560 mil. korun. Ve Švýcarsku parlamentní strany nedostávají přímo od státu nic.

Ačkoli každý poslanec a senátor u nás může čerpat peníze na asistenta (cca 45 000 korun měsíčně) a expertovné na odbornou činnost (cca 20 000 měsíčně) na vytvoření náročnějších studií a analýz tyto peníze nemusí stačit. Příspěvek parlamentním skupinám z tohoto pohledu dává smysl. Smysl ovšem nedává, aby strany dostávaly od státu peníze na provoz stranického aparátu a volební kampaně.

I v naší zemi je možné si odečíst z daní dar politické straně, a to do výše 15% ze zdanitelného základu příjmů. Kalkulace, o kolik peněz na daních příjde naše země díky těmto odpočtům, není k dispozici. I u nás je možné využívat ke kampani veřejné plakátovací plochy.

Myslíte si, že by naší zemi pouze prospělo, kdybychom přešli na švýcarský systém „nefinancování“ politických stran? My si myslíme, že ano, a to je náš cíl.

Jeden komentář u “Žádné financování politických stran ze švýcarské státní pokladny? Ne tak rychle.”

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.