Švýcarská konfederace má ústavní povinnost podporovat zrychlování a zlevňování výstavby bydlení a podporovat, aby lidé bydleli ve svém. Česká ústava nic takového nezmiňuje.
Zdá se, že náš stát dělá přesný opak. K už tak složitému a pomalému povolování staveb se dále přidává zvyšování daně z převodu nemovitosti, zvyšování poplatku za vklad do katastru, zavádění energetických štítků atd. Podle Světové banky jsme na 157. místě ze 190 sledovaných zemí ve snadnosti získání stavebního povolení.
Myslíte si, že by i česká ústava měla politikům přikazovat, aby také podporovali zrychlování a zlevňování výstavby bydlení? My si myslíme, že ano, a to je i naš cíl.
Ano náš stát tím jen ukazuje,jak mu na obyvatelích záleží.
Ještě se cítí pohoršen,že lidé mají požadavky,místo slepé poslušnosti.
Jistý Premiér požadavky,byť nepatrné nenažraností,zato schválení požadavků politiků za přilepšení jejich “malých”příjmu.
A reakci obyvatelstva za toto”přilepšení” za závist národa.
Otázka bydlení mě v České republice trápí dlouhá léta. Prakticky od roku 1989 až do současnosti se v České republice staví velmi málo, pomalu a složitě, a draho. V mnoha městech se nestaví vůbec, protože město neurčilo žádné parcely, kde se smí stavět. Tam, kde parcely jsou, tak jsou velmi drahé, takže bydlení se hodně prodražuje už samotnou cenou stavební parcely a to i na vesnicích a v těch největších zapadákovech. V okresních městech je stavební parcela dražší, než dům samotný. Na okraji města je z pravidla zakázané stavět, aby se nezastavovala orná půda 8-o
Většina stavebních parcel se získá tím, že se dříve stojící domy zbourají, a často to jsou domy, co mohli stále ještě sloužit.
Šance postavit si dům je jenom tam, kde je neúrodná půda, takže v horách. Tam to však nikoho netáhne, protože tam nejsou pracovní příležitosti. Ale i tak je extrémně drahé si dům postavit, každý nový dům musí být energeticky nulový s rekuperací, což dům hodně prodražuje, a navíc ze všeho je nutné platit vysoké daně.